Dá se říci, že příběh princezny Kaiulani je výmluvným odrazem jejího budoucího království. Je to pochmurný příběh o nenaplněných slibech, zmařených snech a tragicky zkráceném životě. A nakonec nás všechny nechává přemýšlet o tom, „co mohlo být“.
Viktorie Kaiulani Kalaninuiahilapalapa Kawekiui Lunalilo, narozená 16. října 1875 za vlády krále Kalakaua, dostala jméno po anglické královně Viktorii, dlouholeté přítelkyni havajské královské rodiny. Její matkou byla princezna Miriam Likelike, sestra Kalakaua. Jejím otcem byl Archibald Cleghorn, původem Skot, někdejší guvernér Oahu.
Po narození dostala Kaiulani od princezny Ruth Keelikolani, poslední žijící členky rodu Kamehameha, panství ve Waikiki. Panství se jmenovalo Ainahau, bylo blízko oceánu a obklopeno stromy a květinami. Mezi rybníky a pěšinkami se proháněli pávi. Jako dítě trávila Kaiulani mnoho hodin na svém bílém poníkovi.
Když jí bylo 13 let, princezna se seznámila s básníkem Robertem Louisem Stevensonem, který se nastěhoval do sousední rezidence. Oba se rychle spřátelili a slavný spisovatel Kaiulani fascinoval poutavými příběhy, když sedávali na zahradě.
Krátce nato byla Kaiulani poslána do Anglie, aby se dále vzdělávala. Během její nepřítomnosti nastaly pro havajskou monarchii krušné časy, včetně nečekané smrti krále Kalakaua v roce 1891. Jeho sestra Liliuokalani nastoupila na trůn jako havajská královna. Mezi její první činy patřilo jmenování Kaiulani svou nástupkyní.
Kaiulani se chtěla vrátit domů, ale královna to nedovolila. Princezna tedy vyčkávala v Anglii, účastnila se královských plesů, divadelních představení a dalších společenských akcí. Vysoká, štíhlá a krásná Kaiulani si získala srdce všech, kdo se s ní setkali.
Bohužel v době, kdy se princezna v roce 1897 vrátila na ostrovy, byla její vlast již mnohem jiná. Liliuokalani se o čtyři roky dříve musela vzdát trůnu a monarchie již neexistovala. Místo toho se Havajské ostrovy chystal americký prezident William McKinley vyhlásit republikou.
„Musela jsem se narodit pod nešťastnou hvězdou,“ řekla Kaiulani, „protože se zdá, že mám svůj život naplánovaný tak, že ho nemohu změnit.“ O několik měsíců později ji při projížďce na koni na Velkém ostrově zastihla dešťová bouře a onemocněla. Nachlazení přetrvávalo několik měsíců. Nakonec 6. března 1899 Kaiulani zemřela na zápal plic. Bylo jí pouhých 23 let.