Organizace spojených národů (OSN) je celosvětová diplomatická a politická organizace, která usiluje o mezinárodní mír a stabilitu. OSN byla oficiálně založena v roce 1945 po hrůzných událostech druhé světové války, kdy mezinárodní představitelé navrhli vytvoření nové celosvětové organizace, která by udržovala mír a zabránila zneužívání války. Zpočátku měla OSN pouze 51 členských států, dnes má organizace se sídlem v New Yorku 193 členů. Mezi hlavní iniciativy OSN patří předcházení konfliktům zkoumáním možností zajištění míru, poskytování potravinové a lékařské pomoci v nouzových situacích a poskytování humanitární pomoci milionům lidí na celém světě. Ačkoli je OSN někdy kritizována za svou politiku, byrokracii a výdaje, organizace uskutečnila stovky úspěšných mírových misí.
Atlantická charta
Po první světové válce vytvořila mezinárodní skupina Společnost národů, která měla řešit spory mezi státy. Když začala druhá světová válka, tato iniciativa ztroskotala, ale zdůraznila potřebu nové, reformované organizace, která by mohla podpořit celosvětový mír.
V srpnu 1941 se Franklin D. Roosevelt a Winston Churchill sešli na tajné schůzce, kde jednali o možnosti zahájit mezinárodní mírové úsilí. Přišli s prohlášením nazvaným Atlantická charta, které nastínilo ideální válečné cíle a připravilo půdu pro vznik OSN.
V prosinci 1941 vstoupily Spojené státy do války a pro označení zemí, které se spojily proti Německu, Itálii a Japonsku, byl poprvé přijat název „Spojené národy“.
Zástupci 26 spojeneckých zemí se 1. ledna 1942 sešli ve Washingtonu, aby podepsali Deklaraci Spojených národů, která v podstatě popisovala válečné cíle spojeneckých mocností. V čele stály Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz.
Charta OSN
V průběhu několika následujících let se uskutečnilo několik setkání s cílem vypracovat poválečnou chartu, která by rozhodujícím způsobem popsala úlohy OSN.
Hlavní zásady a strukturu Charty OSN určili vedoucí představitelé na Konferenci OSN o mezinárodní organizaci (UNCIO) v San Francisku 25. dubna 1945.
Po skončení války byla 24. října 1945 oficiální Charta OSN ratifikována 51 členy.
Čtyři hlavní cíle OSN
Cíl a zásady organizace jsou uvedeny v Chartě OSN. Podle tohoto dokumentu jsou čtyřmi hlavními cíli OSN:
- Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost;
- Rozvíjet přátelské vztahy mezi národy;
- Uskutečňovat mezinárodní spolupráci při řešení mezinárodních problémů a
- Být centrem pro harmonizaci činnosti národů při dosahování těchto společných cílů.
Orgány OSN
Organizace OSN se dělí na různé orgány, mezi něž patří:
Valné shromáždění: Valné shromáždění je hlavním politickým orgánem OSN, který hlasuje o rozhodnutích, jež organizace přijímá. V tomto orgánu je zastoupeno všech 193 členů.
Rada bezpečnosti: Tato 15členná rada dohlíží na opatření, která zajišťují udržení mezinárodního míru a bezpečnosti. Rada bezpečnosti určuje, zda existuje hrozba, a vybízí zúčastněné strany k jejímu mírovému řešení.
Hospodářská a sociální rada: Hospodářská a sociální rada vytváří politiky a doporučení týkající se hospodářských, sociálních a environmentálních otázek. Skládá se z 54 členů, kteří jsou voleni Valným shromážděním na tříleté období.
Rada pro spravedlnost: Svěřenecká rada byla původně zřízena za účelem dohledu nad 11 svěřeneckými územími, která byla svěřena do správy sedmi členských států. Do roku 1994 získala všechna území samosprávu nebo nezávislost a činnost tohoto orgánu byla pozastavena. V témže roce však Rada rozhodla, že se bude nadále scházet příležitostně, nikoliv každoročně.
Mezinárodní soudní dvůr: Toto oddělení je zodpovědné za řešení právních sporů předložených státy a zodpovídání otázek v souladu s mezinárodním právem.
Sekretariát: Sekretariát tvoří generální tajemník a tisíce zaměstnanců OSN. Jeho členové vykonávají každodenní povinnosti OSN a pracují na mezinárodních mírových misích.
Členové OSN
To, co začalo jako skupina 51 států, se v průběhu let stále více rozrůstalo. Války, hnutí za nezávislost a dekolonizace pomohly zvýšit počet členů OSN.
V současné době má OSN 193 členů, kteří zastupují země z celého světa.
Nové členy musí doporučit Rada bezpečnosti OSN a Valné shromáždění je musí přijmout dvěma třetinami hlasů.
OSN uvádí, že členství v organizaci je „otevřeno všem mírumilovným státům, které přijímají závazky obsažené v Chartě OSN a podle úsudku organizace jsou schopny tyto závazky plnit.“
OSN. Úspěchy
Od svého založení splnila OSN řadu humanitárních, ekologických a mírových závazků, mj:
- Zajišťování potravin pro 90 milionů lidí ve více než 75 zemích
- Pomoc více než 34 milionům uprchlíků
- Povolení 71 mezinárodních mírových misí
- Spolupráce se 140 státy na minimalizaci klimatických změn
- Pomoc přibližně 50 zemím ročně s jejich volbami
- Zajišťuje očkování pro 58 procent dětí na světě
- Pomáhá asi 30 milionům žen ročně s péčí o zdraví matek
- Chrání lidská práva 80 smlouvami a deklaracemi
Kritika OSN
V průběhu let, role Organizace spojených národů.N. rozšířila z organizace, která se zaměřovala na mír a bezpečnost, na organizaci, která zahrnuje širokou škálu globálních problémů. Dnes OSN poskytuje řešení problémů týkajících se zdravotní péče, životního prostředí, trestního soudnictví, uprchlických dilemat a dalších.
Ačkoli mnozí podporují zahrnutí těchto rozšířených pravomocí, jiní se domnívají, že organizace možná překračuje své hranice.
Organizace OSN se v současnosti zaměřuje na řešení problémů týkajících se zdravotnictví a životního prostředí. čelila také kritice za to, že podporuje globalizaci, není dostatečně efektivní, podporuje provokativní politiky, poskytuje kontroverzní možnosti zdravotní péče, je příliš byrokratická, dává některým zemím větší pravomoci než jiným a vynakládá příliš mnoho peněz.
Neúspěchy OSN
Mezi nejznámější snahy OSN, které skončily neúspěchem nebo medializovaným skandálem, patří:
Mise ve Rwandě v roce 1994: Během tohoto podniku se OSN snažila zastavit genocidu ve Rwandě, ale Hutuové vyvraždili téměř milion příslušníků menšiny Tutsiů.
Cholera na Haiti: Po zemětřesení v roce 2010 byli nepálští humanitární pracovníci pod vedením OSN obviněni z šíření cholery po celém Haiti. Na následky epidemie zemřelo více než 10 000 lidí.
Program „Ropa za potraviny“: Tato iniciativa měla Iráku umožnit prodávat ropu prostřednictvím OSN výměnou za potraviny a léky. Objevila se však obvinění, že velká část peněz putovala irácké vládě a úředníkům OSN.
Obvinění ze sexuálního zneužívání: Na začátku roku 2005 byli příslušníci mírových sil OSN obviněni ze znásilnění nebo placení za sex v Konžské republice. Podobná obvinění ze sexuálního zneužívání byla hlášena také v Kambodži, na Haiti a v dalších zemích.
Krize v Jižním Súdánu: Mírová mise OSN, která byla zřízena v roce 2011, nedokázala v Jižním Súdánu ochránit civilisty před smrtí, mučením nebo znásilněním.
Ačkoli každá organizace má své chyby a nedostatky, většina mezinárodních představitelů a odborníků se shoduje na tom, že U.S.A. má své chyby a nedostatky.N. nadále hraje zásadní roli při zajišťování míru, stability a prosperity na celém světě.
Zdroje
Historie OSN, OSN.
Hlavní orgány, OSN.
The Formation of the United Nations, Department of State United States of America.
What We Do, United Nations.
A Brief History of the United Nations, GOOD.
20 Facts About the United Nations, The Borgen Project.
United Nations Fast Facts, CNN.
UN at 70: Five Biggest Successes and Failures, The Telegraph.
UN admits role in Haiti’s deadly cholera outbreak, BBC.
UN failed to protect civilians in South Sudan, report finds, The Guardian.
Spojené národy: pět největších úspěchů a neúspěchů, The Guardian.