Každý dokáže ocenit projevy laskavosti. Když však přijde na vysvětlení, proč je děláme, lidé často zaujímají jeden ze dvou extrémních postojů. Někteří si myslí, že laskavost je něco zcela nezištného, co děláme z lásky a péče, zatímco jiní se domnívají, že je to jen nástroj, který rafinovaně používáme, abychom se stali populárnějšími a získali výhody.
Výzkumy však ukazují, že laskavost k druhým nám ve skutečnosti může přinést skutečnou radost, a to hned několika různými způsoby. Víme, že rozhodnutí být štědrý nebo spolupracovat s druhými aktivuje oblast mozku zvanou striatum. Zajímavé je, že tato oblast reaguje na věci, které považujeme za odměňující, například na příjemné jídlo a dokonce i na návykové drogy. Dobrý pocit z pomáhání byl označen jako „hřejivá záře“ a aktivita, kterou pozorujeme ve striatu, je pravděpodobným biologickým základem tohoto pocitu.
Nemusíte samozřejmě skenovat mozky, abyste viděli, že laskavost má tento druh prospěchu. Výzkumy v oblasti psychologie ukazují souvislost mezi laskavostí a dobrou náladou po celý život, a to již od velmi útlého věku. Ve skutečnosti může ke zlepšení nálady dospívajících stačit i pouhé zamyšlení nad tím, že byli v minulosti laskaví. Výzkum také ukázal, že utrácení peněz navíc pro druhé lidi může mít větší vliv na zvýšení štěstí než utrácení peněz pro sebe.
Ale proč a jak nás laskavost dělá tak šťastnými? Existuje celá řada různých mechanismů, které se na tom podílejí, a to, jak moc nám pomáhají cítit se dobře, může záviset na naší osobnosti.
Laskavý úsměv
Je pravděpodobné, že když budete laskaví, vykouzlíte na někom úsměv, a pokud tento úsměv uvidíte na vlastní oči, může vás zaujmout. Klíčová neurologická teorie o tom, jak rozumíme druhým lidem, předpokládá, že když vidíme, jak někdo jiný projevuje emoce, automaticky se aktivují stejné oblasti mozku, jako kdybychom tyto emoce prožívali sami.
Možná jste se někdy ocitli v situaci, kdy jste se přistihli, že se smějete jen proto, že se směje někdo jiný – proč tento řetězec dobrých pocitů nespustit milým překvapením pro někoho jiného?“
Napravení křivdy
Stejný mechanismus nás také nutí vcítit se do druhých, když se cítí negativně, což by nás mohlo přivést na dno. To platí zejména pro blízké přátele a rodinu, protože naše reprezentace těchto osob v mozku se fyzicky překrývají s reprezentacemi nás samých. Když uděláme laskavý skutek, aby se někdo, kdo je smutný, cítil lépe, můžeme se i my cítit dobře – částečně proto, že cítíme stejnou úlevu jako on, a částečně proto, že tím něco napravujeme. Ačkoli je tento efekt obzvláště silný u lidí, kteří jsou nám blízcí, může se uplatnit i v případě humanitárních problémů, jako je chudoba nebo změna klimatu. Angažování se v charitativních organizacích, které se těmito problémy zabývají, představuje způsob, jak pozitivně ovlivnit situaci, což následně zlepšuje náladu.
Navazování kontaktů
Být laskavý otevírá mnoho různých možností, jak s někým navázat nebo rozvinout sociální kontakt. Laskavé činy, jako je koupit někomu pozorný dárek nebo třeba jen kávu, posilují přátelství, a to samo o sobě souvisí se zlepšením nálady.
Podobně i charitativní organizace nabízejí možnost spojit se s někým na druhém konci světa tím, že přispějí na zlepšení jeho života. Dobrovolnictví také otevírá nové okruhy lidí, se kterými se můžete spojit, a to jak s ostatními dobrovolníky, tak s těmi, kterým pomáháte.
Laskavá identita
Většina lidí by o sobě ráda smýšlela jako o laskavém člověku, takže laskavé skutky nám pomáhají tuto pozitivní identitu demonstrovat a dávají nám pocit hrdosti na sebe sama. V jedné nedávné studii dokonce i děti v prvním ročníku střední školy rozpoznaly, jak se díky laskavosti můžete cítit „lépe jako člověk … úplnější“, což vede k pocitu štěstí. Tento účinek je ještě silnější, když se laskavý čin propojí s dalšími aspekty naší osobnosti, což možná vytváří pocit větší cílevědomosti. Například milovník zvířat by mohl zachránit ptáčka, milovník umění by mohl darovat peníze galerii nebo učitel v důchodu by mohl pracovat jako dobrovolník v mimoškolní skupině. Výzkumy naznačují, že čím více se člověk identifikuje s organizací, pro kterou dobrovolně pracuje, tím je spokojenější.
Laskavost se vrací kolem
Práce o psychologii laskavosti ukazují, že jednou z několika možných motivací je reciprocita, oplácení laskavosti. K tomu může dojít přímo nebo nepřímo. Někdo si může pamatovat, že jste mu minule pomohli, a proto je pravděpodobnější, že vám pomůže i v budoucnu. Může se také stát, že laskavost jednoho člověka způsobí, že ostatní ve skupině budou laskavější, což všem zvedne náladu. Představte si, že pečete koláče pro kancelář a chytne se to, takže to někdo dělá každý měsíc. To je mnohem více dní, kdy dorty dostáváte, než kdy je poskytujete.
Tím však příběh nekončí. Laskavost vám může zlepšit náladu, ale výzkumy také ukázaly, že když máte dobrou náladu, můžete být laskavější. Vzniká tak úžasný oboustranný vztah, který se stále rozdává.