Amyotrofická laterální skleróza
Amyotrofická laterální skleróza (ALS), někdy nazývaná Lou Gehrigova choroba, je rychle progredující neurologické onemocnění, které napadá nervové buňky zodpovědné za ovládání volních svalů, například svalů rukou, nohou a obličeje.
ALS způsobuje slabost s celou řadou postižení. Mezi časné příznaky a symptomy patří:
- Ztížená chůze nebo potíže při vykonávání běžných denních činností
- Slabost v nohou, chodidlech nebo kotnících
- Zakopávání
- Slabost nebo neobratnost rukou
- Ztráta řeči nebo problémy s polykáním
- Svalové křeče a záškuby v rukou, ramenech a jazyku
- Ztížené držení hlavy nahoře nebo udržení správného držení těla
Případně jsou postiženy všechny svaly pod dobrovolnou kontrolou a jedinci ztrácejí sílu a schopnost pohybovat rukama, nohama a tělem. ALS neovlivňuje schopnost člověka vidět, cítit, chutnat, slyšet nebo rozpoznávat hmat.
Ataxie
Ataxie je ztráta nebo snížení kontroly nad jemnou motorikou. Může být způsobena poškozením mozečku, který se nachází na bázi mozku a je oblastí mozku, která řídí volní motoriku. Mozeček může být poškozen v důsledku zneužívání alkoholu, mozkové mrtvice, nádorů, mozkové obrny nebo roztroušené sklerózy.
Mezi příznaky patří:
- Ztížené zapínání knoflíků na košili.
- Nestabilní chůze nebo potíže při chůzi.
- Slabá koordinace rukou a/nebo nohou.
- Problémy při provádění úkonů, jako je psaní rukou nebo jídlo vidličkou.
- Normální pohyby očí nebo záškuby.
- Zvýšené obtíže při jídle/polykaní potravy.
Epilepsie
Epilepsie, porucha vyplývající z poruchy elektrického vedení v našem mozku, může být důsledkem řady stavů, které způsobují příznaky podobné záchvatům. Mezi příznaky patří:
- Zmatenost, obvykle dočasná.
- Zírání do prostoru.
- Úplná ztráta vědomí nebo paměti na určitou dobu.
- Nekontrolované trhání, třes nebo pohyby rukou a nohou.
- Ztráta kontroly nad svaly, která vede k inkontinenci.
Záchvaty mohou být důsledkem genetické dědičnosti, úrazu hlavy, demence nebo zdravotních stavů, jako je srdeční infarkt nebo mrtvice, které postihují mozkovou tkáň. Při prvním záchvatu byste měli vyhledat lékařskou pomoc. Pohotovostní pomoc vyhledejte, pokud záchvat trvá déle než pět minut, pokud se během záchvatu zraníte, pokud jste těhotná nebo pokud jste diabetik. Lékařskou pomoc vyhledejte, pokud jste svědkem toho, že někdo má záchvat, který splňuje některé z těchto kritérií, nebo pokud nezačne dýchat nebo se okamžitě neprobere k vědomí.
Migrenózní bolesti hlavy
Zvýšený stres, napětí a nedostatek volného času v dnešním uspěchaném světě zvýšily výskyt migrén u jinak zdravých dětí a dospělých. Migréna může běžnou bolest hlavy dovést do extrému a způsobit silnou bolest, poruchy vidění, nevolnost a citlivost na hluk nebo světlo.
Migrénu lze často zvládnout změnou životního stylu a/nebo léky.
Multiplexní skleróza (RS)
Náhlý nástup na zdravotní problémy je děsivý, ale včasný zásah a léčba mohou změnit závažnost souvisejících příznaků. Při RS je náš centrální nervový systém poškozen naším vlastním imunitním systémem, což způsobuje příznaky, jako jsou:
- Nemoc nebo brnění v rukou a/nebo nohou, obvykle vždy na jedné straně těla nebo jen v nohou.
- Narušení zraku, včetně „slepé skvrny“ nebo ztráty zraku na jednom oku; bolest způsobená pohybem oka, dvojité nebo rozmazané vidění.
- Trémy nebo nevysvětlitelná ztráta koordinace, včetně potíží s chůzí nebo pocitu nestability či závratí.
- Bolest, brnění nebo pocit, že něco „spí“.
- Neobjasněná únava.
Parkinsonova choroba
Parkinsonova choroba je progresivní porucha nervového systému, která ovlivňuje pohyb. Rozvíjí se postupně, někdy začíná sotva znatelným třesem jen jedné ruky. I když třes může být nejznámějším příznakem Parkinsonovy nemoci, porucha běžně způsobuje také ztuhlost nebo zpomalení pohybu.
Mezi příznaky a symptomy patří:
- Tremor
- Ztuhlé a bolavé svaly
- Narušené držení těla a rovnováha; chůze může být obtížná
- Zpomalené pohyby, zejména při pohybu z klidové polohy, jako je vstávání z postele
- Ztráta automatických pohybů, jako je mrkání, úsměv nebo máchání rukama při chůzi
- Slabost obličejových a krčních svalů
Malý počet lidí má příznaky pouze na jedné straně těla, které se nikdy nepřesunou na druhou stranu.
EEG
Elektroencefalogram (EEG) je vyšetření, které měří a zaznamenává mozkové vlny a aktivitu. Na hlavu se připevní řada elektrod neboli senzorů, které jsou pomocí drátů připojeny k počítači. Počítač zaznamenává elektrickou aktivitu mozku na obrazovku nebo na papír v podobě vlnovek. Některé stavy, například záchvaty, lze poznat podle změn normálního vzorce elektrické aktivity mozku. Používá se také k hodnocení lidí, kteří mají problémy spojené s funkcí mozku. Mezi problémy patří nádory, zmatenost, kóma, potíže s dlouhodobou pamětí nebo oslabení určitých částí těla v důsledku mrtvice nebo jiného onemocnění.
EMG
Elektromyografie (EMG) měří, jak rychle a jak dobře dokáží nervy vysílat elektrické signály do celého těla. Často se provádí, když si pacienti stěžují na nevysvětlitelnou svalovou slabost. Diagnostický postup pomáhá rozlišit mezi svalovou slabostí způsobenou nervovými poruchami a svalovými stavy, při nichž problém začíná ve svalu.
Při provádění testu se přes kůži do svalu zavede malá jehla a pacient je požádán, aby se trochu pohnul a stáhl testovaný sval. Touto jehlou se zjišťuje elektrická aktivita.
EMG se používá k odhalení abnormální elektrické aktivity svalu, která se vyskytuje při těchto onemocněních a stavech: skřípnutí nervů, amyotrofická laterální skleróza (ALS), svalová dystrofie, zánět svalu, poškození periferních nervů (poškození nervů v rukou a nohou), myastenie gravis, hernie disku a další.
Myelografie
Myelografie je typ rentgenového vyšetření, které pomocí kontrastní látky odhaluje problémy s míchou, včetně místa poranění míchy, cyst a nádorů. Postup často zahrnuje injekci kontrastní látky do krční nebo bederní páteře a následné rentgenové vyšetření. Myelogram může pomoci najít příčinu bolesti, která nebyla zjištěna pomocí magnetické rezonance nebo počítačové tomografie.