Posuzování partnerského vztahu

V imigračním kontextu partnerský vztah znamená, že pár spolu žil nejméně jeden rok v manželském svazku . Společný právní vztah existuje ode dne, kdy dvě osoby mohou poskytnout důkazy na podporu svého soužití v manželském svazku. Důkazní břemeno je na žadateli, aby prokázal, že žijí ve společném manželství nejméně jeden rok před přijetím žádosti na CPC-M.

Společný manželský vztah je z právního hlediska faktickým vztahem, což znamená, že musí být prokázán v každém jednotlivém případě na základě zjištěných skutečností. To je rozdíl od manželství, které je právně vztahem de iure, což znamená, že bylo založeno právně.

Na této stránce

• Co je to společné soužití?
• Soužití v Kanadě a partner ve společném právním vztahu v zahraničí
• Soužití nebo partner ve společném právním vztahu s předchozím partnerem ve společném právním vztahu
• Soužití nebo partner ve společném právním vztahu legálně sezdaný s jinou osobou
• Soužití dříve odloučeného manžela jako partnera ve společném právním vztahu
• Zakázané vztahy

Co je soužití?

Soužití znamená společné bydlení. Dvě osoby, které spolu žijí, spojily své záležitosti a založily společnou domácnost v jednom obydlí. Aby mohli být považováni za partnery ve společné domácnosti, musí spolu žít nejméně jeden rok. Jedná se o standardní definici používanou napříč federální vládou. Znamená to nepřetržité soužití po dobu jednoho roku, nikoliv přerušované soužití sčítající se do jednoho roku. Nepřetržitý charakter soužití je univerzální chápání založené na judikatuře.

Přestože soužití znamená nepřetržité soužití, čas od času mohl jeden nebo druhý partner opustit domácnost kvůli pracovní nebo služební cestě, rodinným povinnostem apod. Odloučení musí být dočasné a krátkodobé.

Soužití v Kanadě a partner ve společné domácnosti v zahraničí

Podle judikatury je třeba definici partnera ve společné domácnosti chápat jako „osobu, která (obvykle) žije ve společné domácnosti“. Po uplynutí jednoročního období společného soužití mohou partneři po určitou dobu žít odděleně, přičemž stále udržují společný právní vztah. Pár může například žít odděleně z důvodu nemoci nebo úmrtí člena rodiny, nepříznivých podmínek v zemi (např. válka, politické nepokoje) nebo z důvodů souvisejících se zaměstnáním či vzděláním, a proto v době podání žádosti nežije ve společné domácnosti. I přes přerušení společného soužití se jedná o partnerský vztah, pokud pár v minulosti nepřetržitě žil v manželském svazku po dobu alespoň jednoho roku a má v úmyslu jej co nejdříve obnovit. Měly by existovat důkazy prokazující, že obě strany ve vztahu pokračují.

Sponzoři a jejich partneři ve společném soužití jsou povinni vyplnit a předložit formulář IMM 5532 (PDF, 2,21 MB) (Informace o vztahu a hodnocení sponzorství) jako součást žádosti. Kromě toho mohou předložit další důkazy o tom, že spolu žijí nejméně jeden rok. Další informace naleznete v Základní příručce pro sponzory a žadatele a v Kontrolním seznamu dokumentů pro partnery ve společné domácnosti (PDF, 1,81 MB).

Tato situace je podobná manželství, kdy strany dočasně žijí odděleně nebo spolu z různých důvodů nežijí, ale stále se považují za manžele a žijí v manželském svazku s úmyslem co nejdříve spolu žít.

U partnerských vztahů platí, že čím delší je doba odloučení bez jakéhokoli společného soužití, tím obtížnější je prokázat, že partnerský vztah stále existuje.

Partner nebo partnerka s předchozím partnerským vztahem

Partnerský vztah je přerušen nebo končí smrtí jednoho z partnerů nebo v případě, že alespoň jeden z partnerů nemá v úmyslu v manželském vztahu pokračovat. V případě, že žadatel nebo žadatelka byli v předchozím partnerském vztahu, musí úředník přezkoumat okolnosti případu a přesvědčit se, že existují dostatečné důkazy o tom, že alespoň jeden z partnerů měl v úmyslu ukončit soužití v tomto manželském vztahu.

Partner nebo partner v právním manželství s jinou osobou

Osoby, které jsou v manželství s třetími osobami, mohou být považovány za partnery v právním manželství za předpokladu, že se jejich manželství rozpadlo a že žily odděleně od svého manžela nejméně jeden rok, během něhož musely žít v manželském vztahu s partnerem v právním manželství. Společné soužití se zákonným partnerem lze považovat za započaté až poté, co došlo k fyzickému odloučení od manžela. Společné soužití nemůže být právně založeno, pokud jedna nebo obě strany nadále udržují manželský vztah s osobou, s níž zůstávají v právním manželství.

Pokud je sponzor právně ženatý s někým jiným, musí se úředníci přesvědčit, že sponzor žije odděleně od zákonného manžela a již s ním nesoužití. Stejné omezení se případně vztahuje i na žadatele. Pokud jsou informace uvedené v IMM 5532 (Informace o příbuzenských vztazích a hodnocení sponzorství) nedostatečné, může si úředník vyžádat další důkazy, např:

• podepsané formální prohlášení, že manželství zaniklo a že osoba vstoupila do partnerského vztahu
• dohodu o rozluce
• soudní rozhodnutí týkající se péče o děti dokládající rozpad manželství, nebo
• dokumenty o vyřazení zákonného manžela (manželů) z pojistných smluv nebo závětí jako oprávněných osob (formulář „změna oprávněné osoby“)

Za výše uvedených okolností nebude zákonný manžel (manželka) zkoumán. Tento manžel/manželka nemůže být následně sponzorován hlavním žadatelem .

Sponzorování dříve odloučeného manžela/manželky jako společného zákonného partnera

Cizinec není členem rodinné třídy, pokud byl neúčastným rodinným příslušníkem sponzora a nebyl vyšetřen . Zákonně oddělený manžel/manželka sponzora, který/která byl/a nedružstevním rodinným příslušníkem a nebyl/a odhalen/a a vyšetřen/a, protože v té době byl/a sponzor/ka ve vztahu společného zákonného nebo manželského partnera, nemůže být sponzorován/a v Kanadě.

V takových případech musí úředník určit, že R4.1 nepoužije, tj. že partnerský nebo manželský vztah nebyl zrušen pouze pro imigrační účely a že nový vztah s dříve odloučeným manželem nebo manželkou je skutečný.

Břemeno předložit přijatelné důkazy o tom, že předchozí vztah skončil, je na sponzorovi.

Pokud jsou informace uvedené v IMM 5532 (Informace o vztahu a hodnocení sponzorství) (PDF, 2,21 MB) nedostatečné, může úředník požadovat další důkazy, jako například:

• hypotéku nebo nájemní smlouvu
• doklady prokazující stejnou adresu obou, např. státem vydané doklady totožnosti, řidičský průkaz, pojistné smlouvy
• důkaz o společných bankovních účtech, např.např. výpis z bankovního účtu nebo dopis od finanční instituce
• doklady od jiných institucí nebo státních orgánů, např. kanadského finančního úřadu, které prokazují manželský vztah

Rozvod a následné uzavření nového manželství neprolamují vyloučení podle pravidla 117 odst. 9 písm. d). Pokud kanadský občan nebo osoba s trvalým pobytem podá žádost o sponzorování dříve odloučeného manžela/manželky, může být dříve odloučený manžel/manželka vyloučen/a, pokud v době, kdy sponzor žádal o trvalý pobyt, byli sezdáni, ale nebyli zkoumáni.

Zakázané vztahy

Společný nebo manželský partnerský vztah nelze navázat s více než jednou osobou současně. Pojem manželský ze své podstaty předpokládá exkluzivitu a vysoký stupeň závazku. Nemůže existovat mezi více než dvěma osobami současně. Vztahy podobné polygamním nelze považovat za manželské a nelze je kvalifikovat jako společné zákonné nebo partnerské vztahy.

Protože jsou definovány jako manželské vztahy, mají společné zákonné vztahy většinu stejných právních omezení jako manželství, například zakázané stupně příbuzenství. Seznam vztahů spadajících do zakázaných stupňů v zákoně o manželství (zakázané stupně) se vztahuje i na partnerské vztahy.

Následující osoby nejsou uznány za společné partnery:

• osoby v incestním vztahu
• jeden nebo oba partneři nedosáhli minimálního věku souhlasu (viz níže)
• jeden z partnerů zadržen nebo uvězněn za to, co by bylo v Kanadě trestným činem podle trestního zákoníku

Pro manžele a společné partnery platí stejný minimální věk – 18 let . Partneři spolu mohou začít žít před dosažením věku 18 let, ale jejich vztah není právně uznán jako společný, dokud oba partneři spolu nežijí po dobu jednoho roku od doby, kdy oba dosáhli věku 18 let

.