Za svůj roční zisk jsou účetní jednotky povinny platit daň z příjmů. Ta se obvykle odhaduje pomocí pevně stanoveného procenta. Vzhledem k tomu, že se jedná o odhad daňové povinnosti, je proto zaúčtována jako rezerva, nikoliv jako závazek. Skutečná platba daně může být nižší než odhadovaná částka, což vede ke vzniku nedoplatků a přeplatků rezerv.
Rezerva na daň vychází ze zisků ve výkazu zisku a ztráty účetní jednotky a z důvodů, proč se jedná o rezervu, a nikoliv o závazek
- Účetní zásady a postup odhadu se mohou lišit od daňových předpisů; také
- Datum ukončení účetního období se může lišit od data ukončení daňového období, a proto účetní jednotka nemůže přesně vypočítat daňový závazek, který má být zachycen v účetní závěrce
Výše rezervy se vypočítá použitím sazby podle daňových předpisů na částku zisku před zdaněním. Zisk před zdaněním je obvykle hrubý zisk snížený o provozní, finanční a ostatní náklady plus ostatní výnosy.
Zápis do deníku pro zaúčtování rezervy je:
| Zisk nebo ztráta a/c | ### | |
| Rezerva na daň z příjmů a/c | ### |
Příklad: Rezerva na daň
Společnost Miar vykázala ke konci běžného roku následující údaje:
| 000 | |
| Obrat | 1000 |
| Náklady na prodej | 700 |
| Administrativní náklady | 150 |
| Náklady na distribuci | 50 |
| Náklady na úroky | 80 |
| Výnosy z pronájmu | 20 |
Pokud je sazba daně z příjmů 30 %, vypočtěte zisk před zdaněním a rezervu na zdanění za tento rok
Řešení:
Následuje výpočet zisku před zdaněním:
| 000 | |
| Obrat | 1000 |
| Náklady na prodej | (700) |
| Hrubý zisk | 300 |
| Přičtěte: Ostatní příjmy | |
| Příjmy z pronájmu | 20 |
| Méně: Náklady | |
| Administrativní náklady | (150) |
| Rozdělovací náklady | (50) |
| Provozní zisk | 120 |
| Méně: Finanční náklady | |
| Úrokové náklady | (80) |
| Zisk před zdaněním | 40 |
Na základě výše vypočteného zisku před zdaněním bude výše daňové rezervy 12 000 (40 000 x 0.3)
Zápis do deníku bude následující:
| Zisk nebo ztráta a/c | 12 000 | |
| Rezerva na daň z příjmů a/c | 12 000 |
Ve výkazu zisku a ztráty bude vykázána takto:
|
Společnost Miar |
|
| 000 | |
| Tržby z prodeje | 1000 |
| Náklady na prodej | (700) |
| Hrubý zisk | 300 |
| Přid: Ostatní příjmy | |
| Příjmy z pronájmu | 20 |
| Méně: Náklady | |
| Administrativní náklady | (150) |
| Rozdělovací náklady | (50) |
| Provozní zisk | 120 |
| Méně: Finanční náklady | |
| Úrokové náklady | (80) |
| Zisk před zdaněním | 40 |
| Méně: Rezerva na daň | (12) |
| Zisk po zdanění | 28 |
1 Nedoplatek a přeplatek rezervy na daň
Jelikož rezerva na daň je odhadem pravděpodobného peněžního odtoku, může se skutečná platba daně lišit. V takovém případě můžeme mít nedoplatek nebo přeplatek rezervy na daň.
Nedoplatek/přeplatek rezervy je možné určit až po skutečné platbě, která se obvykle provádí v době, kdy je již zveřejněna účetní závěrka příslušného roku a následující rok již probíhá. Proto se případná nedoplatková nebo nadměrná rezerva vztahující se k předchozímu roku upravuje v rezervě běžného roku ve výkazu zisku a ztráty. Úprava nad/pod rezervy však nemá žádný vliv na rezervu běžného roku ve výkazu o finanční situaci.
1.1 Účetní zachycení pod/nad rezervy
Nedoplatek rezervy z předchozího roku zvyšuje daňový náklad běžného roku ve výkazu zisku a ztráty. Je to proto, že zbytek rezervy z předchozího roku bude rovněž spláchnut do výsledovky S rezervou běžného roku, což způsobí zvýšení celkové částky.
Podobně nadměrná rezerva způsobí snížení daňového nákladu, který se vyrovná s hodnotou běžného roku na účtu rezerv. Lépe to pochopíme na následujícím příkladu.
Příklad: Příklad: Nedoplatek/nadměrná rezerva na daň
Kampelička Dior sestavuje účetní závěrku za rok končící v prosinci 2016. Daňové období končí každoročně v červnu. Účetní odhadla rezervu na daň za běžný rok ve výši 250 000, zatímco rezerva za prosinec 2015 činila 300 000. Účetní odhaduje, že rezerva na daň za běžný rok bude vyšší než rezerva za prosinec 2015.
Uveďte příslušný účet T za rok končící prosincem 2016, jestliže platba na daň za rok 2015 byla:
- 170 000
- 320 000
Řešení:
1: Jestliže platba činí 170 000
Před provedením platby musela účetní jednotka zaúčtovat rezervu 300 000 a její rezerva na daňový účet by měla být do prosince 2015 následující:
| Rezerva na daň a/c | |||
| Zůstatek C/d | 300 000 | Záloha na daň | 300,000 |
| 300,000 | 300,000 | ||
Po zaplacení 170 000 do června 2016 bude účet následující:
| Odpis z daňového účtu | |||
| Peněžní účet | 170 000 | Počáteční zůstatek | 300,000 |
| C/d zůstatek | 30,000 | ||
| 300 000 | 300 000 | ||
Závěrečný zůstatek 30 000 se považuje za nadměrnou rezervu, protože poskytnutá částka převyšovala skutečnou platbu.
Koncem prosince 2016 účetní jednotka požaduje konečný zůstatek rezervy na daňový účet ve výši 250 000. Vzhledem k tomu, že na účtu je již 30 000, musíme v prosinci 2016 účtovat pouze o 220 000:
| Odpis z účtu Rezerva na daň | |||
| Počáteční zůstatek | 30,000 | ||
| Zisk a ztráta a/c | 220,000 | ||
| C/d saldo | 250 000 | ||
| 250 000 | 250 000 | ||
Stejných výsledků bychom mohli dosáhnout i bez jakéhokoliv T-účtu.
Daňové náklady běžného roku = daňová rezerva běžného roku – nadměrná rezerva předchozího roku
220 000 = 250 000 – 30 000
Znovu zdůrazňuji, že pouze částka účtovaná do výsledovky se snížila o 30 000 a částka vykázaná v rozvaze je stále 250 000, což je konečný zůstatek účtu, čímž se potvrzuje, že nedoplatek/nadměrná rezerva předchozího roku nemá žádný vliv na výši rezervy běžného roku v rozvaze.
2: Pokud platba činila 320 000
Před provedením platby musela účetní jednotka zaúčtovat rezervu ve výši 300 000 a její rezerva na daňový účet by měla být k prosinci 2015 následující:
| Rezerva na daň a/c | |||
| Zůstatek C/d | 300 000 | Záloha na daň | 300,000 |
| 300,000 | 300,000 | ||
Po zaplacení 170 000 do června 2016 bude účet následující:
| Odpis z daňového účtu | |||
| Peněžní účet | 320 000 | Počáteční zůstatek | 300,000 |
| C/d zůstatek | 20,000 | ||
| 320 000 | 320 000 | ||
Tentokrát máme nedoplatek, protože poskytnutá částka byla nižší než skutečně provedená platba. Vznikne tak debetní zůstatek ve výši 20 000.
K prosinci 2016 účetní jednotka požaduje tvorbu rezervy na daňový účet ve výši 250 000. K tomu potřebuje navýšit účet o 270 000 (250 000 + 20 000), aby se debetní vliv 20 000 anuloval a účty skončily s konečným zůstatkem 250 000:
| Daňové rezervy a/c | |||
| Začáteční zůstatek | 20 000 | ||
| Zisk a ztráta a/c | 270,000 | ||
| C/d saldo | 250 000 | ||
| 270,000 | 270,000 | ||
Stejných výsledků bychom mohli dosáhnout i bez T-účtů:
Daňový náklad běžného roku = rezerva běžného roku + nedoplatek rezervy předchozího roku
270 000 = 250 000 + 20 000
.