Arktický ostrov renovuje dvě letiště, aby mohl přidat další mezinárodní lety.
Dostat se do Grónska je díky omezeným leteckým trasám a vodám plným ledovců dobrodružství samo o sobě – ale nové posílení infrastruktury to může změnit. Arktický ostrov, na který se v současnosti létá z Dánska a Islandu, renovuje letiště ve dvou svých hlavních turistických uzlech, aby přilákal mezinárodní lety bez mezipřistání z destinací, jako je Evropa, Velká Británie a Severní Amerika. Úředníci předpokládají, že stavba bude dokončena do konce roku 2023, což znamená, že Ilulissat (v severozápadním Grónsku) a Nuuk (v jihozápadním Grónsku) by mohly mít během několika příštích let nonstop mezinárodní a dokonce transatlantické lety.
Rozvoj letecké dopravy je nezbytný, pokud chce Grónsko učinit cestovní ruch jedním ze svých tří ekonomických pilířů (vedle rybolovu a těžby, podle Arktického institutu). V současné době téměř polovina ze 104 000 návštěvníků Grónska ročně přijíždí výletními loděmi z míst, jako je Island a Kanada. To přináší solidní zisky místním cestovním kancelářím, obchodům a restauracím, ačkoli pozemní cestovatelé, kteří jedí, spí a hrají si na zemi – nikoli na lodi – jsou pro podnikání větším přínosem.
Proto Grónsko posiluje svou leteckou dopravu; současné letecké trasy nejsou ničím jiným než bolestí hlavy. V současné době nabízí Grónsko čtyři možnosti celoročních mezinárodních letů: zpáteční let Air Iceland Connect z Reykjavíku na letiště Ilulissat, jehož cena začíná na 850 dolarech; zpáteční let Air Greenland a Air Iceland Connect z Reykjavíku do hlavního a největšího města Grónska Nuuku, jehož cena začíná na 760 dolarech; zpáteční letenky společnosti Air Iceland Connect z Reykjavíku do Kulusuku ve východním Grónsku, jejichž cena začíná na 720 dolarech, nebo nejoblíbenější trasa, zpáteční letenka z Kodaně na letiště Kangerlussuaq, jejíž cena začíná na 900 dolarech.
Lety do Kodaně se uskutečňují nejčastěji a přistávací dráhy v Kangerlussuaqu byly postaveny tak, aby mohly přijímat větší lety, jako je Airbus A330 společnosti Air Greenland pro 270 osob. Společnost Air Iceland Connect používá letadla Bombardier Q400 a Q200, která pojmou přibližně 70 nebo méně cestujících. (V létě se počet letů zvyšuje.)
Na trase Kodaň – Kangerlussuaq se uskutečňuje většina příletů do Grónska, většina cestujících však přestupuje do destinací jako Nuuk nebo Ilulissat, které dohromady přitahují třetinu grónského cestovního ruchu. V reakci na to Grónsko renovuje vnitrostátní letiště v těchto dvou turisticky atraktivních oblastech, zatímco Kangerlussuaq ponechává v provozu, aby se cestovní ruch v oblasti rozvíjel.
Probíhá výstavba letiště
V Nuuku, sedmnáctitisícovém městě ležícím těsně pod polárním kruhem, znamená výstavba prodloužení současné 3 100 stop dlouhé přistávací dráhy mezinárodního letiště Nuuk na 7 200 stop, aby mohlo přistávat větší mezinárodní letadlo. (Požadavky na dráhu se liší, ale podle časopisu Scandinavian Traveler potřebují větší letadla, jako je Airbus A330, alespoň 3 280 stop). Mluvčí Visit Greenland Liz Cooperová uvedla, že výstavba přistávací dráhy v Nuuku bude složitá, protože asfaltová dráha je postavena na skalnatém výběžku; dělníci nejprve srovnají terén a pak ho rozšíří, řekla agentuře AFAR. Podle Severské investiční banky (NIB), která na projekt poskytla úvěr, získá Nuuk také nový terminál určený pro mezinárodní lety a novou věž a technickou budovu. Po dokončení stavby budou moci zahraniční cestující snadněji navštívit barevné dřevěné domky v Nuuku, nakupovat na hlavní ulici Imaneq ručně vyráběné zboží a prohlížet si archeologické artefakty v Grónském národním muzeu – bez obtížného spojení.
Tři sta kilometrů severně na letišti Ilulissat staví podle NIB posádky novou vzletovou a přistávací dráhu o délce 7 200 stop, stávající dráhu o délce téměř 2 800 stop přeměňují na příjezdovou cestu, staví nový terminál a technickou budovu a přistavují novou věž. Tento projekt rozšíří turistickou stopu v odlehlé severní oblasti Grónska, která zahrnuje jednu z hlavních grónských atrakcí: ledový fjord Ilulissat. Podél tohoto 34 km dlouhého úseku polárních vod plují ledovce vysoké jako mrakodrapy z nedalekého ledovce Jakobshavn, který je spojen s grónským ledovým příkrovem o rozloze 660 200 km2. Ledovec Jakobshavn je jedním z mála míst, kde se grónský ledový příkrov setkává s mořem.
Kangerlussuaq tu zůstane
Jsou-li Nuuk a Ilulissat turistickými superhvězdami Grónska, proč je Kangerlussuaq – vzdálený přes 100 kilometrů bez silnic – největším letištěm na tomto území? Američtí vojáci založili Kangerlussuaq jako vojenskou základnu v roce 1941, aby podpořili úsilí za druhé světové války. Podle Coopera je v této oblasti jedno z nejmírnějších počasí v Grónsku. Vojáci ji využívali také v korejské a studené válce. Poté zůstala základna nedotčena. V 90. letech 20. století Grónsko znovu otevřelo Kangerlussuaq pro turistické lety; dlouhé vzletové a přistávací dráhy (téměř 9 200 stop) z něj dělají ideální mezinárodní uzel.
Městečko Kangerlussuaq s 500 obyvateli sice ještě není turistickým rájem, ale s rozvojem turistiky poslední šance – trendu navštěvovat destinace a přírodní divy ještě před jejich zánikem – by se jím mohlo stát. V Kangerlussuaqu se nachází jediná silnice na území Grónska k ledovému příkrovu – tolik diskutovanému ledovému příkrovu, který taje rekordní rychlostí. Místní cestovní kanceláře vozí cestovatele z Kangerlussuaqu na okraj ledového příkrovu, kde se mohou projít po tomto téměř dvoukilometrovém arktickém zázraku, který obsahuje led starý pravděpodobně až 250 000 let.
Ačkoli Cooper potvrdil, že letiště Kangerlussuaq zůstane otevřené, trvalo roky vášnivých debat, než se sem dostalo. Nejprve se řešilo, zda má cenu ho udržovat, když obliba Nuuku a Ilulissatu roste. Pak se objevily spekulace, že letiště bude muset být uzavřeno kvůli tání věčně zmrzlé půdy pod přistávací dráhou. Permafrost (zmrzlá půda) rozmrzá v celém Grónsku v důsledku rostoucích teplot. Stejně jako mnoho jiných grónských budov a staveb je i letiště Kangerlussuaq postaveno na věčně zmrzlé půdě. Podle Soňi Tomaškovičové, výzkumnice permafrostu, která se podílela na nedávné analýze letiště, nepředstavuje permafrost pod letištěm Kangerlussuaq žádný problém (navzdory zprávám, které tvrdí opak). Rozmrzající permafrost je problémem, když je půda mokrá; tehdy mění tvar a narušuje struktury nad ní. Ale permafrost v Kangerlussuaqu je většinou suchý, vysvětlila Tomaškovičová. Rozmrzání nezpůsobí velké (pokud vůbec nějaké) škody. Proto mu vědci dali zelenou pro leteckou dopravu. Vzhledem k tomu, že Kangerlussuaq je přístupný díky ledovcovému příkrovu, bude podle Coopera pravděpodobně přitahovat i nové letecké společnosti a linky bez mezipřistání.
Podepisují se letecké společnosti skutečně?
Zvětšení možností letů by mohlo do Grónska (které je považováno za autonomní území v rámci Dánska) přivést více cestujících, ale budou severoamerické, evropské a britské letecké společnosti vůbec chtít nabízet přímé lety do této nově vznikající turistické destinace? Odborníci na leteckou dopravu zůstávají skeptičtí.
„Letecké společnosti před uvedením nových trhů vyčerpávajícím způsobem studují možnosti tras,“ říká Madhu Unnikrishnan, redaktor časopisu Airline Weekly. „Zatím nejsem přesvědčen, že by grónský trh byl dostatečně velký, aby naplnil letadla ze Severní Ameriky. Mohl by však podpořit některé sezónní, rekreační linky z Evropy.“
Dlouholetý konzultant severoamerických aerolinek Mike Boyd také váhá. Podle něj musí území nejprve zapracovat na atraktivitě pro hlavní proud.
„Tato místa nemají v Severní Americe absolutně žádné povědomí o trhu,“ řekl Boyd. „Nevím o nikom, kdo by vůbec věděl, co se v Grónsku nachází. To bude prodej opravdu obtížný.“
To samé se ovšem dalo říct i o Islandu, než se proslavil v oblasti cestovního ruchu. Podle islandského turistického sdružení prošlo v roce 2009 jeho letištěm Keflavik 464 000 cestujících. Díky strategickému marketingu prezentujícímu divokou a nedotčenou krajinu země – a snadnému příletu díky novým leteckým společnostem a programům mezipřistání – přivítalo letiště Keflavík v roce 2016 1,7 milionu návštěvníků, v roce 2018 pak 2,3 milionu cestujících, uvedlo turistické sdružení.
Dobrodružní cestovatelé jsou klíčoví
Zájem o Grónsko roste mezi cílovou skupinou turistů: dobrodružnými cestovateli. Podle statistické zprávy o cestovním ruchu Grónska za rok 2018 nabízí dobrodružný cestovní ruch „největší možné místní příjmy a je typem cestovního ruchu, který je nejšetrnější k přírodě a respektuje kulturu“. Společnost Intrepid Travel, která se zaměřuje na dobrodružné zájezdy v malých skupinách, zažívá nárůst zájmu na vlastní kůži. Po spekulacích prezidenta Trumpa o nákupu Grónska zaznamenala tato outfitterská společnost 237procentní nárůst návštěvnosti specifických zájezdů do Grónska, a aby uspokojila tuto rostoucí poptávku, zahajuje v roce 2020 nové zájezdy, jako je osmidenní Expedice Grónsko.
Ať už nová letištní infrastruktura vyústí v záplavu nových letů, nebo jen v jejich proudění, i hrstka přímých letů zpřístupní tyčící se ledovce a arktický terén této prakticky turisticky nepřístupné destinace. A Island je toho důkazem, přesně to dobrodružní cestovatelé hledají.
>> Další: Je Grónsko novým Islandem?