Od začátku roku jsem dostal poměrně dost dotazů týkajících se absolutních teplot – nejvyšší a nejnižší, proto jsem se rozhodl založit krátkou diskusi kolem těchto dvou hodnot, ve které uvedu základní fakta o nich, takže se můžete zapojit a přidat další informace nebo otázky.
Absolutní nula
V termodynamice je absolutní nula nedosažitelná; je to teplota, při níž entropie dosahuje minimální hodnoty, přičemž entropie je vlastnost používaná k určení energie, která není k dispozici pro práci, nebo laicky řečeno stav „molekulárního nepořádku“ jakékoli látky. Absolutní nula neboli absolutní 0 K (0 stupňů na Kelvinově stupnici, která se obvykle používá pro absolutní hodnoty) se rovná -273,15° na Celsiově stupnici a -459,67° na Fahrenheitově stupnici.
Vědcům se podařilo dostat se extrémně blízko absolutní nule, na 100 pikoKelvinů neboli 10-10 Kelvinů, ale jak jsem řekl, dosažení absolutní nuly je nemožné, alespoň s našimi současnými znalostmi. Vědci zaznamenali některé pozoruhodné vlastnosti hmoty, když se k této teplotě přiblíží, například supravodivost.
Teď o tom ví poměrně hodně lidí; ale mnoho lidí neví, že podobně jako existuje minimální možná přijatelná teplota, existuje také maximální teplota, která se nazývá Planckova teplota.
Planckova a maximální teplota
V Planckově teplotní stupnici je 0 absolutní nula, 1 Planckova teplota a každá další teplota je její desetinnou částí. Předpokládá se, že tato maximální teplota je 1,416833(85) x 1032 stupňů Kelvina a při teplotách nad ní fyzikální zákony prostě přestávají existovat.
Mnozí však s tímto spíše kosmologickým modelem nesouhlasí a domnívají se, že jak budeme stále zjišťovat další a další věci o vesmíru, ve kterém žijeme, bude maximální teplota stále růst.
Podle toho, co se mi podařilo zjistit, byla nejvyšší teplota dosažená na Zemi 3,6 miliardy stupňů, což je sice více než 2000krát vyšší teplota než uvnitř Slunce, ale je to jen zanedbatelný zlomek z 1032 stupňů.