Židé nepijí.
Nepořádají koktejlové večírky jako nežidé; nyní a navždy se mnohem více zaměřují na jídlo.
Jo, správně.
Začněme několika otázkami.
Pijete někdy více nebo častěji, než jste zamýšlel.
Cítíte se trochu „mimo“, když nemůžete pít, kdy chcete a jak chcete.
Máte někdy při svatbách nebo jiných radostných příležitostech problém vzpomenout si, co jste dělal nebo říkal? (Nebo zda jste se třeba nevzali, aniž byste si to uvědomili?)
Když se účastníte bar micva, je bar větší než micva?
Považujete za „zneužívání alkoholu“, když někdo nedopije?
Děláte druhý seder, i když to nemáte za povinnost, jen proto, abyste si mohli dát ještě čtyři poháry vína?
Dobře, žerty stranou. V Anonymních alkoholicích říkáme: „Odříkání není jenom řeka v Egyptě.“ To je pravda. Jinými slovy, přimět člověka, který má problém s pitím, aby si tento problém přiznal, je obrovská věc. A popírání je umocněno naprosto nepravdivým přesvědčením, že Židé nepijí.
Ve skutečnosti mají Židé s pitím dlouhou a nedokonalou historii. Král Šalomoun, nejmoudřejší muž na světě, píše v knize Přísloví o tom, jak lákavě vypadá víno na první pohled. Popsal také, do jakých potíží se dostáváme, často s příslušníky opačného pohlaví, když to s pitím přeženeme.
V jeruzalémském Talmudu se dozvídáme, že čtyři poháry vína o Pesachu způsobí rabínu Yonahovi bolest hlavy až do Šavuotu.
Svým způsobem to byli šťastlivci, protože věděli, kolik bolesti jim pití způsobuje. My moderní Židé se bohužel domníváme, že nemůžeme mít problémy s pitím. A přesto se náš společenský a náboženský život v mnoha ohledech točí kolem alkoholu.
Přemýšleli jste někdy, kam se muži vytratí, když se v synagoze ráno o šabatu čte maftir? Jsou v rabínově pracovně nebo dokonce v komoře uklízeče a dávají si trochu kořalky v rámci samozvaného „rituálního výboru“ nebo „klubu Kiduš“.
V rodinách, které dodržují šabat v nějaké míře, se v pátek večer a v sobotu ráno pije víno. Nemluvě o seudat šlišit neboli třetím šabatovém jídle a opět při havdale.
Až při ranních minjanech neboli modlitebních bohoslužbách ve všední den, kdy si někdo připomíná jahrzeit, je běžnou praxí přinést láhev skotské. Každý dostane před odchodem do práce ochutnat, aby duše zesnulého „měla aliju“ neboli vystoupila výše do nebe. Všichni muži, kteří se zúčastní, dostanou také trochu vzhůru.
S alkoholem dokonce začínáme v mladším věku než téměř kdokoli jiný na planetě. Osmý den života, při své brit milah, se malí kluci seznamují nejen s Abrahámovou smlouvou, ale také s Manischewitzem.
Pro nás všechny, ať už jsme observantní, nebo ne, je těžké najít večírek… kde je těžké najít alkohol.
Co tedy mají dělat židovští problémoví pijáci v náboženské kultuře, kde alkohol volně proudí?
Nejde mi o to, že by na židovském životním cyklu nebo náboženských událostech bylo něco špatného, protože se na nich vyskytuje alkohol. Ani nenaznačuji, že v důsledku toho jsou všichni Židé alkoholici.
Naopak tvrdím, že někteří Židé jsou alkoholici a že převaha alkoholu na těchto akcích normalizuje pití i pro ty z nás, kteří ho nezvládají.
Jsem Žid a vyléčený alkoholik, střízlivý 27 let. Mám desítky zotavujících se přátel, kteří jsou také Židé. Takže otázka zní takto: Jak poznáte, že jste alkoholik, ať už židovský nebo jiný? A pokud ano, co s tím dělat, aniž byste porušili společenské normy nebo, pokud je to ve vašem životě problém, židovské zákony?“
Jednoduše řečeno, pokud si myslíte, že byste mohli mít problém s alkoholem, pravděpodobně ho máte. Nealkoholici prostě nepřemýšlejí o tom, zda jsou alkoholici. Nikdy je to nenapadne. Takže samotný fakt, že s tímto problémem zápasíte, je silnou známkou toho, že problém máte.
Alkoholismus je progresivní, což znamená, že se časem nevyhnutelně zhoršuje, protože tělo se přizpůsobuje tomu, aby zpracovávalo stále větší množství alkoholu. Zároveň dochází k rozpadu vnitřních orgánů v důsledku zvyšujícího se množství alkoholu, které přijímáme, abychom dosáhli stejného pocitu uvolnění.
Dobrá zpráva je, že alkoholismus je nemoc, podobně jako rakovina nebo cukrovka, nikoliv ostuda nebo morální problém. V AA říkáme, že nejsme špatní lidé, kteří se stávají dobrými – jsme nemocní lidé, kteří se uzdravují.
Co tedy dělat, když si myslíte, že byste mohli mít problém s alkoholem?“
Tady jsou tři návrhy:
Předně se vzpamatujte. Zjistěte si více o nemoci alkoholismu – co to je a co to není. Zjistěte, zda vám sedí bota. Ve většině velkých měst v Izraeli se konají setkání Anonymních alkoholiků v angličtině a hebrejštině a po rychlém vyhledání na Googlu najdete anglicky mluvící setkání prakticky všude.
Zejména v Izraeli budete překvapeni, kolik židovských tváří uvidíte – vojáky, chasidy, kibucníky, studenty, rabíny, prostě všechny.
Za druhé, pořiďte si heter (rabínské povolení).
Podle halachy ( židovského práva) stačí hroznová šťáva prakticky ve všech situacích, kdy je vyžadováno víno. Dejte si tedy svolení nebo si vyžádejte svolení od svého rabína, abyste mohli „zastrčit zátku do džbánu“ a dát si hroznovou šťávu při kiduš, sederu a všude jinde, kde se podává alkohol.
Mimochodem, povinnost podle Halachy není pít víno – je to poslouchat řeč kiduš. Pokud tedy sedíte u šabatového stolu a není vám příjemné požádat o hroznový džus, nemusíte pít víno, abyste splnili svou povinnost kiduš.
Nakonec si zařiďte (střízlivý) život.
Nemoc alkoholismu se časem zhoršuje, nikdy se nelepší. Pokud se tedy svému problému s pitím nepostavíš hned, jednoho dne budou tvé problémy tak velké, že budeš nostalgicky vzpomínat na to, jak ses cítil dnes. Jeden můj známý se jednoho rána probudil ve vězení, aniž by si vzpomněl, že noc předtím v alkoholovém opojení někoho srazil a zabil autem. Hrozilo mu 22 let vězení, nakonec si odseděl 17 let. To vše za vraždu, na kterou si dodnes nedokáže vzpomenout.
Pro jiné nejsou následky tak šokující, ale mohou být hluboce bolestivé. Vzdělanostní a profesní kariéry jsou zničeny, stejně jako vztahy, manželství, rodiny a pověst.
Je vaše členství v klubu Kiduš o šabatu ráno tak důležité?“
Dobrou zprávou je, že dva miliony lidí na celém světě, členů Anonymních alkoholiků, prožívají spokojenou střízlivost a žijí úžasný život bez alkoholu. Někteří z těchto lidí jsou Židé a někteří z těchto lidí jsou dodržující Židé.
Já jsem všechno z výše uvedeného a to, kam se řadíte na náboženském spektru, je zde nepodstatné. Vzdát se znamená přidat se na stranu vítězů. Pokud si myslíš, že bys mohl mít problém s alkoholem, pravděpodobně ho máš. Nebylo by skvělé vyřešit ho hned, než za něj později platit větší cenu?“
Dovolím si říct… L’chaim!“
New York Times, autor bestsellerů „Michael Graubart“ (pseudonym), právě vydal svou nejnovější knihu Ranní káva a CD Střízlivé písně Vol. 1. Vydal ji pod pseudonymem Michael Graubart. MichaelGraubart.com.