Čtvrtek, 19. března 2020
Nový výzkum naznačuje, že v některých případech může pacientům s těžkou depresivní poruchou, jejichž příznaky zahrnují nespavost i sebevražedné myšlenky (myšlenky na sebevraždu), prospět pravidelné užívání léku na spaní na předpis, jako je Ambien, při zahájení léčby antidepresivem SSRI, jako je Prozac nebo Zoloft.
Výzkumný tým pod vedením doktora Williama McCalla, z Medical College of Georgia, Ruth Bencaovou, M.D., Ph.D., a Andrewem D. Krystalem, M.D., mladým výzkumníkem BBRF z let 1997 a 1993, se rozhodl ověřit, zda zaměření na symptomy nespavosti u těchto pacientů může snížit riziko sebevraždy.
Mezi důvody pro tento přístup, uvádí tým, patří důkazy naznačující, že změny symptomů nespavosti předcházejí sebevražedným myšlenkám u pacientů s velkou depresivní poruchou. Dále uvedli, že pacienti s nespavostí a ti, kteří přežili pokus o sebevraždu – ve srovnání s těmi, kteří se o sebevraždu nepokusili – dosahují horších výsledků v testech měřících schopnost řešit mezilidské problémy. „Zhoršené řešení problémů spojené s nespavostí by mohlo hrát roli při sebevraždě,“ napsali.
Pro ověření této teorie zařadili do dvojitě zaslepeného randomizovaného klinického testu 103 osob bez léků s velkou depresivní poruchou, nespavostí a sebevražednými myšlenkami. Průměrný věk pacienta byl asi 40 let; 62 % tvořily ženy. Všichni dostávali v 8týdenní studii antidepresivum SSRI; polovina z nich dostávala také Ambien (Zolpidem-CR) s časovým uvolňováním, zatímco polovina dostávala místo aktivního léku na spaní placebo.
Žádný z pacientů se během studie nepokusil o sebevraždu. Na jejím konci vědci ve zprávě v časopise American Journal of Psychiatry dospěli k závěru, že přidání přípravku Ambien k SSRI bylo lepší než placebo plus SSRI při snižování příznaků nespavosti. Výhoda přidání přípravku Ambien byla nejvíce patrná u těch pacientů, jejichž nespavost byla při zahájení studie závažná.
Méně jasné byly výsledky ohledně toho, zda přidání přípravku Ambien k SSRI pomohlo snížit sebevražedné myšlenky. „Klinický význam výhody pozorované u sebevražedných myšlenek byl skromný, a to i ve skupině s těžkou nespavostí,“ uvedl tým. Jedno klinické měřítko sebevražedných myšlenek však přínos vykazovalo, zatímco jiné nikoli.
Při zohlednění všech důkazů tým – jehož členem byl také Steven Szabo, M.D., Ph.D., mladý výzkumník BBRF z roku 2012 a 2003, dospěl k závěru, že „výsledky sice nepodporují rutinní předepisování léku na spaní pro zmírnění sebevražedných myšlenek u všech pacientů s depresí a nespavostí, ale naznačují, že současné předepisování léku na spaní při zahájení léčby antidepresivy může být prospěšné u ambulantních pacientů se sebevražednými sklony, zejména u těch s těžkou nespavostí.“
Tým také uvedl, že podle jeho názoru jsou bezpečnostní zjištění jejich studie stejně důležitá jako ta o účinnosti přidání Ambienu k SSRI. Je známo riziko zneužívání léků na spaní a existuje dostatek záznamů o jejich užívání při pokusech o sebevraždu. „Zjistili jsme, že je možné selektivně rekrutovat a bezpečně udržet ambulantní pacienty s velkou depresí se sebevražednými sklony v randomizované klinické studii zahrnující farmakoterapii,“ uvedli. Výzkumníci nezjistili u účastníků žádné zhoršení sebevražedných myšlenek, což jim naznačuje, že v řádně kontrolovaných situacích mohou být pacienti ohrožení sebevraždou skutečně subjekty randomizovaných studií zahrnujících psychotropní léky – tj. léky, které ovlivňují duševní stav jedince.