Mimorodinné těhotenství: Těhotenství, které není v děloze. Oplodněné vajíčko se usadí a roste na jiném místě než ve vnitřní výstelce dělohy. Velká většina (95 %) mimoděložních těhotenství se vyskytuje ve vejcovodu. Mohou se však vyskytnout i na jiných místech, například ve vaječníku, děložním hrdle a v dutině břišní.
Mimorodinné těhotenství se vyskytuje přibližně u 1 ze 60 těhotenství. Většina mimoděložních těhotenství se vyskytuje u žen ve věku 35 až 44 let. Termín „mimoděložní“ pochází z řeckého „ektopis“, což znamená „přemístění“ („ek“, mimo + „topos“, místo = mimo místo). Jako první použil výraz „ektopický“ v lékařském kontextu anglický porodník Robert Barnes (1817-1907), který jej použil pro mimoděložní těhotenství: ektopické těhotenství.
Mimoděložní těhotenství je často způsobeno neschopností oplodněného vajíčka proniknout vejcovodem do dělohy. Mezi rizikové faktory predisponující k mimoděložnímu těhotenství patří např:
- Pánevní zánětlivé onemocnění (PID), které může poškodit funkci vejcovodu nebo jej zanechat částečně či zcela zablokovaný;
- Chirurgický zákrok na vejcovodu;
- Chirurgický zákrok v okolí vejcovodu, který může zanechat srůsty (pruhy tkáně, které spojují povrchy);
- Endometrióza, stav, při kterém se tkáň podobná té, která normálně vystýlá dělohu, nachází mimo dělohu;
- Předchozí mimoděložní těhotenství;
- Anamnéza opakovaných umělých potratů;
- Problémy s neplodností nebo léky na stimulaci ovulace v anamnéze; a
- Anormalita ve tvaru vejcovodu, jako při vrozené vývojové vadě (vrozená vada).
Hlavním problémem při mimoděložním těhotenství je vnitřní krvácení. V případě jakýchkoli pochybností neprodleně vyhledejte lékařskou pomoc.
Bolest je obvykle prvním příznakem mimoděložního těhotenství. Bolest je obvykle ostrá a bodavá. Často je na jedné straně a může být v pánvi, břiše nebo dokonce v rameni či krku (v důsledku toho, že se krev z prasklého mimoděložního těhotenství hromadí pod bránicí a bolest se „přenáší“ do ramene nebo krku). Slabost, závratě nebo točení hlavy a pocit na omdlení při vstávání mohou představovat závažné vnitřní krvácení, které vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Diagnostika mimoděložního těhotenství zahrnuje vyšetření pánve s cílem zjistit bolest, citlivost nebo útvar v břiše. Nejužitečnějším laboratorním testem je měření hormonu hCG (lidský choriový gonadotropin). U normálního těhotenství se hladina hCG během prvních 10 týdnů zdvojnásobuje přibližně každé dva dny, zatímco u mimoděložního těhotenství je vzestup hCG obvykle pomalejší a nižší než obvykle. Ultrazvuk může také pomoci určit, zda se jedná o mimoděložní těhotenství, stejně jako někdy kuldocentéza, což je zavedení jehly přes pochvu do prostoru za dělohou, aby se zjistilo, zda se tam nachází krev z prasklého vejcovodu.
Léčba mimoděložního těhotenství spočívá v chirurgickém zákroku, dnes často laparoskopicky, při kterém se nešťastné těhotenství odstraní. Prasklý vejcovod se obvykle musí odstranit. Pokud vejcovod ještě nepraskl, je možné jej opravit.
Prognóza (vyhlídky) pro další těhotenství závisí na rozsahu operace. Pokud byl vejcovod ušetřen, je šance na úspěšné těhotenství obvykle lepší než 50 %. Pokud byl odstraněn vejcovod, může být vajíčko oplodněno v jiném vejcovodu a šance na úspěšné těhotenství klesá poněkud pod 50 %.
SLIDESHOW
Početí: Úžasná cesta od vajíčka k embryu Zobrazit prezentaci