Při současném tempu růstu překročí průměrná roční koncentrace CO2 hranici 400 částic na milion v roce 2015 nebo 2016. Zde spalování plynu na ropné plošině v Mexickém zálivu. Foto: Flickr.com/dviDshub/CC BY
Radiační síla se mezi lety 1990 a 2012 zvýšila o 32 %, z čehož 25 % připadá na oxid uhličitý. Zbytek připadá na ostatní skleníkové plyny.
Dle nejnovější zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) z listopadu 2013 se na globálním oteplování od roku 1990 podílel z 80 procent oxid uhličitý, především v důsledku emisí z fosilních paliv. Mezi lety 1990 a 2012 došlo v důsledku oxidu uhličitého (CO2) k více než 25procentnímu nárůstu radiačního působení, tedy vlivu oteplování na naše klima.
Oxid uhličitý je nejdůležitějším skleníkovým plynem emitovaným lidskou činností, jako je spalování fosilních paliv a odlesňování. CO2 přetrvává v atmosféře stovky, ne-li tisíce let, a bude tak určovat globální průměrné oteplení povrchu do konce 21. století a dále, uvádí WMO. „Většina aspektů změny klimatu bude přetrvávat po staletí, i kdyby byly emise CO2 okamžitě zastaveny.“
WMO uvádí, že v globálním měřítku dosáhlo množství CO2 v atmosféře v roce 2012 hodnoty 393,1 částic na milion, což je 141 % předindustriální úrovně 278 částic na milion. Množství CO2 v atmosféře se od roku 2011 do roku 2012 zvýšilo o 2,2 částic na milion, což je více než průměrná hodnota 2,02 částic na milion ročně za posledních 10 let, což ukazuje na zrychlující se trend.
Podle WMO se od počátku průmyslové éry v roce 1750 zvýšila průměrná globální koncentrace CO2 v atmosféře o 41 procent. „Měsíční pozorované koncentrace CO2 v atmosféře překročily v roce 2012 na několika stanicích Global Atmosphere Watch v Arktidě symbolickou hranici 400 částic na milion. V průběhu roku 2013 překročily hodinová a denní koncentrace tuto hranici i v dalších částech světa, včetně stanice Mauna Loa na Havaji, nejstarší stanice pro kontinuální měření atmosféry na světě, která je obecně považována za referenční místo v rámci Global Atmosphere Watch. Koncentrace CO2 podléhají sezónním a regionálním výkyvům. Při současném tempu nárůstu překročí celosvětová průměrná roční koncentrace CO2 hranici 400 částic na milion v roce 2015 nebo 2016.“
Z údajů WMO vyplývá, že mezi lety 1990 a 2012 došlo v důsledku skleníkových plynů k celkovému nárůstu radiační síly – vlivu oteplování na naše klima – o 32 %. Kromě výše zmíněného 25procentního nárůstu způsobeného oxidem uhličitým (CO2) pochází zbývajících 7 procent z dalších plynů s dlouhou životností, které zachycují teplo, jako jsou metan, oxid dusný, chlorofluorouhlovodíky (CFC) poškozující ozonovou vrstvu a také hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC)
.