V mnoha ohledech Lyle Alzado ztělesňuje Raiders lépe než kdokoli jiný. Byl to do morku kostí nepokrytý rebel. Fotbal nehrál pro zábavu, ale spíše proto, aby rozpoutal násilí v jeho nejčistší podobě.
Narozen jako Raider
Zesnulý Al Davis viděl, že Alzado má v sobě bojovnost, a věděl, že se narodil pro Raiders. Byl ztělesněním rebelského ducha, který s sebou nesl podzimní vítr už léta předtím, než oblékl stříbrno-černý dres. Stejně jako Raiders byl větší než jen jeho hra. Jeho jméno přesahovalo hranice hřiště, ať už to byl zápas s nejlepším boxerem všech dob, hraní ve filmech nebo to, že se stal hromosvodem kritiky kvůli užívání steroidů.
Davis v roce 1982 uskutečnil výměnu s Cleveland Browns za Alzada. Během tří sezón u Raiders nasbíral Alzado 23 hacků a v roce 1983 vyhrál Super Bowl XVIII. Přesto byl mnohem víc než jen statistiky. Čísla pro něj byla druhořadá, Alzado svou čistou agresivitou pozvedal celou obranu.
V Super Bowlu pomohl Raiders udržet Washington Redskins a quarterbacka Joea Theismanna na pouhých devíti bodech. Ve své kariéře se Alzado dostal do All-Rookie týmu, byl dvojnásobným členem All-Pro, dvojnásobným Pro Bowlerem a hráčem roku 1982 v kategorii Comeback. Alzado za sebou zanechává složitý a kontroverzní odkaz, který je stejně bohatý jako odkaz všech Raiderů, kteří kdy oblékli helmu tohoto týmu.
Related: Raiders Greatest Homegrown Defensive Ends
„Tahle hra není zábavná. Tahle hra je válka“
Alzado nehrál pro zábavu. Hrál proto, aby soupeře ztrapnil. Chtěl je udržet vzhůru celou noc před zápasem a myslet na to, že ho budou muset vidět. Byla to válka a on hodlal použít všechny nástroje, které měl k dispozici, aby vyhrál – ať už to byla hrubá síla, steroidy, zastrašování nebo rovnou použití helmy jako zbraně.
Alzado má vlastně po sobě pojmenované pravidlo, které pochází z divizního play-off 1982 proti New Yorku. Strhl hráči Jets helmu a hodil ji po něm. V následující sezóně „pravidlo Lylea Alzada“ uvedený čin zakázalo. Podobné výlevy pro něj byly rutinní záležitostí a po skončení hry ho často museli zadržet spoluhráči. Nebylo to jen na hřišti. Alzado dokonce před zápasem o Super Bowl veřejně vyhrožoval, že Theismannovi usekne hlavu.
Roid Rage
Alzado byl takový, jaký byl. Byl jedním z prvních hráčů NFL, kteří vystoupili a přiznali, že po celou dobu svého působení v NFL užíval steroidy. Proč, protože to byl způsob Raiderů – Just Win Baby – za každou cenu.
Alzadovo přiznání k užívání steroidů na čas zahalilo jeho odkaz temným mrakem. Lidé zpochybňovali oprávněnost jeho ocenění, přestože na sklonku života vyjádřil nad užíváním steroidů lítost.
Alzado věděl, že se stane terčem, když s touto bombastickou zprávou přišel. Bylo mu to jedno, vždycky byl terčem. Stejně jako Raiders a jejich bojovný majitel. Přestože za Raiders odehrál jen necelou čtvrtinu své kariéry, Alzado mezi ně zapadl, jako by to bylo předurčeno.
Žádné stříbrné lžičky
Alzado vždycky hrál s nadhledem. Ze střední školy ho nikdo nepřijal, a tak šel na juniorskou vysokou školu. Z týmu ho vyhodili a nakonec hrál na neznámé vysoké škole NAIA. Jediný důvod, proč si ho všimli, byla porucha auta jednoho ze skautů Broncos. ‚Skaut si krátil čas sledováním filmů z místních škol v okolí, zatímco čekal, až ho opraví.“
Broncos si vybrali Alzada ve čtvrtém kole draftu v roce 1971 a Alzado se prosadil jako nováček. Dával si záležet na tom, aby „převálcoval“ své spoluhráče. Trvale vedl tým v počtu sacků, ale nikdy se neobešel bez kontroverzí. Vyvrcholilo to sporem o smlouvu a nakonec jeho odchodem a následnou výměnou do Browns.
Alzado prožil v Clevelandu několik solidních, ale neradostných let. Stejně jako Mohammed Ali, když se oba prali, si mnozí mysleli, že Alzado má nejlepší dny za sebou.
„Nikdy jsem nepoznal muže, se kterým bych se nechtěl prát“
Alzado se chlubil, že se do rvaček pouštěl už jako chlapec. Jeho otec byl násilnický alkoholik, a tak si vzal na starost bránit před ním své sourozence. I mimo domov se neustále dostával do rvaček. Fotbal pro něj byl místem, kde mohl vybít svou nahromaděnou agresi, aniž by ho „navždy zavřeli“.
Alzado posunul rvačky na další úroveň. Údajně koketoval s myšlenkou opustit fotbal a stát se profesionálním boxerem, než skutečně vstoupil do ringu s Alim na exhibiční zápas.
Ali opakoval to, co cítila většina světa – že zápas byl vtip. Že Alzado, fotbalista, nemá žádnou šanci, i když Ali už byl dávno za zenitem. Alzado však skutečně věřil, že má šanci. Chtěl nastoupit jako outsider. Stejně jako když podepsal smlouvu s Raiders.
Hells Bells
I když je fotbal násilná hra, je to hra s koordinovanou brutalitou. Hra, při níž si parta chlapů navlékne chrániče a snaží se navzájem vyřadit. Pro Alzada to bylo krásné. Alzado odešel z NFL v roce 1985 s odvoláním na nepříjemná zranění. Přesto se ve svých 40 letech pokusil o návrat a prohlásil, že mu „chybí násilí“. Nezvládl ani tréninkový kemp, než mu selhalo koleno. O dva roky později byl mrtvý, oběť nádoru na mozku.
Howie Long vzpomíná na jednu věc, která ho na Alzadovi zaujala poté, co Raiders zpečetili své vítězství v Super Bowlu.
Podíval jsem se a vidím Lyla Alzada, toho chlapa, který byl tak prchlivý a tak tvrdý, a on plakal jako dítě a tančil na postranní čáře. Zasáhlo mě, jak významný pro něj ten okamžik byl.
Když byl Alzado dotázán, přiznal, že byl pohlcen krásou okamžiku. Byl víc než jen surovec, který si nasadil chrániče ramen a helmu, aby na trávníku mlátil hráče. Jeho spoluhráči si všimli, že má v sobě jemnou stránku, která je dokáže přimět k dvojímu pohledu. Miloval děti a dělal pro ně spoustu veřejně prospěšných prací.
Alzado byl složitý člověk, ale všichni ho známe a milujeme především jako Raidera.
Musí se vám také líbit: Raiders Greats Will Be Enshrined at Allegiant Stadium
Nejlepší foto: Associated Press