Poměr rizika poskytuje dobrou míru relativní důležitosti rizikového faktoru ve vztahu k onemocnění, ale neposkytuje informace o celkové důležitosti rizikového faktoru. K tomu musíme vzít v úvahu také prevalenci rizikového faktoru, a to tak, že vypočítáme podíl připadajícího rizika.
Podívejme se na hypotetický příklad výskytu rakoviny plic po expozici azbestovému prachu. Budeme předpokládat, že po dobu deseti let je sledována kohorta 1000 náhodně vybraných mužů a je zaznamenáván výskyt rakoviny plic.
|
|||
Můžeme snadno vypočítat poměr rizika (λ) pro azbest jako 3.563. 
To nám říká, že u osob vystavených azbestovému prachu existuje vyšší riziko vzniku rakoviny, než je obvyklé. Neříká nám však, jak důležitý je azbestový prach ve vztahu k ostatním rizikovým faktorům jako možná příčina rakoviny ve zkoumané populaci.
Pro to musíme vzít v úvahu také pravděpodobnost expozice (pE) příslušníků populace azbestovému prachu – v tomto případě je poměrně nízká a činí pouhých 0,05. V tomto případě je pravděpodobnost expozice azbestovému prachu poměrně nízká. Podíl případů rakoviny plic, které lze přičíst azbestovému prachu, můžeme vypočítat pomocí podílu přičitatelného rizika. K tomu jsou k dispozici dva ekvivalentní vzorce. Všimněte si, že v první rovnici se používá jak relativní riziko, tak pravděpodobnost expozice rizikovému faktoru:
Algebraicky řečeno –
kde:
Alternativně –
kde:
|
Pomocí prvního z těchto vzorců jsme se již dopracovali k poměru rizika 3.563 a pravděpodobnost expozice azbestu jako 0,05. V tomto případě je pravděpodobnost expozice azbestu 0,05. Z toho vyplývá podíl přiřaditelného rizika 0,1140. Při použití druhého vzorce je celkové riziko onemocnění 0,057 a riziko v neexponované skupině je 0,0505. To opět dává podíl přiřaditelného rizika 0,1140.
Z toho můžeme vyvodit, že 11,40 % případů rakoviny plic lze přičíst expozici azbestu. Za předpokladu, že vztah je skutečně kauzální (viz níže), je to procento, o které by klesla míra výskytu rakoviny plic v populaci, kdyby se podařilo eliminovat expozici azbestovému prachu.
Důležité body
Při odhadu přičitatelného rizika je třeba mít na paměti několik důležitých bodů:
-
Klíčovým předpokladem pro odhad podílu přičitatelného rizika je, že byl odebrán náhodný vzorek za účelem odhadu prevalence rizikového faktoru v celé populaci. Bez takového vzorku nelze podíl přiřaditelného rizika odhadnout – a kohorty jsou velmi zřídka tvořeny náhodným vzorkem! Je však možné použít odhad prevalence rizikového faktoru z jiné studie, např. z předchozího (nebo lépe souběžného) populačního průzkumu, který použil pravděpodobnostní výběr.
- Podíl přiřaditelného rizika, který jsme získali, je pouze odhadem populační hodnoty. Potřebujeme nějaký údaj o tom, jak přesného odhadu se nám podařilo dosáhnout. K tomu potřebujeme odhadnout jeho interval spolehlivosti, kterým se zabýváme v jednotce 9.
- Naneštěstí jakkoli velký nebo „významný“ je podíl atributivního rizika, neznamená to, že jste prokázali, že rizikový faktor nutně způsobuje onemocnění. Je možné, že oba mohou být spojeny s třetím matoucím faktorem, který je ve skutečnosti tím, co nemoc způsobuje.
- Poslední velmi důležitá poznámka – jednoduché vzorce, které jsme zde uvedli, neplatí, pokud jsou poměry rizika upraveny o matoucí faktory. V takové situaci je třeba se obrátit na Rockhilla (1998)
, který uvádí příslušnou metodiku.
Jiné definice přičitatelného rizika
Jen pro zkomplikování situace někteří epidemiologové definují přičitatelné riziko (běžně používané synonymum pro podíl přičitatelného rizika) jiným způsobem, a to jako rozdíl mezi rizikem v exponované skupině a rizikem v neexponované skupině. Lépe se však označuje jako rozdíl rizik:
Algebraicky řečeno –
Rozdíl rizik = rE – rU
kde:
- rE je riziko onemocnění v exponované skupině vypočtené jako a/(a+b)
- rU je riziko v neexponované skupině vypočtené jako c/(c+d)
V našem příkladu je rozdíl rizika (0.18-0,0505) je 0,1295.