Proč musel Kornélius vyslechnout Petrovo kázání?“
od Shawna Brasseauxe
„Ačkoli je Kornélius ve Skutcích 10 popisován jako zbožný člověk, proč přesto potřeboval slyšet, co Petr říkal o Ježíši Kristu?“
Jaká fascinující otázka! Děkuji.
Ano, Kornélius, pohan, byl „zbožný muž“ (Sk 10,2). Měl určité znalosti o jediném pravém Bohu. Toto poznání ho motivovalo k tomu, aby se „stále modlil k Bohu“. Znal něco ze Starého zákona. Většina tehdejších pohanů neměla ani ponětí o tom, co tyto starozákonní svitky říkají. Bůh dal své slovo Izraeli (Římanům 3,1-2), a ne pohanům (národům). Římanům 2. kapitola: “ Hle, ty se nazýváš Židem a spočíváš v Zákoně a chlubíš se Bohem, znáš jeho vůli a schvaluješ to, co je dokonalejší, jsa poučen ze Zákona, a jsi přesvědčen, že jsi vůdce slepých, světlo těch, kdo jsou ve tmě, vychovatel bláznů, učitel nemluvňat, který má formu poznání a pravdy v Zákoně.“
Kornelius, římský setník (velitel 100 vojáků), věděl, že se jako pohan musí vztahovat k Bohu stvoření tím, že požehná jeho národu, Izraeli. Od Židů bylo možné získat poučení a duchovní světlo, protože s ním komunikovali. Kornélius rozuměl Abrahamově smlouvě z 1. Mojžíšovy 12,1-3. Bůh žehnal pohanům, kteří žehnali Abrahamovu potomstvu, Izraeli: „A budu žehnat těm, kdo ti žehnají, a proklínat toho, kdo tě proklíná, a v tobě budou požehnány všechny čeledi země.“
Všimněte si, co Kornéliovi služebníci řekli Petrovi ve Skutcích 10,22: „Řekli: „Setník Kornélius, muž spravedlivý, který se bojí Boha a má dobrou pověst mezi celým židovským národem, byl od Boha varován svatým andělem, aby pro tebe poslal do svého domu a vyslechl si o tobě slova.“ Jak říká verš 2, „dával lidu mnoho almužen“. Kornélius žehnal Izraeli. Jak se později dozvěděl Petr, který pak Kornéliovi kázal: „Po pravdě řečeno poznávám, že Bůh nehledí na lidi: Ale v každém národě je u něho přijat ten, kdo se ho bojí a koná spravedlnost“ (verše 34-35). Úcta, kterou Kornélius choval k Bohu Izraele, se projevila v jeho „skutcích spravedlnosti“ – to znamená v tom, že žehnal Božímu národu Izraeli.
Jak již bylo uvedeno, Kornélius na tom byl lépe než většina tehdejších pohanů, protože prostřednictvím Izraele měl přístup k jedinému pravému Bohu. Přesto bylo Kornéliovo duchovní poznání omezené. Poznal, že mu některé pravdy chybí. Modlil se, aby k němu toto duchovní poznání přišlo (verš 2), a Bůh odpověděl tím, že mu poslal apoštola Petra, aby mu toto duchovní poznání předal (Sk 10,22). Od Abrahamovy smlouvy bylo dáno více zjevení a Kornélius se o něm potřeboval dozvědět. Ježíš Kristus již přišel jako Mesiáš Izraele, byl odmítnut a vzkříšen. Petr toto poselství zvěstoval Kornéliovi ve Skutcích 10,34-43. Petr přišel Kornéliovi a jeho rodině říci, jak být spasen skrze Ježíše Krista. Viz Petrova slova ve Skutcích 11,13-14. Od Boha přišlo další zjevení a Petr byl poslán, aby to Kornéliovi řekl. Kornélius se navíc ještě zcela nevzdal svého pohanského chování. Padl na zem a chtěl se Petrovi poklonit (Sk 10,25). Tím, že Petr zvěstoval Kornéliovi pravdu, mohlo toto dodatečné duchovní světlo pomoci Kornéliovi očistit se od jeho zbývajících pohanských/satanských myšlenek a činů.
Z toho se můžeme naučit, že jen proto, že se lidé modlí, to automaticky neznamená, že jsou spaseni k věčnému životu. Ve skutečnosti modlitba sama o sobě z člověka křesťana nedělá. Pán Ježíš mluvil o „pohanech“ (pohanských modloslužebnících), kteří se „modlí“ (Mt 6,7). Abychom byli vysvobozeni od Satana a svých hříchů, musíme slyšet evangelium. Modlitba ještě nikdy nikoho nezachránila. Kornélius se to naučil a my se to musíme naučit. Musíme věřit poselství evangelia, které Bůh později zjevil apoštolu Pavlovi – „jak Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých“ (1 Kor 15,3-4). Když věříme pouze tomuto prostému poselství o Boží milosti, nemusíme se zatěžovat marnými opakovanými modlitbami, vodními obřady, zpověďmi, almužnami a všemi dalšími břemeny, která se náboženští vůdci pokoušejí přilepit na Kristovo dokonané křížové dílo.
ZÁVĚR
V době 10. kapitoly Skutků apoštolů už pohanům nestačilo jen žehnat Izraeli, aby mohli navázat vztah s Bohem Stvořitelem. Počínaje Kornélií musel pohan pro odpuštění hříchů také uvěřit v Ježíše Krista (Sk 10,43). Všichni pohanští věřící v izraelském programu musí osobně uvěřit v Ježíše Krista. On je ústřední osobou, ať už v našem tajemném programu, nebo v prorockém programu Izraele. Ať už v našem programu, nebo v programu Izraele, Ježíš Kristus je Boží Syn, jediný prostředek, kterým se můžeme přiblížit k jedinému pravému Bohu. Kornéliova zkušenost spasení je předobrazem toho, jak bude v budoucnu fungovat spasení pohanů v izraelském programu. Po skončení naší dispensace milosti budou pohané spaseni podobným způsobem jako při Kornéliově obrácení, kdy vykoupený Izrael bude kázat pohanům (viz Izajáš 60,1-3 a Zacharjáš 8,20-23).
Je třeba také poznamenat, že Petrova návštěva v Kornéliově domě se pak Petrovi hodila při obhajobě Pavlova apoštolátu pohanů (Sk 15,7-9). Pán nechal Petra jít do Kornéliova domu, aby Petr mohl o mnoho let později přijít na Pavlovu obhajobu. Více informací naleznete v naší níže odkazované biblické studii „Vyvrací Sk 15,11 dispensační studium Bible?“
Také viz:
„. Vyvrací Sk 15,11 dispensační studium Bible?“
“ Co se stalo s pohany ze Skutků 10?
“ Mohou být Židé, kteří věří v Boha Otce, ale odmítají Ježíše, zachráněni před věčným zatracením?