„Tohle je můj poslední koncert v USA na velmi dlouhou dobu,“ řekl publiku a na začátku téměř dvouhodinového setu také vysvětlil, že každý vydaný zvuk bude pocházet z jeho „loop station“.“
Ano, chlapík s kotlem převážně akustických milostných písní dokáže ovládnout obrovské pódium bez doprovodné kapely a bez doprovodných skladeb, jen se svým emotivním hlasem s nízkým tenorem – který zněl překvapivě čistě, když se rozléhal stadionem – a sebeironickým humorem.
Své štěstí si uvědomuje i sedmadvacetiletý Sheeran.
„Tyhle písničky hraju už od dob, kdy jsem vystupoval v malých klubech a nikdo nepřicházel,“ poznamenal, když se s křivým úsměvem rozhlížel po stadionu.
Při hře na řadu akustických kytar – většinou se symbolem rozdělení vyrytým do dřeva – se Sheeran změnil v citlivého croonera při písni „The A Team“ a bodrého při hymně zrady „Don’t“, zatímco na četných videoobrazovkách kolem něj blikaly ledové střepy.
Vzhledem k tomu, že táhne celý koncert, Sheeran se na pódiu mimořádně nadře, o čemž svědčí jeho pocení a popíjení z lahví s vodou po celou dobu. Když zrovna nevedl fanoušky ke kývání rukama nad hlavou během standardní balady „Dive“ nebo se nevyhříval v přízračném červeném osvětlení, které doplňovalo stupňující se „Bloodstream“, Sheeran se pohyboval po otevřeném pódiu jako stand-up komik.
Vtipkoval o přítelích a „superotcích“, kteří ve skutečnosti nechtěli být přítomni, a odhadoval, že asi „20 procent“ publika sdílí jeho sklon k trapnosti.
Jistě si uvědomuje, že tápavost ho jen víc těší u fanoušků, kteří si libují nejen v jeho písních o lásce na přání, ale i v jeho temperamentním uptempo materiálu.
Sledovat ho, jak s trsátkem v ústech buší do rytmu na kytaru a vrství přízemní rozvernou „Galway Girl“, bylo jako být svědkem práce hudebního mixologa; stejně zajímavé však bylo slyšet jeho řídkou, originální verzi „Love Yourself“, písně, kterou napsal, když „měl špatnou náladu“, a která se stala celosvětovým hitem číslo 1 pro Justina Biebera.
Ať už se Sheeran chopil elektrické kytary během bolestně romantické svatební písně desetiletí (velmi Van Morrisonova „Thinking Out Loud“), pokračoval v mdlobách se stejně něžnými „Photograph“ a „Perfect“ nebo roztřásl dav při „Sing“, bez námahy ovládl velmi velký sál.
Na začátku roku 2019 se vrátí na turné – Latinská Amerika, Asie, Evropa – a pak se pravděpodobně uloží k zimnímu spánku a bude pracovat na svém dalším albu (že by to bylo „Minus“?). Doufejme, že charisma Everymana zůstane nedotčené.
Předskokanem Sheerana byla skotsko-irská power-pop-rocková formace Snow Patrol, která si Sheerana karmicky přibrala jako předskokana na jeho první zámořské turné v USA v roce 2012 (hráli v Tabernacle).
Kapela – zpěvák a kytarista Gary Lightbody, kytarista Nathan Connolly, baskytarista Paul Wilson, bubeník Jonny Quinn a pianista Johnny McDaid – je spolu už 25 let („Jsme už dost staří na to, abychom si v Americe mohli půjčit auto,“ zavtipkoval Lightbody) a letos vydala své sedmé studiové album „Wildness“.
Ačkoli se zdálo, že mladému publiku je hudba Snow Patrol většinou neznámá – až na závěrečnou snovou skladbu „Chasing Cars“ -, svěží zvuk kapely se na stadionu nesl dobře, i když byl na dané prostředí poněkud tlumený.
Její americké průlomové skladby „Run“ a „Chocolate“ z alba „Final Straw“ z roku 2003 měly éterickou krásu, zatímco na „Open Your Eyes“ z roku 2006 se objevilo charakteristické piano, které se táhne mnoha jejich písněmi.
Lightbody byl plný vděčnosti k partě i Sheeranovi a vypadal upřímně smutný, že hraje poslední večer amerického turné (Snow Patrol se za pár týdnů vrací do Británie na koncerty v arénách).
Kapela se ale předvedla v tom nejlepším světle, když se Lightbody podělil o svůj falzet v nové „What If This Is All The Love You Ever Get?“. – krásné, křehké písni, která byla na stadionu nedoceněná – a aktivoval adrenalin při „Just Say Yes“ s elegantním, cválajícím refrénem.
Možná je v roce 2019 na programu další kolo amerických koncertů „Wilderness“ v intimnějším prostředí.
Na začátku večera vystoupil Lauv, mladý zpěvák a skladatel, který se prosazuje jako začínající umělec. V jeho krátkém setu zazněla skladba „Paris in the Rain“ a jeho nejznámější píseň, ušní červ „I Like Me Better“, která se v loňském roce umístila v hitparádách po celém světě.
Sledujte AJC Music Scene na Facebooku a Twitteru.
Melissa Ruggieri
Melissa Ruggieri psala o hudbě a zábavě pro The Atlanta Journal-Constitution od roku 2010 a vytvořila blog Atlanta Music Scene. Už více než dvacet let dodržuje upíří hodiny a pamatuje doby, kdy MTV byla úžasná.
.