Potravní řetězec biomu tajgy

Různé druhy rostlin tvoří základ potravního řetězce v biomu tajgy. Hlavními trofickými úrovněmi v potravním řetězci biomu tajgy jsou producenti, primární konzumenti, sekundární konzumenti, terciární konzumenti a rozkladači. Přečtěte si, jak se o těchto potravních úrovních biomu tajga podrobně dozvíte.

Vzájemná závislost rostlin a živočichů v biomu tajgy na potravní energii je velmi zajímavá. Vždyť je to největší ze všech suchozemských biomů na Zemi. Kde se tedy biom tajgy nachází? Nachází se v nejsevernější oblasti severní polokoule poblíž polárního kruhu, kde jsou zimy extrémně chladné a dlouhé a léta teplá a krátká. S ohledem na tuto skutečnost je tajga známá také jako boreální les. Níže jsou popsány trofické úrovně potravního řetězce v biomu tajgy od nejnižší po nejvyšší.

Producenti (autotrofové)
Všechny zelené rostliny, které mají chlorofylové pigmenty, se nazývají producenti. Řadí se do první trofické úrovně potravního řetězce a pomocí fotosyntézy produkují organické živiny (glukózu) s využitím anorganických zdrojů (sluneční světlo, voda a oxid uhličitý). Producentů identifikovaných z biomu tajgy je mnoho, z nichž některé běžné příklady zahrnují kapradiny, mech, borovici kleč, smrk černý, smrk bílý a jedli balzámovou.

Primární konzumenti (býložravci)
Organismy tvořící druhou trofickou úroveň jsou striktně býložravci, tj. živí se zelenými rostlinami a jejich částmi (listy, kořeny, květy a plody) za účelem získávání energie. Jsou to tedy výhradně rostlinožravci. Příklady primárních konzumentů v potravním řetězci biomu tajgy jsou hmyz, ptáci, myši, krysy, veverky, veverky, dikobrazi, jeleni, losi a losi.

Sekundární konzumenti (masožravci)
Tito jsou heterotrofové a pro získávání živin konzumují býložravce. Stručně řečeno, sekundární konzumenti jsou heterotrofové, kteří jsou závislí na organismech druhé trofické úrovně. Sekundární konzumenti jsou tedy masožravci, kteří patří do třetí trofické úrovně potravního řetězce. Běžnými příklady sekundárních konzumentů v potravním řetězci biomu tajgy jsou tarantule, štír, had, některé ještěrky, skunk a lasice.

Terciární konzumenti (masožravci)
Tuto trofickou úroveň tvoří masožraví živočichové, jejichž potrava závisí na ostatních heterotrofech. Hlavním rozdílem mezi sekundárními a terciárními konzumenty je však typ potravy, kterou se živí. Ano, terciární konzumenti se živí sekundárními konzumenty, a zaujímají tak vyšší trofickou úroveň v potravním řetězci biomu tajgy. Živočichové spadající do této skupiny jsou rys, jestřáb, liška a vlk.

Rozkladači (saprotrofové)
Rozkládající organismy neboli saprotrofové spadají do poslední trofické úrovně. Ačkoli se o nich v potravním řetězci běžně nemluví, role těchto organismů je pro celkové fungování biomu tajgy klíčová. Tyto živé organismy rozkládají složité organické látky odumřelých organismů, živí se jimi a také zpřístupňují živiny producentům. Příkladem jsou některé druhy hub a bakterií.

Potravní řetězec biomu tajgy: Po projití trofických úrovní v potravním řetězci biomu tajgy je snazší pochopit kanál, kterým potravní energie přechází z jednoho organismu na druhý. Všežravci (např. mývalové a medvědi) nejsou v potravních úrovních jasně zmíněni, ale jsou to heterotrofové a patří mezi sekundární konzumenty. Určité množství energie se přemění na biomasu, když se přenese mezi dvěma po sobě následujícími trofickými úrovněmi.

Příklad č. 1

Rostlina → los → vlk

Příklad č. 2

Rostlina → Hmyz → Tarantule → Sova

Příklad č. 3

Rostlina → Veverka → Had → Jestřáb

Příklad č. 4

Rostlina → Hmyz → Veverka → Liška → Rys

Nezávisle na biomu, nebo typu ekologického společenstva probíhá přenos energie v potravním řetězci od autotrofních rostlin k býložravcům, kteří jsou následně konzumováni masožravci. Je zřejmé, že heterotrof se živí mnoha organismy a na jeden organismus připadá mnoho predátorů. Propojená síť těchto potravních řetězců se nazývá potravní síť. Je podobný potravnímu řetězci s tím rozdílem, že přenos energie mezi organismy je vícesměrný, neboli probíhá různými cestami.