Vysvětlíme si, co je to buržoazie a jak tato společenská třída vznikla. Co jsou buržoazní hodnoty a typy buržoazie.

Během 19. století a po průmyslové revoluci buržoazie upevnila svou moc.

Co je to buržoazie?

Buržoazií se obecně řečeno rozumí dobře situovaná střední třída vlastnící podniky a výrobní prostředky, jako jsou továrny a průmysl, která se v tradičním marxistickém pojetí odlišuje od proletariátu, tj. dělnické třídy.

Pojmy měšťan a buržoazie pocházejí ze středověké francouzštiny (bourgeoisie), neboť vznikly jako označení pro novou městskou společenskou třídu zrozenou v rámci středověkého feudalismu (obyvatelé měšťanů, tj. nových částí středověkého města). Nebyli to ani feudálové (šlechtici), ani poddaní rolníci, ale zpočátku obchodníci, řemeslníci a svobodní odborníci, jejichž ekonomické postavení jim umožňovalo obsadit mezistupeň ve společnosti.

Vznik a růst buržoazie znamená na Západě přechod mezi feudální a moderní dobou, neboť jejich ekonomická moc se nakonec dostala do konfliktu s politickou mocí společnosti Ancien Régime (absolutismus), a vedla tak k prvním revolucím proti monarchii.

Viz též: Vědecký komunismus

Buržoazie podle marxismu

Podle marxistického myšlení a učení historického materialismu zaujímá buržoazie dominantní místo ve výrobní struktuře kapitalismu, neboť je vlastníkem výrobních prostředků (továren, dílen atd.).) a získávají své bohatství z „vykořisťování člověka člověkem“, tj. využívají pracovní sílu proletariátu k výrobě předmětů nebo poskytování služeb, z jejichž prodeje získávají co největší podíl, přičemž dělníkům platí sotva měsíční mzdu.

Vlivem marxismu na myšlení 20. století a pozdější formy myšlení získaly pojmy „buržoazie“ a „buržoazie“ v určitých souvislostech pejorativní význam a staly se synonymy pro vykořisťovatele, parazita atd.

Viz také: Marxismus

Jak vznikla buržoazie?

Během 19. století se buržoazie stala vládnoucí třídou.

Měšťanstvo nabývalo na významu díky akumulaci kapitálu a majetku, což často znamenalo, že se mnohé měšťanské rodiny nobilitovaly a dokonce získaly přístup k určité místní politické moci, zejména v tehdejších městských státech, jako byly Benátky nebo Florencie. Klíčem k tomu bylo, že nepodléhali feudálnímu právu, ale tvořili relativně novou společenskou třídu.

Merkantilismus a expanze evropských říší, které přišly s moderní dobou, znamenaly zbohatnutí buržoazie a definitivní pád feudálního modelu, jehož hodnoty již neměly velký význam. Nové buržoazní a republikánské hodnoty nakonec svrhly absolutistický model státu, který vyhrazoval veškerou politickou moc šlechtě, v tzv. buržoazních revolucích.

Konečně v průběhu 19. století a průmyslové revoluce buržoazie upevnila svou moc nad novým kapitalistickým světem, a stala se tak dominantní, a tedy nejkonzervativnější společenskou třídou. Zchudlá šlechta často potřebovala finanční podporu buržoazie a buržoazie usilovala o své tradiční postavení, takže se nakonec spojila v opozici proti proletariátu.

Co jsou to buržoazní hodnoty?

Vzestup buržoazie zavedl na Západě nové kulturní hodnoty, na nichž byl postaven Nový režim, jehož vládnoucí třídou měla být buržoazie. Jedná se o hodnoty francouzského osvícenství, liberalismu a encyklopedismu, které zahrnují následující:

  • Občanské nebo veřejné svobody. Patří sem svoboda náboženského vyznání, tisku, projevu, shromažďování a především ekonomická svoboda, klíčový pojem pro liberály prosazovaný volný trh, zbavený státních či cechovních omezení, a převaha soukromého vlastnictví nade vším ostatním.
  • Právní stát. Rozdělení a oddělení veřejné moci, organizované na základě rovnosti všech lidí před zákonem a politického liberalismu, s parlamentním systémem podporovaným národní ústavou.
  • Rovnost, svoboda, bratrství. Tři velké hodnoty republiky, vyhlášené Francouzskou revolucí v roce 1789.
  • Sociální mobilita. Možnost vzestupu nebo sestupu jakéhokoli jedince v rámci společensko-ekonomické škály na základě ekonomického, intelektuálního nebo profesního úspěchu, nikoli na základě krve, rodu nebo příslušnosti k sociální vrstvě.

Typy buržoazie

V obecné rovině lze hovořit o následujících kategoriích:

  • Vysoká buržoazie. Takzvaná „vyšší společnost“, tj. nejbohatší a nejexkluzivnější vrstvy buržoazie, které jsou v mnoha ohledech řízeny jako nová aristokracie.
  • Maloburžoazie. Druh menší buržoazie, mezistupeň mezi buržoazií a proletariátem.
  • Osvícená buržoazie. Původně buržoazní třída 18. století, která pěstovala hodnoty kultury, umění a vzdělání, termín lze použít také pro označení univerzitní nebo umělecké střední třídy.
  • Agrární buržoazie. Navzdory protichůdnosti obou termínů se tento název používá pro označení vlastníků půdy a velkých zemědělských produktů

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.