Sedmnáctiletá Irika Katiyar je vášnivá hráčka squashe, bollywoodská tanečnice a zpěvačka. Po studiu na vysoké škole se plánuje stát lékařkou. Když se její matka Barkha Madanová ohlédne za okolnostmi jejího narození, nenazývá to jinak než „zázrakem“.
Irika a její dvojče Irith se narodily v pouhých 27 týdnech těhotenství a každá vážila necelé dva kilogramy. Barkha měla vysoce rizikové těhotenství, a tak byla pečlivě sledována v dětské nemocnici Lucile Packard ve Stanfordu. „Když se něco pokazilo, okamžitě se mi dostalo pozornosti,“ říká. Barkhiným lékařům se podařilo zastavit její časné kontrakce na dostatečně dlouhou dobu, aby odložili narození dětí o několik rozhodujících týdnů.
Když se dítě narodí předčasně, každý týden – každý den -, kdy lze těhotenství prodloužit, znamená, že dítě má větší šanci vyhnout se závažným zdravotním problémům. Barkhina dvojčata byla mikropředčasně narozená, což je termín pro děti, které váží méně než 1 000 gramů nebo se narodily před 28. týdnem těhotenství. je běžné, že takto malé děti mají problémy, od těch, které bezprostředně ohrožují život (potřebují pomoc s dýcháním), až po nepříjemnosti (musí postupovat pomalu s přibývajícím krmením), a Irika a Irith potřebovaly během svého tříapůlměsíčního pobytu na jednotce intenzivní péče o novorozence (NICU) intenzivní péči.
„Starost o Iriku byla stejná jako o každé jiné drobné předčasně narozené dítě: udržování tělesné teploty, zavádění výživy, podpora dýchání, péče o veškeré zdravotní problémy a péče o komplikace spojené s nedonošeností,“ říká doktor William Benitz, její neonatolog. „V Packard Children’s to děláme dobře a neustále pracujeme na tom, abychom to dělali ještě lépe. Takže byla příjemcem našich dlouholetých zkušeností s péčí o děti, jako je ona, a s hledáním způsobů, jak péči o ně zlepšit.“
Dvojčatům se podařilo vyhnout se větším komplikacím, přestože během pobytu na jednotce intenzivní péče potřebovala operaci srdce, bojovala s infekcemi a trpěla neúspěchy. Barkha za to vděčí personálu NICU, kterýposkytuje nejen lékařskou péči, ale také vývojovou péči, která řešíkomplikace nedonošenosti. „Nebýt Stanfordské jednotky intenzivní péče, měli bychom dnes děti,“ říká. Tým NICU ve Stanford Children’s Health zahrnuje lékaře, zdravotní sestry, respirační specialisty, fyzioterapeuty, vývojového specialistu, odborníka na výživu a podporu rodiny.
Během delší hospitalizace Barkha a její manžel netušili, že vše dopadne tak dobře. Potýkali se s vědomím, že jejich dítěti hrozí vysoké riziko řady dlouhodobých problémů, od těžkého poškození mozku až po vývojové, zrakové a sluchové deficity. „Pobyt na jednotce intenzivní péče byl pro nás těžký, s tolika vzestupy a pády,“ říká Barkha.
Proto pro ni tolik znamenal překvapivý povzbudivý vzkaz od cizího člověka. Patnáctiletá dívka, která se sama narodila jako mikropředčasně narozené dítě, předala rodinám, včetně té jejich, na jednotce intenzivní péče dětské deky a povzbudivé vzkazy. Vzkaz o jejím současném dobrém zdraví a štěstí jim dal velkou naději. „Moje matka o tom vždycky mluví jako o jednom z nejpozvedávanějších momentů našeho pobytu v nemocnici,“ říká Irika.
O šestnáct let později se Irika inspirovala k podobnému gestu, když narazila na vzkaz, který si její matka schovala. „Přišlo mi milé, jak si ta holka udělala čas, aby to takhle vrátila a řekla rodičům, že dítě s problémy, jako mám já, může mít normální život,“ říká. Setkala se s doktorkou Benitzovou, aby se zeptala, zda by mohla udělat podobnou věc, a přistoupila na myšlenku darovat rodinám na jednotce intenzivní péče malou knížku.
„Napsala jsem a ilustrovala veršovanou knížku o předčasně narozených dětech, abych inspirovala rodiny v podobných situacích,“ říká. Výtisky rozdala rodinám na jednotce intenzivní péče a dalším vděčným „absolventům“ na večírku setkání na jednotce intenzivní péče v roce 2019, kde se každoročně scházejí pacienti jednotky intenzivní péče a jejich rodiny, lékaři a sestry.
„Ještě nedávno většina tak malých a nezralých dětí jako Irika nepřežila,“ říká doktor Benitz. „Naše schopnost podporovat a zachraňovat tak malá miminka a to, že se z toho dostanou tak neporušená jako ona, je velký úspěch, který se vyvinul za dobu od doby, kdy jsem se před 40 lety začal o tato miminka starat.“ Tuto skutečnost Barkha neztratila ani na minutu. „Myslím, že všechny tyto děti, které vyjdou z jednotky intenzivní péče, se narodily jako bojovníci,“ říká. „Vždycky svým dětem říkám, že to znamená, že je v životě čekají velké věci. Jsou to zázraky a zázraky si musí vytvořit samy.“
Navštivte naši stránku na Facebooku a poslechněte si, jak Irika vypráví svůj příběh.
Vypráví svůj příběh.