během prvních šesti týdnů sezóny dosáhl velkých čísel, ale jeho čísla MVP, zejména jeho pálkařský průměr, budou klesat. (AP Photo/Marcio Jose Sanchez) ASSOCIATED PRESS

Těžko to lze označit za šokující, ale pálkař s úspěšností 0,400 v baseballu možná vyhynul jako pták dodo.

Vezměte si příklad z některých baseballových legend.

Ted Williams: „Aby hráč dosáhl úspěšnosti 0,400,“ řekl v roce 1989, „bude muset tahat walkery a moc nestrajkovat. Bude muset být konzistentní, a to není snadný úkol, když hrajete 150, 160 zápasů. Ale v dnešní hře bude důležité zůstat stejně konzistentní jako kdykoli předtím, protože nadhazování je tak velkou součástí hry… pálkař může během jednoho zápasu vidět tři nebo čtyři různé nadhazovače. Myslím, že to někdo dokáže, ale bude to muset být pálkař s určitou rychlostí pro odpaly do pole, disciplínou při vybírání odpalů a uvádění míče do hry a hlavně hráč, který dokáže zůstat zdravý a být konzistentní po dlouhou dobu.“

George Brett: „Pro hráče bude těžké udržet si pálkařský průměr 0,400 po celou sezónu, protože bullpens se stali tak důležitými a dominantními,“ řekl. „Startéři obvykle odehrají jen pět nebo šest směn, pak máte na sedmou, osmou a devátou směnu připravené střídače a ti všichni mají skvělý materiál. V době, kdy jsem v roce 1980 dával 400 ran, jste měli startéra, který šel sedm a více směn, a relievery jako Dan Quisenberry, (Rich) Gossage nebo (Bruce) Sutter, kteří často šli více než jednu směnu.“

Al Lopez: „Obranná hra ve hře je mnohem lepší než před lety, takže věřím, že je to faktor, proč průměry nejsou tak vysoké,“ řekl v roce 2003. „A také to, že 95 procent hráčů dnes švihá z paty.“

Téměř 78 let uplynulo od doby, kdy nějaký hráč dosáhl tohoto vznešeného čísla.

Ted Williams v roce 1941 odpálil s Boston Red Sox 0,406.

Stal se tak osmým členem snad nejexkluzivnější baseballové společnosti.

Od roku 1900 bylo osm hráčů, kteří odpálili .400 nebo lépe – Nap Lajoie, A’s (1901), Ty Cobb, Tigers (1911, 1912, 1922), Joe Jackson, Indians (1911), George Sisler, Browns (1920, 1922), Harry Heilmann, Tigers (1923), Williams, Red Sox (1941) v Americké lize a Rogers Hornsby, Cardinals (1922, 1924, 1925) a Bill Terry, Giants (1930) v Národní lize.

Po prvních 43 zápasech sezony 2019 měl levoruký slugger Dodgers Cody Bellinger pálkařský průměr 0,401 a začaly se šířit zprávy o tom, zda někdo dokáže dokončit sezonu s pálkařským průměrem 0,400.

Ale Bellingerova ohromující čísla po prvním měsíci a půl sezony jsou prostě skvělým startem vynikajícího pálkaře.

Za posledních 78 sezon MLB dosáhli 47krát pálkařského průměru 0,400 nebo vyššího do zápasů 17. května hráči, kteří se kvalifikovali na pálkařský titul. Mezi těmito 47 případy 12 hráčů pokračovalo v zisku ligového prvenství, 12 hráčů zakončilo rok s BA .350 nebo vyšším a 11 hráčů ukončilo kampaň s BA nižším než .300. S nejvyšším průměrem skončil Larry Walker – 17. května 1999 měl pálkařský průměr 0,411 a rok zakončil s hodnotou 0,379. Nejnižší průměr na konci sezóny u hráče, který 17. května odpálil 0,400 nebo více, byl 0,256 u Pata Mullina z Tigers, který v polovině května v roce 1947 odpálil 0,413.

Osm hráčů, kteří v sezóně od roku 1900 odpálili 0,400 nebo více, tvoří vskutku vzácnou skupinu.

Nemají žádný moderní protějšek.

V letech 1900 až 1941 se nadhazování skládalo ze startéra a možná jednoho střídajícího hráče na zápas. Noční zápasy byly vzácností… Kluby hrály většinu, ne-li všechny zápasy za denního světla.

„Noční baseball,“ řekl Lopez, „dává nadhazovači výhodu, kterou před lety neměl. Vím, že za mých časů si nadhazovač nemohl dovolit couvat a pálit devět směn. Hráli jsme celodenní baseball a v tom horkém červencovém a srpnovém počasí musel nadhazovač držet krok.

„Neměli jsme takovou délku nadhozů jako teď. Nebylo mnoho specialistů na odlehčování. Teď může člověk přijít na šest nebo sedm směn a pořádně to do sebe nasypat. Nemusí se hlídat. V bullpenu je někdo, kdo ho podpoří.“

Možná největším důvodem, proč jsou pálkaři s hodnotou 400 bodů považováni za muzejní kousky, je skutečnost, že většina hráčů první ligy dnes míří na ploty. Pálkaři více strike outují, protože míří na vzdálenost.

Posuny na hřišti také sehrály roli v poklesu vysokých pálkařských průměrů. Potenciální pálkař s průměrem 400 bodů tak nemohl být pálkařem s tahem. Musel by to být člověk, který by dokázal rozprašovat odpaly do jakéhokoli pole a měl by dostatečnou sílu, aby ho polaři donutili hrát hluboko, a dobrá rychlost by mu umožnila odpalovat některé odpaly v poli.

Ačkoli pálkař s hodnotou .400 chybí na prvoligové scéně už 77 let, mezi hráči, kteří se kvalifikovali na pálkařský titul, je .350 nebo vyššího průměru dosáhlo od roku 1942 do roku 2018 80krát 50 hráčů – šestkrát to dokázal Tony Gwynn, pětkrát Stan Musial a Wade Boggs a čtyřikrát Rod Carew, Larry Walker a Ichiro Suzuki.

Za stejné období dosáhlo hodnoty .370 11 hráčů, přičemž Gwynn (3) je jediným pálkařem s více sezónami s hodnotou .370. Jediní hráči, kteří dosáhli hodnoty .380 nebo vyšší, jsou Williams, Carew, Brett a Gwynn, zatímco jediní pálkaři, kteří se mohou pochlubit průměrem .390 nebo lepším, jsou Brett a Gwynn.

S vyšším počtem strikeoutů a prudce rostoucí četností homerunů nepřekonal od roku 2010 žádný hráč hranici .350 a od roku 2004 ani známku 0,370.

Podle všeho by pálkař k dosažení mety 0,400 musel provést dokonalou sezónu, pokud jde o to, aby se mu vyhýbala zranění, měl nízký počet strikeoutů, vysoký počet walků a důsledně uváděl míč do hry s pravidelnou autoritou.

Bellinger si v minulosti nevytvořil vysoký pálkařský průměr. Je to teprve jeho třetí prvoligová sezóna a jeho pálkařský průměr v prvních dvou letech činil 0,267, respektive 0,260 – do kampaně 2019 vstupoval s kariérním BA 0,263, přičemž měl v průměru 148 strikeoutů a 66 walků za rok. Ve svých 23 letech je však stále v učící se fázi kariéry a dosažení sezony s vysokým průměrem je možné, ale .400 není reálné.

Od roku 1941 měli Cubs pouze dva pálkaře, kteří dokončili rok s BA .350 nebo vyšším a zároveň se kvalifikovali do N.L. – Phil Cavarretta (1945, .355) a Bill Madlock (1975, .354) a oba hráči získali pálkařský titul.

Frank Thomas je jediným hráčem White Sox, který za posledních osm desetiletí dosáhl této úrovně BA, když v roce 1994 během své sezóny MVP dosáhl na metu .353.

Dá se s jistotou říci, že Bellingera nebo kteréhokoli jiného prvoligového pálkaře čeká nelehký boj, aby v sezóně trefil 0,350 nebo 0,370, natož aby dosáhl historické hranice 0,400.

Dovedete si představit, jakou cenu by sezóna s hodnotou 0,400 znamenala pro hráče při vyjednávání o smlouvě?

Ujišťujeme vás, že Nap Lajoie, Ty Cobb, Shoeless Joe Jackson, George Sisler, Harry Heilmann, Rogers Hornsby, Bill Terry a Ted Williams nebudou mít v blízké budoucnosti žádné nováčky, kteří by klepali na dveře jejich exkluzivního bratrstva.

Je to hra palců – a dolarů. Získejte jednou týdně do své e-mailové schránky nejnovější sportovní zprávy a analýzy ocenění, podpisů a pronájmů z bulletinu Forbes SportsMoney Playbook. Zaregistrujte se zde.

Získejte to nejlepší z časopisu Forbes do své e-mailové schránky s nejnovějšími postřehy od odborníků z celého světa.

Sledujte mě na Twitteru.

Loading …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.