Co je obsedantně-kompulzivní porucha?
Obsesivně-kompulzivní porucha (OCD) je chronická úzkostná porucha charakterizovaná opakovanými vtíravými myšlenkami (obsesemi), které mohou vyústit v opakované chování (kompulze).
Obsedantně kompulzivní porucha je častá. Postihuje více než 2 % populace, tedy více než jednoho z 50 lidí. OCD trpí více lidí než bipolární depresí.
Samotné obsedantní poruchy jsou nežádoucí, vtíravé myšlenky nebo impulzy, které jako by se v mysli opakovaně „objevovaly“. Tyto vtíravé myšlenky mohou být strachy, bezdůvodné obavy nebo potřeba něco udělat. Když je člověk v napětí nebo ve stresu, mohou se obsese zhoršit.
Kompulze jsou chování, které může být důsledkem obsedantních myšlenek. Mezi nejčastější kompulze patří opakované mytí (rukou nebo předmětů) a „kontrolní“ chování. Kompulze mohou být rituály, opakování určitých činností, počítání nebo jiné opakující se chování. Někteří lidé s obsedantně kompulzivní poruchou jsou posedlí bakteriemi nebo špínou.
Jaké jsou příznaky a projevy obsedantně kompulzivní poruchy?“
Lidé s obsedantně kompulzivní poruchou mohou mít mírné nebo závažné příznaky. Osoby s mírnou obsedantně-kompulzivní poruchou mohou být schopny po určitou dobu své nutkavé chování ovládat (například v práci) a mohou svůj stav úspěšně skrývat. V těžkých případech však může obsedantně kompulzivní porucha narušovat sociální a profesní fungování a způsobovat invaliditu.
Příznaky obsedantně kompulzivní poruchy se často objevují již v raném věku. Nejčastěji začínají v dětství, v období dospívání nebo v rané dospělosti. Muži i ženy všech ras jsou postiženi stejně a obsedantně kompulzivní porucha obvykle přetrvává po celý život, přičemž její závažnost kolísá.
Co je příčinou obsedantně kompulzivní poruchy?“
Přestože přesná příčina obsedantně kompulzivní poruchy není známa, vědecké důkazy ukazují na možnou biologickou abnormalitu. Bylo prokázáno, že u lidí s OCD je nerovnováha hladin chemických látek v mozku zvaných neurotransmitery.
Obsedantně kompulzivní porucha může být doprovázena i jinými úzkostnými poruchami, depresemi, poruchami příjmu potravy nebo jinými psychickými stavy. Někteří lidé s obsedantně kompulzivní poruchou jsou schopni pochopit, že jejich myšlenky a činy jsou nereálné a nevhodné, zatímco jiným tento náhled chybí.
Jak se obsedantně kompulzivní porucha léčí?
Antidepresiva, která ovlivňují neurotransmiter serotonin, mohou přinést úlevu až 75 % lidí s obsedantně kompulzivní poruchou. Nejčastěji předepisovanými léky jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je paroxetin (Paxil), sertralin (Zoloft) a fluoxetin (Prozac). Účinnou možností léčby může být také behaviorální terapie. Psychoterapie obsedantně kompulzivní poruchy může zahrnovat vhled do rušivých myšlenek a impulzů a konfrontaci s nimi ve snaze ovládnout související nutkání.