Scott Rae:
Jsem váš hostitel, Scott Rae, děkan fakulty a profesor křesťanské etiky na Talbot School of Theology, Biola University. Dnes jsme tu s velmi vzácným hostem. Na půdu Biola přijel až ze svého domova v Albánii. Jmenuje se Florence Mene a je to fascinující mladý muž. V současné době je studentem doktorského studia Nového zákona na univerzitě v Edinburghu ve Skotsku, ale je to jeho cesta víry, o které vás chci slyšet nejvíce, Florence, zkráceně si říká Lencey, je konvertitou ke křesťanství z islámu a má fascinující cestu víry, o které jsme chtěli, abyste slyšeli.
Takže, podívejme se. Vítejte. Jsme opravdu rádi, že jste v podcastu, a vážíme si toho, že jste si na nás udělal čas.
Florenc Mene:
Scott Rae: Moc vám děkuji za pozvání:
Florenc Mene: Povězte nám něco málo o svém původu, o tom, jak jste vyrůstal v Albánii, z jaké rodiny pocházíte, jaká byla ta výchova? Takže, narodil jsem se a vyrůstal v Albánii v době, kdy vládl komunismus, takže až do svých třinácti let jsem zažil komunistický systém, zejména poslední smrtící křeče, kdy bylo v podstatě nejtěžší být naživu v Albánii, protože vám chybělo tolik věcí, včetně někdy i takových věcí, jako je například chleba. A v té době nebylo možné slyšet, že by se někde zmiňovalo jméno Boží.
Takže jednoho dne, to bylo v roce 1991, hned po pádu komunismu, se Albánie najednou otevřela a do Albánie přicházeli misionáři, aby přinesli, no, když ne misionáři, tak anonymní lidé, křesťané přinášeli do Albánie bible, velmi dobrou zprávu, jako Bible verze Nového zákona
Scott Rae:
Florenc Mene: A dříve je do země nepouštěli? Ne, předtím to v žádném případě nemohli udělat. I když někteří křesťané přicházeli do Albánie tajně jako turisté a velmi tajně a opatrně s lidmi hovořili. Nebylo možné, abyste před rokem 1991 skutečně prováděli evangelizaci. A tehdy se mi stalo to, že jsem šel po ulici, šel jsem se vrátit domů, a to ani není ulice, je to polní cesta plná kamenů. A vidím, že na ulici leží Bible. Tak jsem ji zvedl. Ani jsem nevěděl, že je to Bible.
Scott Rae:
Florenc Mene: V albánštině? Mene: Ano. Prvních pár stránek a ty poslední, to byl Nový zákon. Byly vytržené. Tak jsem si ho vzal domů, dal jsem ho do obalu a můj otec, který byl armádní důstojník, mi řekl: „Kdykoli uvidíš na ulici nějakou knihu, nenechávej ji tam, vezmi si ji domů a přečti si ji.“ Tak jsem si ji vzal domů. Tak jsem si ji vzal domů, přečetl jsem si ji a ukázalo se, že je to Nový zákon. Takže. Narazil jsem na tohoto úžasného muže, Ježíše. Slyšel jsem to jméno, protože jsme ho možná četli v historických knihách, ale neměl jsem tušení, kdo to byl. A tak jsem se dozvěděl, že je to Ježíš. Myslel jsem si, že v něj věřím. Ale stalo se to, že jsem šel do pravoslavného kostela, jediného kostela ve městě. Moje rodné město je přímo na jihu Albánie, jmenuje se Gjirokaster, je to rodiště našeho komunistického diktátora Envera Hodži. Takže jsem neměl kam jít a požádat o radu, kromě pravoslavného kostela.
Šest měsíců jsem tam chodil. Jen jsem nenašel odpovědi, které jsem hledal, o tom, kdo byl ten Ježíš. A pak došlo k mé změně, když mě jeden můj přítel pozval do mešity, kam chodil asi půl roku, a řekl mi: „Možná je tvá víra špatná. Takže v podstatě si možná budeš muset vyslechnout mého imáma, vedoucího mé mešity, takže prostě přijď a promluv si s ním.“ A tak jsem se rozhodl, že si s ním promluvím. A já jsem to udělal. Tak jsme tam šli asi na tři až čtyři hodiny, on mi přednesl celou islámskou verzi Ježíše Krista. Na islámu se mi líbilo, že si Ježíše Krista podle nich vážili, že to byl prorok, považovali ho za produkt. Byl to dobrý člověk, ale že nebyl tím, za koho ho považujeme, tedy že se Bůh stal člověkem. A tak řekl: „Nepotřebujete nikoho, kdo by šel před Boha. Stačí, když k němu půjdeš přímo, bez jakýchkoli prostředníků, a tak můžeš věřit v islám a dělat to, co je potřeba pro tvou spásu, a budeš šťastný člověk, protože jsme našli pravdu.“
Já jsem hned po tomto rozhovoru konvertoval k islámu, k sunnitské verzi islámu, abych byl konkrétnější, v Albánii je 60 nějakých procent obyvatel muslimů, nominálně muslimů. Většina z nich se hlásí k súfijskému typu náboženství. Takže před druhou světovou válkou bývala velmi tolerantní vůči jiným náboženstvím a sunnitů bylo velmi málo. Nyní, po pádu komunismu, přichází do Albánie spousta sunnitských misionářů.
Scott Rae:
Florenc Mene: Myslím, že pro mnoho našich posluchačů by to nebylo příliš známé, že Albánie byla takovou většinovou muslimskou zemí po dlouhou, dlouhou dobu: Ano. A pak jedna z velkých věcí komunistického režimu je, že vymýtil islám. Možná by se to jiným nepodařilo, ale také pomohl vymýtit islám. Bohužel to, co také udělal –
Scott Rae: Na úkor všeho ostatního.
Florenc Mene:
Scott Rae: Přesně tak:
Florenc Mene: Co si vaše rodina myslela o vaší konverzi k islámu?
Scott Rae: Moje rodina byla ze mě mírně řečeno naprosto podrážděná:
Florenc Mene: Jaké bylo náboženské pozadí vaší matky a otce?
Scott Rae: Oni jsou muslimové, ale v Albánii je to jako v dnešní Americe, že by řekli, že věří v Boha, ale neřekli by, že vírou jsou nutně protestanti.
Scott Rae:
Florenc Mene: Dobře: Takže Albánie byla kvůli 45 letům komunismu postmuslimskou společností, která neměla vůbec žádný vztah k Bohu nebo islámu. A moji rodiče také četli, takže věděli o problémech, které islám může ve světě způsobit, a opravdu ho neměli rádi a měli rádi křesťanství. Takže když jsem chodil půl roku do pravoslavné církve, tak jsem se jim líbil a možná jsem tam měl i jako budoucnost. Ale když jsem se stal muslimem, řekli mi, že jenom zahodím svůj život.
Scott Rae:
Florenc Mene: Takže pro ně bylo křesťanství lepší volbou? Ano, protože je to Západ. Víte, křesťanství je Západ. Albánci…
Scott Rae:
Florenc Mene: I když moc nerozuměli Ježíši nebo…
Florenc Mene:
Scott Rae: Ale proto, když jsi měl Bibli, někomu jsi ji dal, tak si ji hned odnesl na to místo a pravděpodobně si ji i přečetl, protože křesťanství pro Albánce po roce 1991 bylo spojeno se Západem a všechno, co přicházelo ze Západu, bylo dobré.
Scott Rae: Ale když jsi měl Bibli, tak jsi ji hned odnesl na to místo a pravděpodobně si ji i přečetl:
Florenc Mene: Dobře:
Scott Rae: I když není:
Takže jste konvertoval k islámu. Vaše rodina je z té konverze dost nešťastná.
Florenc Mene: V té době mi bylo šest let. Dělal jsem dvě hodiny denně. Sedm, čtrnáct, myslím, že v té době sedmdesát. Takže v tu chvíli jsem jim řekl: „Podívejte se, já nebudu chodit jenom do mešity jako normální muslim. Já chci jít opravdu dál.“ Chci říct, že mým přáním bylo, a to bylo vždycky, od té doby, co si myslím, že jsem uvěřil v Boha, je sloužit mu. Chtěl jsem Ho najít a chtěl jsem Mu sloužit. Chtěl jsem, aby se o Něm dozvěděli i ostatní. Tak jsem si řekl: „Půjdu do mešity a pak do islámské školy, které se říká madrasa, abych se stal islámským vůdcem.
A tak jsem se začal učit arabsky prostřednictvím svého kamaráda, který znal písmena a také zvuky, a tak jsem se to začal učit nazpaměť a chodil jsem do školy a mým rodičům se to samozřejmě také nelíbilo, protože jsem v podstatě říkal, že nechci dělat kariéru. Chtěl jsem být věřící člověk, víte, mluvit s lidmi o Bohu. Ale já to naprosto miluju.
Scott Rae:
Florenc Mene: Dobře, a co se stalo potom?
Scott Rae: Tak co se stalo? Zřejmě jste se nějak rozčaroval z islámu, kvůli čemu? Co se stalo, co způsobilo tu cestu od islámu k Ježíši?
Florenc Mene: Co se stalo? Během těch dvou let nebo dvou a půl let, kdy jsem byl muslimem, jsem začal hodně číst o islámu, o jeho historii. A také jsem začal mluvit s lidmi, kteří jsou nominálně křesťané, o jejich víře. A tak jsem zjistil, že chci více číst Bibli a knihy proti Bibli a další. Mezi nimi byl jeden z nejznámějších muslimských apologetů, který byl také mým hrdinou, Ahmed Deedat.
Takže psal knihy proti křesťanství a je to jeden z mužů, kteří debatovali v mimochodem před lety byl Josh McDowell, a tak jsem četl všechny ty knihy a začal jsem mít velký zájem o apologetiku jako muslim a říkal jsem si „mám pravdu“, že? Ale neměl, protože čím víc jsem četl proti Bibli, tím méně jsem byl přesvědčen o tom, co islám nabízí ohledně spasení.
Vím, že většina muslimů by dnes řekla, že jejich problém s tímto, s křesťanstvím je trojice nebo jejich problém s křesťanstvím je skutečnost, že Bible byla podle nich zkažena, takže neznáme původní Ježíšovo poselství, ale myslím, že všechny tyto otázky jsou důležité, ale jsou druhotné. Hlavním problémem pro mě, a předpokládám, že i pro mnoho vašich muslimských přátel, pro ty, kteří právě teď poslouchají, je, jak mám být skutečně spasen? Pokud je Bůh svatý, v islámu vlastně zcela nedosažitelný, a já nejsem svatý. Podle islámu jsem se nenarodil jako hříšník, ale každý z nás se v určitém okamžiku stane hříšníkem. Jak tedy mohu být spasen, když jednoho dne předstoupím před Boha a islám nemá jasnou odpověď, na jednom místě říká: „Vše, co musíte udělat, je věřit.“
Ale pak také říká, že musíte udělat mnoho dalších věcí, abyste si udrželi svůj status. A pak jednoho dne stále nevíte, kam jdete. To tě tak trochu mate. A pak jsem jednou četl jeden z Mohamedových hadíd nebo výroků, že jednoho dne Mohamed říkal svým přátelům, víte, „hrob každého člověka je buď rajská zahrada, nebo pekelný oheň“. A“ pak se rozplakal, rozplakal se a řekl: „Kéž bych věděl, kam jdu.“
Scott Rae:
Florenc Mene: Tak jestli tohle je skromnost, tak si myslím, že prorok islámu si vybral špatné náboženství, aby se stal prorokem, protože když jde o věci spásy, tak si chci být opravdu jistý, že jsem se bál Boha. Pravděpodobně jsem byl, vlastně jsem byl úplně stejný jako Luther. K smrti jsem se bál, že se jednoho dne setkám se stvořitelem vesmíru, a potřeboval jsem se ujistit, že budu spasen.
Takže jaká je odpověď? Ze strany islámu neexistuje žádná skutečná odpověď o spasení nebo alespoň žádná uklidňující odpověď, která by-
Scott Rae:
Florenc Mene: A vy jste tyto otázky položil, víte, upřímně a otevřeně:
Scott Rae: To jsem udělal:
Florenc Mene: Přímo vašemu imámovi, muslimským apologetům:
Scott Rae: To jsem udělal:
Florenc Mene: A to je ta nejlepší odpověď, kterou jste dostal: Tak jo, takže někdy tam nebyla vůbec žádná odpověď, ale četl jsem dál. Byl jsem vášnivý čtenář, protože jak jsem řekl, zajímala mě apologetika, takže jsem byl vášnivý čtenář. A čím více jsem pak diskutoval o svých názorech s těmi, kteří nejsou muslimové, tím méně jsem byl přesvědčen, že jim skutečně dávám upřímnou odpověď, protože mé srdce bylo plné otázek a pochybností. A tak se stalo, že poté, co jsem na konci toho akademického roku, který byl mým prvním rokem jako muslimský student, ne jako muslim, ale jako student, jsem byl pozván člověkem, který dělal takzvanou křížovou výpravu, ale v pozitivním slova smyslu by, byla to evangelizační kampaň ze strany církve.
Byl tam jeden člověk, který neuměl dobře albánsky a který byl Brazilec. Takže zřejmě mluvil plynně portugalsky, ale neuměl dobře albánsky a už vůbec ne anglicky. A to mě donutilo spíš poslouchat jeho odpovědi, než s ním diskutovat. Takže on byl natolik pokorný, že mi řekl: „Pokud se se mnou chcete setkat, můžeme se sejít, můžeme spolu diskutovat o naší víře a pak se můžete rozhodnout“. A tak jsme to dělali asi měsíc.
Když jsem se s ním poprvé setkal, řekl jsem mu: „Nebudu s tebou debatovat, ale chci jen, abys odpověděl na..“. Měl jsem nejméně 100 otázek, které mě napadly během mé muslimské víry, a řekl jsem: „Opravdu chci, abys mi na všechny tyto otázky odpověděl z Písma, a pokud neznáš odpověď, nevadí, když řekneš, že odpověď neznám, protože jsi člověk, ale nedělej ze mě křesťana, protože já to pochopím. Bibli už znám. Jen to chci slyšet od tebe jako od pastora, od někoho, kdo kráčí v tomto druhu víry.“ A on to udělal. Takže něco se dá říct o tom, že možná nejde o velké omluvy, ale něco se dá říct o tom, že Písmo opravdu dobře znáte. To je někdy důležitější než jakékoli argumenty.
Scott Rae: Řekl byste, že je to charakteristické pro mnoho muslimů? Oni vlastně ano. Vlastně znají Bibli docela dobře a dokážou argumentovat s křesťanskými apologety tak nějak po svém?“
Florenc Mene: Ano, protože obvykle v dnešní době by většina lidí, alespoň v Albánii, kteří vyznávají sunnitský islám, byli muslimové první generace a zejména mladí muži. Převzali starou, víte, tak trochu formalistickou víru svých předků a řekli: „Ne, my chceme věřit osobně v tuto víru.“ A mnozí z nich znají Bibli, myslím, že bohužel lépe než mnozí křesťané.
Scott Rae:
Florenc Mene: Takže ten člověk, se kterým jste se začal setkávat:
Scott Rae: A jmenoval se Emmanuel, což byla úžasná náhoda:
Florenc Mene: Pěkná náhoda a Emmanuel byl schopen odpovědět na většinu, ne-li na všechny vaše otázky? Ne na všechny, ale na většinu určitě. A co je ještě důležitější, nekrmil mě jen intelektuálně, ale ukázal mi, že tomu, co mi dával jako odpovědi, opravdu věří. To je něco, co se nedá předstírat. A tak jsem na konci toho měsíce v podstatě uzavřel dohodu s Bohem, než jsem se s ním setkal, a řekl jsem: „Bože, já stále věřím v islám. Vím, že pro mě je to pravda. A cítím, že jsem odpadlík, zrádce.“ A tak jsem se rozhodl. Ale řekl jsem: „Jen abych k tobě byl po celý tento měsíc spravedlivý, nebudu se modlit jako muslim. Budu vám platit jen jako Albánec, ale ne ty modlitby pětkrát denně. A nebudu číst Korán ani Bibli. Chci, abys mě přivedl k pravdě.“ Všichni se usmáli. Řekl jsem.
Vím, že mnohem chytřejší lidé než já, Scott, se po přečtení obou knih rozhodli jinak. Tak jsem řekl: „Kdo jsem já?“ V té době mi bylo teprve 14, 15 let. Jak jsem řekl: „Kdo jsem já, abych to mohl soudit?“ No jo, to bylo v roce 1995, takže mi bylo sedmnáct. A na konci toho měsíce jsem byl usvědčen a přesvědčen, i když jsem neměl všechny odpovědi, mimochodem, stále je nemám, a mou oblastí je apologetika. To je to, co dělám. To je důvod, proč dělám to, co dělám pro svůj doktorát. Ale byl jsem přesvědčen tím Ježíšem Kristem a věděl jsem, že odpověď na mou otázku je jednoduchá.
Být spasen nemůžeš, nemůžeš se spasit sám. Jak mě tedy Bůh zachrání? On se musí stát mnou. Nemůže poslat anděla, protože anděl je ,stvoření jako my, nemůžeme jim poslat člověka, protože jsou hříšníci jako my všichni. Takže někdo, kdo je Bůh, se musí stát člověkem, aby zasáhl a dal mi spásu. Odpověď je tak jednoduchá. Ne že bych to nikdy nevěděl, ale najednou jsem si uvědomil, že je to pravda. A tak jsem ji přijal a teď jsem se bál.
Scott Rae:
Florenc Mene: To je pochopitelné:
Scott Rae: Protože jsem přišel ke Kristu, ale pak jsem se potřeboval vrátit ke svým přátelům, abych jim řekl o své víře.
Scott Rae: Já jsem přišel ke Kristu:
Florenc Mene: Co se stalo s vašimi muslimskými přáteli a mešitou, kterou jste navštěvoval, když jste se vrátil a řekl jim, že jste odmítl islám a přijal Ježíše? Když jsem přišel ke Kristu, byl jsem v jiném městě než ve svém rodném. Takže minimálně dva měsíce jsem tam zůstal, protože tam bydleli moji prarodiče. A to byly moje líbánky s církví. Bylo to velmi krátké, protože jsem prostě rád chodil do kostela. Ale pak přišla moje otázka, v Albánii se brzy blížila škola. Bylo to v září. A tak co teď budu dělat? Mám se vrátit na svou islámskou střední školu? My říkáme, že střední škola je něco jako gymnázium. Mám se tam vrátit ke svým islámským přátelům?“
Scott Rae:
Florenc Mene: Protože jsi z ní odešel do medresy? Přesně tak. Takže jsem chodil do medresy.
Scott Rae: Takže jsem chodil do medresy?
Florenc Mene: Islámská škola:
To bylo v létě, ale pak jsem se obrátil, přišel jsem ke Kristu. Tak co teď dělám? Moje touha samozřejmě nebyla vrátit se do medresy. Prostě jsem se jim nemohl postavit, protože jsem tam byl nejlepší student. Byl jsem to já, kdo jim to říkal, vlastně si vzpomínám, jak jsem jednou vynadal celé skupině studentů, proč se nechodí modlit do mešity. A tak jsem se teď musel vrátit. Necítil jsem se jenom jako zrádce, ale jako hloupý člověk, víte, že jsem tak dlouho uváděl v omyl své vlastní přátele a nechtěl jsem jim čelit, abych byl upřímný. Byl jsem k smrti vyděšený a řekl jsem si, že půjdu na normální veřejnou světskou střední školu.
A pak dostal jako nikdy předtím a asi jako nikdy potom až teď, dal mi tento konkrétní verš z knihy Skutků, kde Pavel mluví k účinným starším a říká: „Tři roky jsem s vámi mluvil a vy jste mi svědky, že moje krev, moje ruce jsou čisté od vaší krve, protože jsem vám dal celou Boží radu.“
A já jsem řekl: „Ale co to má společného se mnou?“ Víte. Nejméně měsíc mi to stále tlouklo do hlavy, ten verš, a nikdy mě neopustil. Takže,,, věděl jsem, že když nezůstanu, budu mít na rukou krev svých přátel, protože to možná bude naposledy, co uslyší o Kristu. A vlastně jsem později zjistil, že jeden z kluků, který byl mým spolužákem, odjel do Egypta a zemřel tam při autonehodě. Takže jsem zůstal.
Scott Rae:
Florenc Mene: Jak reagovali, když jste jim řekl o své konverzi? To byl rok, kdy jsem každé ráno chodil pěšky. Je to krásné město, moje rodné město. Šel jsem mezi stromy dolů do školy asi půl hodiny, každý den se mi svíral žaludek, každý den, protože to byla pokuta. Bylo to místo, kde jsem nechtěl být, a potřeboval jsem o té víře říct kamarádům, aby se to všichni dozvěděli. S některými z nich jsem debatoval. Žádný z nich bohužel nepřišel ke Kristu.
Ale dal jsem jim, jak říká Pavel, evangelium, které je pro některé jiné vůní smrti nebo vůní života, a na konci roku mě vyhodili ze školy, protože zjistili, že jsem se stal muslimem, a vyhodili mě.
Scott Rae:
Florenc Mene: Přestože jste se v té době zřekl islámu a uvěřil v Krista? To ano, ale víc si mě tam rok nenechali, protože to byl zmatek v místě mé školy. Personál se měnil, takže to je přesně to, co Bůh někdy dělá, aby vás ochránil. Bylo to velmi suverénní, ale na konci roku už o mně věděli, tak řekli, jestli, jestli jsem ředitel chtěl, abych tam zůstal, a tak mě přemluvil, abych tam zůstal a..chtěl, abych přijal nabídku, že po studiu tam dostanu velmi dobré stipendium, což v Albánii, mimochodem my nemáme peníze dodnes, ale stipendium, abych šel do jedné z islámských zemí a studoval, co bych chtěl, třeba politiku a tak, ale to jsem nemohl udělat, protože kdybych zůstal dál, tak by to znamenalo, že bych musel jít do mešity.
Scott Rae:
Florenc Mene: Samozřejmě:
Scott Rae: A tak jsem byl, jak jsem řekl, vyhozen, ale také jsem cítil, že jsem tam dokončil svou misijní práci.
Scott Rae: A tak jsem byl, jak jsem řekl, vyhozen:
Florenc Mene: Co si myslela vaše rodina, když jste se zřekl islámu a uvěřil v Krista? Podle slov mých rodičů, kteří byli a stále jsou přísnými bývalými armádními důstojníky, řekl: „Nejdříve to bylo křesťanství pravoslaví a pak to byl islám. Teď je to protestantismus. Co bude dál? Buddhismus?“ Takže to znamenalo, že jsem opravdu ztratil jeho respekt.
Scott Rae:
Florenc Mene: To je trochu cynická odpověď:
Scott Rae: To je, ale víte, dává to smysl, pokud nejste křesťan, dává to velký smysl, pokud nevěříte, že je to ta nejdůležitější věc na světě, samozřejmě chcete, aby váš syn měl skvělé vzdělání, a ne aby jen tak promarnil svůj život tím, že bude dělat něco, co mu finančně vůbec neprospěje.
Scott Rae: To je dost cynické:
Florenc Mene: Vsadím se, že jsi křesťanem už dvacet let:
Scott Rae: Od roku 95: Takže to bude 20, 20, 23 let. Co si o vás teď myslí vaše rodina?
Florenc Mene: Tak moje rodina si mě teď váží, protože jsem ženatý, a tak jsem se oženil s jednou báječnou dívkou, která je pastorovou dcerou. Oni viděli a zjistili, že, víte, křesťané jsou taky normální lidé a taky dobří lidé. Takže si nás víc váží. Pořád nechápou, co dělám. A abych byl upřímný, v životě misionáře nebo teologa přijde chvíle, kdy se vám někdy chce do sebe, protože těch výzev je tolik, tolik, tolik. Není to snadné, jak jistě víte, zasvětit svůj život něčemu, čemu někdy nikdo nerozumí, ale jsme rádi, že jsme v tomto bodě našeho života, a kdybych měl stokrát možnost vybrat si jinou kariéru, stejně bych si vybral přesně to, co právě teď dělám.
Scott Rae: Takže naši posluchači potřebují znát nějaký kontext. Jste doktorandem Nového zákona na univerzitě v Edinburghu a prezidentem a specializujete se na oblast známou jako textová kritika, což je věda, která se vlastně snaží zjistit, jak co nejblíže to jde s původními novozákonními texty bylo.
Povězte našim posluchačům něco o tom, proč jste si vybral právě tuto oblast a jak je důležitá pro vaši apologetiku a pro hlásání Ježíše, protože to zní, jako by to byl opravdu technický obor, který nemá mnoho společného s reálným životem.
Florenc Mene:
Scott Rae: Z rozhovoru s vámi vím, že to není pravda. Vysvětlete jim to.
Florenc Mene: To se týká doby před 24 až 25 lety, kdy jsem byl muslimem. Chtěl jsem křesťany přesvědčit, že Bible, kterou máme dnes, je zkažená do té míry, že nemůžeme určit její text. Proto cokoli, co Bible říká o Kristově božství, nárocích a dalších tvrzeních, například z hlediska christologie, z hlediska spásy, je jenom omyl, protože to není to, co Ježíš skutečně učil. A tak když jsem přišel ke Kristu, okamžitě jsem věděl, okamžitě jsem poznal své povolání. Chtěl jsem přesvědčit ostatní, že jsem se celou dobu mýlil a že Bible, kterou máme, byla předána tak dobře, že známe její původní poselství tak dobře, že můžete popřít nebo přijmout pouze tvrzení toho, kdo je skutečně učinil Kristus a apoštolové.
,A od té chvíle jsem netušil, jak začít. Chtěl jsem se naučit řecky. Chtěl jsem se o ní něco dozvědět, o raných církevních dějinách. A tak jsem se chopil mnoha knih, jak jsem jen mohl, a učil jsem se sám. A když se pak naskytla příležitost udělat si MDF, pak MTH a loni NEL v Cambridgi a teď doktorát, využil jsem ji. Vzal jsem to, protože jsem chtěl naplnit vizi, kterou mi dal Bůh. A od té doby se zaměřuji na oblast raného křesťanství a textové kritiky. Někdo tomu kdysi říkal kominictví. Textová kritika prostě není příliš technická. Zabýváte se pouze textem. Ale pro křesťanství je to nakonec ta nejzásadnější otázka, když mluvíte s muslimy. Nemůžete mluvit o starém, pokud nedokážete zjistit, že text Bible, který máte, je ten, který se věrně předává už 2000 let.
A proto dělám to, co dělám, a jsem v tomto bodě také zapojen do projektu. Překládám církevní otce do albánštiny z řeckého originálu a píšu k tomu komentář. Chci, aby lidé v Albánii věděli, že Bible byla prvními křesťany natolik respektována, že změnila jejich životy, a navzdory jejich chybám, kterých je mnoho, stejně jako těch našich dnešních, musíme naslouchat jejich hlasu, a když to uděláme, pochopíme, že křesťanství prvních pěti století je křesťanství, kterému musíme být vděční za to, čím jsme dnes, protože nám v podstatě předali to, co slyšeli od prvních apoštolů.
Scott Rae:
Florenc Mene: A texty, které máme dnes: Přesně tak.
Scott Rae:
Florenc Mene:
Scott Rae: Ano:
Florenc Mene: Je naprosto spolehlivý a není důvod slevovat:
Scott Rae: Ano:
Florenc Mene: Nový zákon kvůli tvrzení, že text byl poškozen, jak byl předáván.
Florenc Mene:
Scott Rae: Přesně tak:
Florenc Mene: Zní to jako to, k čemu jste došel, jen pro to nejsou žádné důkazy: Mene: Ano. A pokud bude stačit osobní svědectví, je, nedělal bych to, co dnes dělám, kdybych tomu opravdu nevěřil, protože a, nejsem za to placený. Za b, já vlastně nemám ani práci nebo něco takového. Dělám to proto, že pevně věřím, že mé studium potvrdilo tu čistou prostou víru, kterou jsem začal mít před 23 lety, když jsem poprvé uvěřil v Krista.
Scott Rae: Myslím, že bych chtěl povzbudit naše posluchače, aby se za Florence modlili, protože se pustil do povolání, o kterém si možná sami říkáte: „Páni, k tomu já rozhodně nejsem povolaný. Nejsem k tomu povolán.“ To je pravda. Za sebe vím, že nejsem povolán k tomu, abych byl kritikem textů, protože je to neuvěřitelně podrobná a složitá věc a úkol, který jste na sebe vzal, je dost komplikovaný. Ale myslím, že z jeho dřívější zkušenosti s islámem je vidět, jak je tato otázka důležitá. To je tak výmluvné, že to je první věc, kterou se muslimové ptají na křesťanství, jak víte, že ten text, který jste měli, že mu můžeme skutečně věřit.
Florenc Mene:
Scott Rae: Přesně tak: A tak vás významně chválím za cestu, kterou jste se vydal, za to, jak jste se na ni vydal. Dovolte mi, abych vám položil ještě jednu otázku, že? Tak, já jsem, doufám, že naši posluchači se za něj určitě budou modlit, když bude pokračovat ve studiu. Řekněte mi, že máme hodně, hodně úsilí ve Spojených státech a hodně na Západě, které směřuje ke křesťansko-muslimskému přátelství, ke křesťansko-muslimskému dialogu.
Florenc Mene:
Scott Rae:
Florenc Mene: Řekněte mi, co si myslíte o těchto typech podniků? O tom bych mohl mluvit velmi dlouho. Každá, řeknu to takhle, každá větší univerzita, myslím tím nekřesťanská univerzita začala mít alespoň jednu z těch poboček, které se nazývají muslimsko-křesťanský dialog nebo muslimsko-křesťanské vztahy, to jako součást jejich-
Scott Rae:
Florenc Mene: Křesťanské vysoké školy je mají také:
Ale je to součást myšlenky jejich teologické fakulty. Je to součást snahy mít to peníze, záleží na penězích, protože chtějí mít co nejvíc studentů z různých tváří na, protože zaplatili poplatky, ale hlavně proto, že prostě nevidí rozdíl a prostě nevidí, proč je důležité, abychom byli, víte, víc jiní než, než stejní.
Takže o tom dialogu řeknu tohle, zaprvé, dialog je skvělý a je nutný, protože pokud opravdu nevíte, čemu muslimové opravdu věří, a pořád jenom čtete křesťanské knihy o tom, čemu muslimové věří, tak se nikdy nedozvíte, čemu, jak oni opravdu přemýšlejí o věcech, jak opravdu věří.
Nejde jenom o to, čemu, ale jak k tomu uvědomění opravdu dospěli, takže je to důležité, ale nemůžete vést dialog, aniž byste měli nejdřív dvě věci. Za prvé, vy jako křesťan byste měl dobře vědět, čemu věříte, protože oni vás budou svazovat, když nebudete vědět, čemu věříte. Budou vám zamotávat hlavu, protože vědí, že někdy to křesťan udělal lépe než my.
Takže musíte znát svou víru natolik dobře, abyste byli dostatečně fundovaní a mohli si myslet, že tohle je to, čemu věřím, a být. Druhou podmínkou je, když vedeme dialog, dialog se skutečným muslimem. Ne jen s tím liberálním, ale s někým, kdo opravdu věří v Korán a Mohamedova hadída, s někým, kdo se vás opravdu snaží přesvědčit, že Mohamedova cesta byla ta správná a je v tomto smyslu stále správná, budete mít velmi, velmi silnou debatu. Ale přinejmenším nebudete mluvit křížem krážem. Budete skutečně mluvit o víte, o otázkách spásy a povedete řádný dialog. Budete vědět, čemu každý z vás věří, a pak se budete modlit.
Scott Rae:
To je, myslím, že je to opravdu užitečný pohled na věc, protože probíhá spousta dialogů, ale myslím, že někteří někdy, víte, říkají, že to jsou dobrá slova povzbuzení a ,slova varování. Takže vám moc děkuji, že jste s námi přišel, že jste se podělil o své svědectví. Bylo to fascinující slyšet, jak jste vyšel z islámu, přijal Pána Ježíše. A nyní jsme se pustili do postgraduálního studia, které vám umožní vrátit se zpět a odpovědět na otázku, hlavní otázku, kterou si většina muslimů klade ohledně křesťanství. Takže vám moc děkuji, že jste se k nám připojil.
Florenc Mene:
Scott Rae: Děkuji za pozvání:
Florenc Mene: Opravdu si toho vážím: Kdybych mohl povzbudit všechny naše posluchače, víte, že jste na správném místě, hoši, a musíte si uvědomit, že nemusíte vědět všechno, abyste přesvědčili lidi o Kristu. Stačí, když budete dobře znát svá Písma. Pokračujte v chůzi s Ježíšem a Bůh si ji použije způsobem, o kterém jste si nikdy nemysleli, že je možný.
Scott Rae:
Toto byl jeden z dílů podcastu Myslete biblicky, rozhovory o víře a kultuře. Pokud se vám dnešní vysílání s naším hostem, Florence Mene, naším albánským přítelem, líbilo, podělte se o něj s přítelem. Dejte nám hodnocení ve své podcastové aplikaci a nezapomeňte: O všem přemýšlejte biblicky
.