Odběr kapilární krve existuje již desítky let. V době svého vzniku se tato technika používala k získávání krve kojenců pro genetický screening. Odebrat novorozenci pět nebo deset µl může být obtížné a potenciálně škodlivé, proto měl odběr malého objemu v této oblasti zřejmé uplatnění.

Kapilární krev se získává píchnutím do prstu u dospělých a do paty u kojenců a malých dětí. Vzorek se pak odebere pipetou, umístí se na skleněné sklíčko nebo kousek filtračního papíru nebo se nasaje hrotem mikroodběrového zařízení. Kapilární krev se používá pro měření glukózy přenesením krve na testovací proužek.

Rozdíly ve výsledcích

Rozdíly mezi kapilární krví a plazmou jsou ve většině případů minimální. Existují však určité rozdíly v hodnotách hemoglobinu a hematokritu a v počtu krevních destiček. Malé rozdíly jsou i v hladinách glukózy. Glukóza ve venózní krvi je obecně o něco vyšší než glukóza v kapilární krvi naměřená ve stejnou dobu. Tyto laboratorní zprávy je třeba hodnotit s ohledem na použitou metodu odběru.

Výhody odběru kapilární krve

  • Je třeba odebrat jen velmi malé množství krve. Pacienti na jednotkách intenzivní péče mohou při odběru žilní krve denně ztratit až dvě procenta celkového objemu krve.
  • Odběr je jednoduchý a relativně bezbolestný. Nalezení žíly u staršího pacienta nebo dítěte může být noční můrou a traumatizující jak pro laboranta, tak pro pacienta.
  • Pacienty lze naučit provádět odběry kapilární krve doma. Diabetici si tímto způsobem běžně kontrolují hladinu cukru v krvi.
  • Místa odběru lze měnit, takže se snižuje riziko zjizvení a bolesti.
  • Stále častěji se používají a zavádějí v nemocničních laboratořích a v laboratořích zaměřených na klinické testování a klinický výzkum pacientů.

Nevýhody kapilárního odběru krve

  • Ne všechny testy lze provádět z kapilárních vzorků.
  • Kapilární odběr krve může někdy způsobit prasknutí krevních buněk, což vede k nepřesným výsledkům.
  • Problémy s krvácením a infekcí se mohou vyskytnout u obou metod.
  • Pacienti mohou po jakémkoli typu odběru krve pociťovat mdloby.
  • Příliš časté používání stejné oblasti pro odběr může způsobit zjizvení.
  • V místě odběru mohou vzniknout vápenaté uzliny, zejména u kojenců. Uzlíky obvykle samy odezní.

Obecně je kapilární odběr krve mnohem více preferován jak pacienty, tak laboranty. Metoda je jednodušší, méně bolestivá a zřídka vyžaduje „druhé píchnutí“. Výsledky jsou až na několik případů srovnatelné mezi kapilární krví a plazmou. V těchto případech je třeba výsledky korelovat s údaji ze stejné metody odběru

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.