V kontextu písemné tvorby se „drafting“ vztahuje k jakémukoli procesu vytváření předběžných verzí písemného díla. K draftování dochází v kterékoli fázi procesu psaní, kdy spisovatelé vytvářejí zkušební verze připravovaného textu. Na frázové úrovni mohou tyto verze trvat méně než vteřinu, protože pisatelé skládají a následně mažou zkušební věty; jako plně rozvinuté pokusy, které dosáhly konce stádia použitelnosti, mohou pracovní verze dokumentů trvat věčně jako uložené „verze“ nebo jako papírové soubory v archivech.
V knize The Elements of Style (Prvky stylu), která se stala populární v 50. letech 20. století, Strunk a White charakterizují první návrh jako méně upravenou verzi konečného návrhu s cílem „předvídat… tvar toho, co má přijít, a usilovat o tento tvar“. Peter Elbow ve své novější knize Writing Without Teachers (Psaní bez učitelů) charakterizuje koncept méně jako první pokus o předem stanovený konečný bod a více jako pokus o zkoumání a to, kde by mohla konečná verze skončit. Jak říká, „riting je způsob, jak skončit s myšlením, které jste nemohli začít myslet“. Podle Elbowa je nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, řada návrhů, které dohromady vytvářejí vznikající „těžiště“, jež se pak promítne do hlavního zaměření díla – jinými slovy, jde o holistický proces, nikoli o lineární proces, který si představovali Strunk a White a raná teorie procesu psaní. Elbow uvažoval, že pokud se spisovatel „naučí maximalizovat interakci“ mezi svými „myšlenkami nebo úhly pohledu, může vytvořit nové, které se nezdály být dostupné.“
Empirické studie spisovatelů při práci ukazují, že spisovatelé mohou během fází psaní návrhu dělat některou z následujících činností nebo všechny:
- rozvíjí kohezi
- organizují své myšlení ve vztahu k dosud vytvořenému textu
- experimentují s formulacemi
- vysvětlují nebo propojují příkladů/myšlenek
- vytváření přechodů
- objevování ústředního argumentu/bodu
- rozvíjení klíčových myšlenek
- pozastavení se nad úpravami pravopisu, volby slov a syntaxe