Se zavedením statistického softwaru, který dokáže snadno zpracovávat rozsáhlé soubory dat, byla provedena řada celostátních nebo celonárodních studií, jejichž cílem bylo zjistit, zda mají narozeniny nějaký vliv na úmrtnost. První rozsáhlá studie použila záznamy o 2 745 149 Kaliforňanech, kteří zemřeli v letech 1969-1990. Po očištění od matoucích faktorů, jako je sezónnost úmrtí, plánované operace a osoby narozené 29. února, byl zjištěn významný nárůst úmrtí v týdnu před narozeninami u mužů a v týdnu po narozeninách u žen – v obou případech úmrtnost nedosáhla vrcholu v den narozenin, ale v jejich blízkosti. Tento efekt byl konzistentní napříč věkovými a rasovými kohortami.
Podobná studie mezi 12 275 033 Švýcary zjistila nejvyšší úmrtnost v den skutečných narozenin (o 17 % vyšší než očekávaná hodnota) a efekt byl největší u osob starších 80 let; jiná studie na švýcarských datech zjistila 13,8% překročení a dokázala jej spojit s konkrétními příčinami: infarktem a mrtvicí (převážně u žen) a sebevraždami a nehodami (převážně u mužů) a také s nárůstem úmrtí na rakovinu. Mezi 25 miliony Američanů, kteří zemřeli v letech 1998-2011, zemřelo v den svých narozenin o 6,7 % více lidí, než se očekávalo, a tento efekt byl nejvýraznější o víkendech a mezi mladými lidmi – mezi 20 až 29letými činil tento exces více než 25 %. Ještě větší exces byl zjištěn u obyvatel Kyjeva, kde v letech 1990 až 2000 zemřelo v den svých narozenin o 44,4 % více mužů, než se očekávalo, a o 36,2 % více žen, než se očekávalo. Menší biografické studie rovněž prokázaly narozeninový efekt v rámci dílčích populací, například mezi hráči baseballové ligy (MLB) a lidmi se záznamy v Encyklopedii americké historie.
Zaměříme-li se pouze na úmrtí v důsledku sebevraždy, velké studie prokázaly vrchol sebevražd v den narozenin nebo těsně po nich v Dánsku a Maďarsku, nikoli však v Bavorsku nebo na Tchaj-wanu.
Jiné studie však takovou souvislost nezjistily. Studie využívající populaci Dánska a Rakouska (celkem 2 052 680 úmrtí za dané období) zjistila, že ačkoli délka života lidí měla tendenci korelovat s měsícem jejich narození, nebyl zjištěn konzistentní vliv narozenin a lidé narození na podzim nebo v zimě častěji umírali v měsících vzdálenějších od jejich narozenin. Studie všech úmrtí na rakovinu v Německu v letech 1995-2009 neprokázala žádný vliv narozenin, ačkoli zjistila související vliv Vánoc. Malá studie Leonarda Zusneho zjistila narozeninový efekt u mužských i ženských kohort, kdy ženy častěji umíraly bezprostředně před narozeninami a muži bezprostředně po nich, ale při celkovém zprůměrování nebyl narozeninový efekt v populaci jako celku zjištěn. Totéž bylo zjištěno u studie údajů o úmrtnosti v Anglii a Walesu, kde byl statisticky významný efekt narozenin u každé podskupiny (muži a ženy; nikdy neprovdaní, ženatí, vdané, rozvedení a ovdovělí), ale nebyl pozorován v populaci jako celku.
.