Bloodborne Agents
Mycoplasma haemofelis (Mhf), „Candidatus Mycoplasma haemominutum“ (Mhm) a „Candidatus M. turicensis“ (Mtc) se vyskytují u koček. U experimentálně infikovaných koček je Mhf zřejmě patogennější než Mhm. Zdá se, že Mtc má střední patogenitu. Diagnostika je založena na průkazu organismu na povrchu erytrocytů při vyšetření tenkého krevního filmu nebo PCR testu. Počet organismů kolísá, a proto může být vyšetření krevního filmu až v 50 % případů falešně negativní. Organismus může být obtížné najít cytologicky, zejména v chronické fázi. Testy PCR jsou proto kvůli citlivosti testem volby.13 K dispozici jsou primery, které mohou amplifikovat všechna tři hemoplazma. Testy PCR v reálném čase lze použít ke sledování počtu kopií během léčby a po ní, ale nemají větší citlivost, specifičnost ani prediktivní hodnotu než konvenční testy PCR.32 Testy PCR je třeba zvážit při hodnocení koček s nevysvětlitelnou horečkou nebo anémií, které jsou cytologicky negativní. Kromě toho American College of Veterinary Internal Medicine (ACVIM) doporučuje provádět screening koček určených jako dárci krve pomocí PCR testů na hemoplazmata.35 Mnoho koček (přibližně 15 %) je nositeli relativně nepatogenního kandidátu M. haemominutum, a tak pozitivní výsledky testů nemusí vždy korelovat s přítomností onemocnění (špatná PPV).
Kočky mohou být infikovány organismem podobným E. canis2 a Anaplasma phagocytophilum.15 O dalších původcích z těchto rodů je ohledně koček známo jen málo. Vzhledem k tomu, že se jedná o organismy z různých rodů, je sérologická zkřížená reaktivita různá. Ačkoli tedy klinické syndromy mohou být podobné, neexistuje jediný sérologický test, který by dokumentoval infekci, a v současné době neexistuje ani standardizovaná sérologie pro kočky. Navíc u některých koček s infekcí E. canis nedochází k sérokonverzi, a proto je PCR test u koček lepší než sérologie. Testy PCR mohou být navrženy tak, aby amplifikovaly každý organismus. Alternativně jsou k dispozici primery pro amplifikaci všech organismů v jedné reakci, a pak lze k určení infekčního druhu použít sekvenování. Pozitivní výsledky testů však ne vždy korelují s přítomností onemocnění. DNA Anaplasma phagocytophilum byla amplifikována z krve zdravých koček po dobu více než 10 týdnů po experimentální infekci působením klíšťat Ixodes (MR Lappin, nepublikované údaje, 2011).
Kočky mohou být infikovány Rickettsia felis a bylo prokázáno, že mají protilátky proti R. rickettsii. Horečka, bolest hlavy, myalgie a makulární vyrážka u lidí byly v několika zemích světa přisuzovány infekci R. felis. V nedávné studii v naší laboratoři jsme testovali 92 párů krevních a bleších extraktů koček z Alabamy, Marylandu a Texasu pomocí PCR testů, které amplifikují oblast genu citrát syntázy (gltA) a genu pro vnější membránový protein B (ompB). Z 92 párů bylo 62 z 92 (67,4 %) bleších extraktů a žádný ze vzorků kočičí krve pozitivní na DNA R. felis.11 V jiné studii jsme prokázali, že prevalence protilátek proti R. felis a R. rickettsii u koček s horečkou je 5,6 %, resp. 6,6 %, ale ani jeden z organismů nebyl amplifikován z krve.1 Tyto výsledky dokazují, že kočky jsou někdy vystaveny riziku, ale pro určení významu souvislostí s onemocněním jsou potřeba další údaje. Zda jsou testy PCR na Rickettsia spp. v současné době indikovány k použití u koček, není známo.
K posouzení jednotlivých koček na infekci Bartonella spp. lze použít kultivaci krve, test PCR na krev a sérologické vyšetření.3 Kočky, které jsou kultivačně negativní nebo PCR negativní a protilátky negativní, a kočky, které jsou kultivačně negativní nebo PCR negativní a protilátky pozitivní, pravděpodobně nejsou zdrojem infekce blech, koček nebo lidí. Bakteriémie však může být intermitentní a mohou se vyskytnout falešně negativní výsledky kultivace nebo PCR, což omezuje výpovědní hodnotu jediné baterie testů.17 Ačkoli sérologické vyšetření lze použít k určení, zda byla jednotlivá kočka exponována, mohou být bakteriemi postiženy jak séropozitivní, tak séronegativní kočky, což omezuje diagnostickou užitečnost sérologického vyšetření. Testování zdravých koček na infekci Bartonella species se proto v současné době nedoporučuje.3,14 Testování by mělo být vyhrazeno pro kočky s podezřením na klinickou bartonelózu. Protože infekce Bartonella spp. je u zdravých koček velmi častá, ani kultivačně pozitivní nebo PCR pozitivní výsledky neprokazují klinickou bartonelózu. Přestože jsme například detekovali DNA Bartonella spp. u více koček s horečkou než u párových koček bez horečky, zdravé kočky byly přesto běžně pozitivní.16 Kombinovaná sérologie s PCR při hodnocení koček s podezřením na bartonelózu pravděpodobně poskytuje nejlepší prediktivní hodnotu.
Cytauxzoon felis se obvykle snadno identifikuje při cytologickém vyšetření krevních nátěrů nebo aspirátů slezin při hodnocení klinicky nemocných koček. Sérologické vyšetření není v současné době komerčně dostupné. K amplifikaci DNA organismu z krve koček, které jsou cytologicky negativní, lze použít PCR.9
Protilátky proti viru kočičí imunodeficience (FIV) se v klinické praxi nejčastěji zjišťují v séru pomocí enzymatického imunosorbčního testu (ELISA). Srovnání různých testů ukázalo, že výsledky většiny testů jsou srovnatelné.10 Výsledky izolace viru nebo RT-PCR z krve jsou u některých koček s negativními protilátkami pozitivní. Při použití testu ELISA může dojít k falešně pozitivním reakcím; pozitivní výsledky testu ELISA u zdravých nebo málo rizikových koček by proto měly být potvrzeny pomocí imunoanalýzy Western blot. Koťata mohou mít detekovatelné protilátky získané z kolostra po dobu několika měsíců. Pokud protilátky přetrvávají ve věku 6 měsíců, je kotě pravděpodobně infikováno. K potvrzení infekce lze rovněž provést izolaci viru nebo RT-PCR z krve. FIV se však v krvi nevyskytuje ve vysokém množství, a proto jsou falešně negativní výsledky běžné. Kromě toho se výsledky v různých laboratořích liší.6
Většina koček s infekcí virem kočičí leukémie je viremická, a proto molekulární diagnostické testy nejsou v klinické praxi obvykle potřeba. K přesné charakterizaci stádií infekce se však používá použití novějších citlivých testů PCR v reálném čase.19 Tyto testy však nejsou běžně komerčně dostupné.19
RNA FIPV i FECV lze amplifikovat z krve koček, a tak pozitivní výsledky testů nemusí vždy korelovat s rozvojem FIP. Amplifikace mRNA genu M pomocí RT-PCR měla ve dvou dosud provedených studiích smíšené výsledky. V jedné studii bylo 13 z 26 zdánlivě normálních koček pozitivních na mRNA FECV v krvi, což naznačuje, že pozitivní prediktivní hodnota tohoto testu pro diagnózu FIP je nízká.5
.