od Ricky Doylepřed 1 rokem
Shaquille O’Neal prožil v NBA úžasnou kariéru. Jen neskončila tak, jak si představoval.
O’Neal podepsal před sezonou 2010/11 dvouletou smlouvu s Celtics, protože si chtěl zahrát po boku Paula Pierce a Kevina Garnetta a nakonec si užít rozlučkové turné, při kterém byla jeho slavná kariéra oslavována na místech po celé lize. Populární urostlý muž, kterému bylo v té době 38 let, však utrpěl různá zranění, která mu zabránila hrát s Bostonem naplno, čehož zpětně lituje.
„Měl zranění, které ukončilo kariéru. Říkal jsem si: ‚Jsem starý. Nechci absolvovat celou tu rehabilitaci a snažit se být skvělým hráčem jako Shaq,“ vzpomínal O’Neal v nedávném rozhovoru s Kristine Leahyovou v pořadu „Fair Game“ na stanici FOX Sports 1.“ „Protože jedna věc, kterou jsem sám se sebou, je, že jsem upřímný. Jsem Shaq, ale nejsem Shaq (v sezóně 2010/11). Shaq není Shaq, když má průměr sedm, osm, devět bodů (na zápas). To není Shaq. Pořád dokážu bavit a dělat věci, které lidi rozesmějí, ale to není Shaq. Okrádám lidi. Okrádám Celtics. „Platíte mi jen milion dolarů. Necítím se dobře. Já se nevrátím. Tady jsou vaše peníze zpátky, pane. Moc vám děkuji. „
Jako člověk, který byl zvyklý plnit statistiky, se O’Neal potýkal s realitou, že se jeho čísla snižují kvůli několika faktorům, včetně věku, zdraví, role a zhoršujících se schopností. Proto po skončení sezony 2010/11 odešel z basketbalu – bez rozlučkového turné, které si zoufale přál – zatímco Celtics sbírali střepy po vypadnutí ve druhém kole play-off s Miami Heat.
„Jsem zvyklý na průvody a transparenty, na to, že si lidé stěžují na rozhodčí a říkají: ‚Aha, hrajeme proti Shaqovi. Já dneska nechci hrát‘. To je to, co chci, aby si mě pamatovali,“ řekl O’Neal. „A když jsem vyrůstal v té vojenské rodině, můj otec říkal: ‚Vždycky se musíš dívat muži nebo ženě do tváře a být upřímný. A já měl pocit, že je okrádám. Necítil jsem se správně. (Tehdejší trenér Celtics) Doc (Rivers) mi při mém příchodu řekl: ‚Nebudeme tě moc potřebovat. Jen doskakuj. A já jsem to přijal a řekl jsem: ‚Dobře.‘
„Upřímně řečeno, honil jsem se za kruhy. Honil jsem se za kroužkem. Měli jsme (šanci vyhrát titul). Myslím, že kdybych se nezranil a kdyby si nechali (Kendricka) Perkinse, určitě bychom mohli vyhrát. Honil jsem se za prstenem. Opravdu jsem se snažil. Chtěl jsem pomoct Paulovi, protože Paul byl jeden z mých nejoblíbenějších hráčů a já miluju KG. Takže jsem chtěl hrát s nimi, přijít a udělat vše pro to, abych jim pomohl získat (další prsten); bylo by to pro mě číslo 5. A o to jsem se snažil. Řekl jsem si: ‚Dobře, mám čtyři (prsteny). Jen mě nechte zkusit si zahrát s několika týmy, poskládat balíček, uvidíme, co dokážu.‘ A tak jsem se rozhodl, že to zkusím. Ale necítil jsem se dobře – šest bodů, osm bodů, devět bodů. Dělal jsem, co jsem dělal, aklimatizoval jsem se ve městě, tvrdě jsem pracoval. A Boston je město, kde si váží toho, když tvrdě pracujete. Viděli, že do toho dávám všechno. Věděli to. A tak když jsem si natrhl achilovku a (prezident basketbalových operací Celtics) Danny (Ainge) řekl: ‚Chceme, aby ses vrátil,‘ řekl jsem si: ‚(kroutí hlavou).“
„Cítil jsem se, jako bych je okrádal. Mohl jsem vzít 1,5 (milionu dolarů), absolvovat šest měsíců (rehabilitace) a pokusit se vrátit, ale ne, nechci plýtvat časem lidí. Vezměte si těch 1,5 (milionu dolarů) a uvidíte, jestli vám seženou jiného hráče, někoho lepšího. Ale jediné, čeho lituji, je to, že jsem chtěl rozlučkové turné.“
O’Neal, patnáctinásobný účastník Utkání hvězd, měl v 37 utkáních v dresu Bostonu průměr 9,2 bodu a 4,8 doskoku na zápas. Jeho výkony byly na hony vzdálené době jeho největší slávy v Orlandu Magic, Los Angeles Lakers a v menší míře i v Miami Heat, ale alespoň uznává, že toto krátké působení bylo katastrofou, jakou se ukázalo být.
Jeho výkony byly na hony vzdálené době jeho největší slávy v Orlandu Magic, Los Angeles Lakers a v menší míře i v Miami Heat.