Katolická církev zastává názor, že překřtění není možné:
1272. Křtem včleněný do Krista je pokřtěný člověk přivtělen ke Kristu. Křest pečetí křesťana nesmazatelným duchovním znamením (znakem) jeho příslušnosti ke Kristu. Žádný hřích nemůže toto znamení smazat, i když hřích brání tomu, aby křest přinesl plody spasení. Křest, udělený jednou provždy, nelze opakovat.
Křty těch, kteří mají být přijati do katolické církve z jiných křesťanských společenství, jsou považovány za platné, pokud jsou uděleny pomocí trojiční formule. Jak vysvětluje Katechismus katolické církve:
1256. Řádnými služebníky křtu jsou biskup a kněz a v latinské církvi také jáhen. V případě nutnosti může křtít kdokoli, i nepokřtěný, s požadovaným úmyslem, a to za použití trinitární křestní formule. Požadovaný úmysl spočívá ve vůli učinit to, co činí církev, když křtí. Církev nachází důvod pro tuto možnost ve všeobecné spasitelné Boží vůli a v nutnosti křtu ke spáse.
…
1284. V případě nutnosti může křtít každý člověk za předpokladu, že má úmysl činit to, co činí církev, a za předpokladu, že vylije vodu na hlavu kandidáta a přitom řekne: „Já tě křtím ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“
Kodex kanonického práva z roku 1983 (1983 CIC) řeší případy, kdy je platnost křtu osoby zpochybněna:
Kán. 869 §1. Existuje-li pochybnost, zda byla osoba pokřtěna nebo zda byl křest udělen platně, a pochybnost zůstává i po důkladném prošetření, má být křest udělen podmíněně.
§2. Osoby pokřtěné v nekatolickém církevním společenství nesmějí být pokřtěny podmíněně, pokud po prozkoumání věci a formy slov použitých při udělení křtu a po zvážení úmyslu pokřtěného dospělého a křtícího není vážný důvod pochybovat o platnosti křtu.
§3. Pokud v případech uvedených v §§ 1 a 2 zůstávají pochybnosti o udělení nebo platnosti křtu, má být křest udělen až poté, co je osobě, která má být pokřtěna, je-li dospělá, vysvětlena nauka o svátosti křtu a této osobě nebo v případě dítěte rodičům vysvětleny důvody pochybností o platnosti křtu.
V případech, kdy je platný křest vykonán až po neplatném pokusu, se má za to, že ve skutečnosti došlo pouze k jednomu křtu, a to k tomu platnému. Křest se tedy nikdy neopakuje
.