Místní nemocnice, zdravotnická oddělení a náboženské organizace jsou často napojeny na komunitní zdravotnické zdroje, které nabízejí služby, jako je instalace bezpečnostního vybavení v domácnostech; poskytování potravinových zdrojů; zprostředkování hodnocení a léčby v oblasti behaviorálního zdraví a poskytování dopravy, očkování a dalších výhod jednotlivcům a rodinám s nízkými příjmy.
Praktiky si mohou vytvořit složku s informacemi o místních komunitních službách, které jsou snadno dostupné při péči o pacienty v nouzi. Toto jednoduché opatření začleňuje komunitní zdroje do každodenního pracovního procesu péče o pacienty, čímž posiluje postavení ošetřujícího týmu.
Podílejte se na výzkumu, který přináší relevantní důkazy
Většina existujících výzkumů o vlivu chudoby na zdraví se omezuje na identifikaci zdravotních nerovností. To je nedostatečné. K získání poznatků o tom, co účinně zmírňuje dopady chudoby na poskytování zdravotní péče a její výsledky, je zapotřebí výzkum, který hodnotí konkrétní intervence. Rodinní lékaři mohou v tomto výzkumu sehrát zásadní roli, protože máme blízké vztahy s pacienty s nízkými příjmy.26
Prosazování zájmů nízkopříjmových čtvrtí a komunit
Rodinní lékaři jsou vůdčími osobnostmi komunit, takže se můžeme účinně zasazovat o iniciativy, které zlepšují kvalitu života ve čtvrtích s nízkými příjmy. Některé formy obhajoby, jako je například podpora rozšíření systému Medicaid v daném státě, jsou zřejmé. Jiné snahy mohou být specifické pro komunitu, které slouží. Například prázdný pozemek lze přeměnit na basketbalové nebo fotbalové hřiště. Komunitní centrum může rozšířit programy, které zahrnují zdravotní koučink mezi vrstevníky. Mezi obyvateli veřejných bytových jednotek lze zahájit program chůze. Spolupráce s místními orgány činnými v trestním řízení může posílit důvěru komunity a zabránit potenciálnímu útlaku.27
Rodinní lékaři mají místní partnery v oblasti advokacie, takže nemusíme jednat izolovaně. V důsledku zákona o ochraně pacientů a dostupné péči (Patient Protection and Affordable Care Act, ACA) neziskové nemocnice pravidelně podávají zprávy o hodnocení potřeb komunity a spolupracují s místními zdravotními odděleními na vytvoření akčních plánů, které řeší zjištěné potřeby. Hodnocení zdravotních potřeb komunity (CHNA) odráží vnímání potřeb konkrétní komunity a každý akční plán nastiňuje víceodvětvová řešení k uspokojení místních zdravotních potřeb. Místní hodnocení CHNA jsou obvykle k dispozici online, stejně jako související akční plány. Rodinní lékaři mohou informace z CHNA využít k přístupu k místnímu vedení zdravotní péče a spojit sladěné síly k dosažení optimálního zdraví pro všechny v komunitách, kterým sloužíme, a podpořit tak vizi AAFP.
Hlavní autoři:
Patricia Czapp, MD
Kevin Kovach, MSc, CHES
Autoři děkují Robertu „Chuck“ Richovi Jr, MD, FAAFP, předsedovi Komise pro zdraví veřejnosti a vědu (CHPS), jakož i členům CHPS; a členům Podvýboru pro rovnost ve zdraví (SHE), za jejich příspěvky.
Další poděkování patří podpůrnému personálu:
Melanie D. Bird, PhD
Melody Goller, BSHA, CMP
Bellinda K. Schoof, MHA, CPHQ
Nicole Williams, MPH
1. Centra pro kontrolu a prevenci nemocí. Sociální determinanty zdraví. Přístup 5. července 2015.
2. United States Census Bureau. Hranice chudoby. Přístup 5. července 2015.
3. United States Census Bureau. American Community Survey 5-Year Estimates 2009-2013; vytvořeno pomocí nástroje American FactFinder. Přístup 5. července 2015.
4. Link BG, Phelan J. Social conditions as fundamental causes of disease. J Health Soc Behav. 1995;Spec No:80-94.
5. Brooks-Gunn J, Duncan GJ. The effects of poverty on children [Dopady chudoby na děti]. Budoucí dítě. 1997;7(2):55-71.
6. Berkman LF, Kawachi I. A historical framework for social epidemiology. In: Zprávy o sociálních právech a sociálním vyloučení: Sociální epidemiologie v České republice: Berkman LF, Kawachi I, eds. Sociální epidemiologie. New York, NY: Oxford University Press; 2014:1-16.
7. Phelan JC, Link BG, Tehranifar P. Social conditions as fundamental causes of health inequalities: theory, evidence, and policy implications. J Health Soc Behav. 2010;51 Suppl:S28-S40.
8. Macintyre S, Ellaway A, Cummins S. Place effects on health: how can we conseptualise, operationalise and measure them? Soc Sci Med. 2002;55(1):125-139.
9. Komise Nadace Roberta Wooda Johnsona pro budování zdravější Ameriky. Mapy měst. Přístup 5. července 2015.
10. Schoen C, Radley D, Riley P, et al. Health care in the two Americas. Přístup 5. července 2015.
11. Anderson LM, Scrimshaw SC, Fullilove MT, Fielding JE; Task Force on Community Preventive Services. Model komunitního průvodce pro propojení sociálního prostředí se zdravím. Am J Prev Med. 2003;24(3 Suppl):12-20.
12. Riste L, Khan F, Cruickshank K. High prevalence of type 2 diabetes in all ethnic groups, including Europeans, in a British inner city: relative poverty, history, inactivity, or 21st century Europe? Diabetes Care. 2001;24(8):1377-1383.
13. Úřad pro statistiku soudnictví. National Crime Victimization Survey API . Přístup 5. července 2015.
14. Národní centrum pro statistiku vzdělávání. Trendy v míře předčasného ukončování a dokončování středních škol ve Spojených státech : 1972-2009. Přístup 5. července 2015.
15. Olshansky SJ, Antonucci T, Berkman L, et al. Differences in life expectancy due to race and education differences are widening, and many may not catch up. Health Aff (Millwood). 2012;31(8):1803-1813.
16. Murali V, Oyebode F. Poverty, social inequality and mental health [Chudoba, sociální nerovnost a duševní zdraví]. Pokroky v psychiatrické léčbě. 2004;10(3):216-224.
17. Evans GW, Kim P. Childhood poverty and health: cumulative risk exposure and stress dysregulation [Chudoba a zdraví v dětství: kumulativní vystavení rizikům a dysregulace stresu]. Psychol Sci. 2007;18(11):953-957.
18. Lipina SJ, Colombo JA. Chudoba a vývoj mozku v dětství: An Approach from Cognitive Psychology and Neuroscience. Washington, DC: American Psychological Association; 2009.
19. Farah MJ, Noble KG, Hurt H. Chudoba, privilegia a vývoj mozku: empirické poznatky a etické důsledky. In: Illes J, ed. Neuroetika: Vymezení otázek v teorii, praxi a politice. New York: Oxford University Press; 2005.
20. Stringhini S, Sabia S, Shipley M, et al. Asociace socioekonomického postavení se zdravotním chováním a úmrtností. JAMA. 2010;303(12):1159-1166.
21. Glass TA, McAtee MJ. Behaviorální věda na křižovatce ve veřejném zdraví: rozšiřování obzorů, představy o budoucnosti. Soc Sci Med. 2006;62(7):1650-1671.
22. Houston TK, Allison JJ, Sussman M, et al. Culturally appropriate storytelling to improve blood pressure: a randomized trial. Ann Intern Med. 2011;154 (2): 77-84.
23. Brcic V, Ebert C, Kaczorowski J. Development of a tool to identify poverty in a family practice setting: a pilot study. Int J Family Med. 2011;2011:812182.
24. Braveman P, Dekker M, Egerter S, Sadegh-Nobari T, Pollack C. Housing and health [Bydlení a zdraví]. Přístup 5. července 2015.
25. Zuckerman B. Podpora rané gramotnosti v pediatrické praxi: dvacet let projektu Reach Out and Read. Pediatrie. 2009;124(6):1660-1665.
26. O’Campo P, Dunn JR, eds. Rethinking Social Epidemiology: Towards a Science of Change. New York, NY: Springer; 2012.
27. President’s Task Force on 21st Century Policing (Pracovní skupina prezidenta pro policejní práci v 21. století). Průběžná zpráva prezidentské pracovní skupiny pro policejní práci ve 21. století. Washington, DC: Office of Community-Oriented Policing Services; 2015. Přístup 5. července 2015.
(2015 COD)
.