V Keltském moři se nachází záliv v severovýchodní části Atlantského oceánu, který se nazývá Biskajský záliv. Nachází se na severním pobřeží Španělska a západním pobřeží Francie a je pojmenován podle španělské provincie Biskajský záliv.
Průměrná hloubka zálivu je 1745 metrů a maximální hloubka je 2790 metrů a do zálivu zasahují části kontinentálního šelfu, které místy vyúsťují v poměrně mělkou vodu.
V Biskajském zálivu lze pozorovat jedny z nejdivočejších povětrnostních podmínek Atlantského oceánu. V zimních měsících zde dochází k velkým bouřím a v důsledku hrůzného počasí je z této oblasti hlášen nespočet vraků lodí. Koncem jara a začátkem léta je v oblasti chladno a oblačno a jihozápadní část zálivu vyplňují velké mlžné trojúhelníky.
Počasí v Biskajském zálivu je to nejzásadnější, čeho je třeba se obávat a o čem je třeba mluvit. Se začátkem zimy se počasí mění na drsné a kruté.
V zálivu se vytvářejí deprese, které do něj vstupují od západu. Nakonec vyschnou a znovu se zrodí v podobě bouřek.
Ty také přinášejí do oblasti neustálý déšť, který často přináší bouřku, jež vypadá jako hurikán a rozbíjí se u zálivu. Jedním z takových příkladů může být Klaus Strom.
Foto: Sohit Shukla
Biskajského zálivu se námořníci vždy obávali. Bylo zaznamenáno několik případů, kdy obchodní lodě ztratily v biskajských bouřích směr.
V několika případech v důsledku toho přišly o život. Díky zdokonaleným lodím a dalšímu vybavení se však počet nehod výrazně snížil.
Lodě plující do Středozemního moře volily kvůli legendární pověsti Biskajského zálivu raději možnosti, jako je francouzská řeka, než aby volily trasu z Biskajského zálivu. V blízkosti pobřeží se mnohokrát tvoří vlny Atlantiku, které často znemožňují přístup do mnoha přístavů.
V posledních letech došlo k poměrně velkému počtu incidentů, kdy se lodě potýkaly s potížemi, které někdy vedly k vážným následkům. V květnu 2000 čelily dvě jachty katastrofální cestě, i když vypluly bez jakýchkoli známek špatného počasí v Biskajském zálivu.
Nejen nyní se zálivu obávají. Je to odvěký příběh, který se datuje od počátku druhé světové války. Zátoka, která se nachází mezi Francií a Španělskem, byla nebezpečná a často obávaná.
Zátoce vládly německé ponorky a bylo hlášeno potopení mnoha britských a amerických lodí, které vpluly do jejích vod. Bylo zde až 15 000 obětí a dalších 5 000 potopených lodí.
I přes nebezpečí, kterému lodě čelily, neměly jinou možnost než se vydat touto cestou, aby se dostaly se zásobami i vojáky do Francie.
Další informace
Ve vodách Biskajského zálivu se vyskytují různé druhy delfínů a velryb. Dalšími běžně se vyskytujícími živočišnými druhy jsou kytovci.
Největší oblast, kde lze spatřit větší kytovce, se nachází mimo kontinentální šelf, v hlubokých vodách. V celém zálivu lze pozorovat i další mořské ptáky. V zálivu byla nalezena řasa Colpomenia peregrina, která byla poprvé zaznamenána již v roce 1906.
Odmítnutí odpovědnosti: Názory autorů vyjádřené v tomto článku nemusí nutně odrážet názory společnosti Marine Insight. Údaje a grafy, pokud jsou v článku použity, pocházejí z dostupných informací a nebyly ověřeny žádným zákonem stanoveným orgánem. Autor ani společnost Marine Insight netvrdí, že jsou přesné, ani za ně nepřebírají žádnou odpovědnost. Názory představují pouze názory a nepředstavují žádné pokyny nebo doporučení ohledně postupu, kterým by se měl čtenář řídit.
Článek ani obrázky nelze reprodukovat, kopírovat, sdílet nebo používat v jakékoli formě bez souhlasu autora a společnosti Marine Insight.