Zpráva o nové studii v Biological PsychiatryPhiladelphia, PA, 1. února 2013 – Špatná kontrola impulzů přispívá k neschopnosti kontrolovat konzumaci látek přinášejících odměnu, jako je jídlo, alkohol a jiné drogy. To může vést k rozvoji závislosti. Předpokládá se, že léky na alkoholismus schválené úřadem FDA, jako je naltrexon (Revia) a disulfiram (Antabuse), snižují spotřebu alkoholu tím, že omezují touhu a vytvářejí nepříjemné reakce na alkohol, což jsou účinky, které snižují touhu pít alkohol.
Nové léky by se však mohly zaměřit na nekontrolovatelné nutkání konzumovat návykové látky. Myšlenka léčit problémy se sebeovládáním zlepšením schopnosti potlačovat impulzy není nová. Tento přístup je přesně to, co člověk dělá, když počítá do deseti, než začne jednat, když je rozrušený. Nová je však myšlenka, že by při tomto procesu mohly pomoci léky.
Nová studie Lianne Schmaalové z Amsterodamské univerzity a jejích kolegů, publikovaná v časopise Biological Psychiatry, naznačuje, že modafinil (Provigil), lék původně vyvinutý ke zvýšení bdělosti, může některým lidem pomoci snížit pití alkoholu tím, že zlepší jejich kontrolu impulzů.
Ačkoli je modafinil formálně schválen pouze pro léčbu několika poruch spánku, bylo prokázáno, že zlepšuje poznávací schopnosti. Tyto příznivé účinky byly pozorovány u zdravých jedinců a u pacientů se schizofrenií a poruchou pozornosti/hyperaktivitou. Bylo také prokázáno, že snižuje impulzivitu u některých jedinců se závislostmi, ale tyto účinky dosud nebyly studovány u nestimulačních závislostí, jako je závislost na alkoholu.
Toto pozadí potenciálně slibných zjištění vedlo Schmaala a spol. ke zkoumání účinků modafinilu na impulzivitu u pacientů závislých na alkoholu a zdravých kontrol. Výzkumníci také měřili základní mozkovou aktivitu účastníků, zatímco ti plnili úkol se stop signálem určený k měření impulzivního chování.
„Tento směr výzkumu přejímá strategii z „příručky“ poruch pozornosti. Modafinil má účinky, které se podobají amfetaminu. Tato nová zajímavá studie naznačuje, že pokud jste impulzivní, může modafinil pomoci vaší sebekontrole,“ komentoval Dr. John Krystal, redaktor časopisu Biological Psychiatry.
Zjistili, že modafinil zlepšil inhibici reakce u účastníků závislých na alkoholu s původně špatnou inhibicí reakce, ale inhibice reakce se snížila u těch, kteří si zpočátku vedli lépe. Modafinil také moduloval aktivaci mozku v klíčových oblastech mozku, které se přímo podílejí na inhibici odpovědi, ale opět pouze u pacientů se špatnou výchozí inhibicí odpovědi.
Schmaal dále vysvětlil: „Nejdůležitější je, že studie ukázala, že modafinil měl pozitivní účinek u pacientů s vysokou počáteční úrovní impulzivity, zatímco u pacientů s nízkou počáteční úrovní impulzivity měl modafinil škodlivý účinek. Pozitivní účinky modafinilu byly spojeny s normalizací vzorců mozkové aktivace a konektivity během úlohy se signálem zastavení.“
Tato zjištění naznačují, že při zvažování léčby modafinilem by se měla brát v úvahu výchozí úroveň impulzivity.
„Současné pozorování ‚jedna velikost nesedí všem‘ (tj, že farmakoterapie může představovat užitečnou doplňkovou léčbu pro některé jedince, ale ne pro jiné) vyzývá k opatrnosti při předepisování modafinilu a silně podporuje potenciál a potřebu personalizované medicíny,“ dodal Schmaal.
Článek „Effects of Modafinil on Neural Correlates of Response Inhibition in Alcohol-Dependent Patients“ autorů Lianne Schmaal, Leen Joos, Marte Koeleman, Dick J. Veltman, Wim van den Brink a Anna E. Goudriaan (doi: 10.1016/j.biopsych.2012.06.032). Článek vyšel v časopise Biological Psychiatry, Volume 73, Issue 3 (February 1, 2013), vydaném nakladatelstvím Elsevier.
—
Poznámky pro redakciPlný text článku je k dispozici pověřeným novinářům na vyžádání; kontaktujte Rhiannon Bugno na čísle +1 214 648 0880 nebo na adrese [email protected]. Novináři, kteří mají zájem o rozhovor s autory, mohou kontaktovat Lianne Schmaalovou na čísle +31 (0) 20 89 13762 nebo na adrese [email protected].
Afilikace autorů a informace o jejich finančních vztazích a střetu zájmů jsou k dispozici v článku.
John H. Krystal, M.D., je přednostou oddělení psychiatrie na Lékařské fakultě Yaleovy univerzity a výzkumným psychiatrem ve zdravotnickém systému VA Connecticut. His disclosures of financial and conflicts of interests are available here.
O biologické psychiatriiBiologická psychiatrie je oficiální časopis Společnosti biologické psychiatrie, jejímž cílem je podporovat excelenci ve vědeckém výzkumu a vzdělávání v oblastech, které zkoumají podstatu, příčiny, mechanismy a léčbu poruch myšlení, emocí nebo chování. V souladu s tímto posláním tento recenzovaný mezinárodní časopis s rychlým publikováním publikuje základní i klinické příspěvky ze všech oborů a oblastí výzkumu, které se týkají patofyziologie a léčby hlavních psychiatrických poruch.
Časopis publikuje nové výsledky původního výzkumu, které představují důležité nové vodítko nebo významný dopad na obor, zejména ty, které se zabývají genetickými a environmentálními rizikovými faktory, nervovými obvody a neurochemií a důležitými novými terapeutickými přístupy. Podporovány jsou rovněž recenze a komentáře, které se zaměřují na témata aktuálního výzkumu a zájmu.
Biologická psychiatrie je jedním z nejselektivnějších a nejcitovanějších časopisů v oblasti psychiatrické neurovědy. V žebříčku Journal Citations Reports® vydávaném společností Thomson Reuters je na 5. místě ze 129 titulů z oblasti psychiatrie a na 16. místě z 243 titulů z oblasti neurověd. V roce 2011 má časopis Biological Psychiatry impakt faktor 8,283
.