Studenti na amerických středních školách mohou až do 1. září 2021 získat bezplatný digitální přístup k deníku The New York Times.

Postoj k drogám se za posledních několik desetiletí výrazně změnil. Jasně to ukázalo schválení iniciativ týkajících se drog voliči v několika státech ve volbách 3. listopadu:

New Jersey, Jižní Dakota, Montana a Arizona se připojily k dalším 11 státům, které již legalizovaly rekreační marihuanu. Mississippi a Jižní Dakota legalizovaly lékařskou marihuanu, čímž se jejich celkový počet zvýšil na 35.

Občané Washingtonu odhlasovali dekriminalizaci psilocybinu, organické sloučeniny účinné v psychedelických houbách. Voliči v Oregonu schválili dvě iniciativy týkající se drog. Jedna dekriminalizovala držení malého množství nelegálních drog včetně heroinu, kokainu a metamfetaminu. (Nelegalizovala prodej těchto drog.) Další opatření schválilo vytvoření státního programu pro udělování licencí poskytovatelům psilocybinu.

Jaká je vaše reakce na tato opatření? Myslíte si, že by mělo více států – nebo dokonce celá země – dekriminalizovat marihuanu? A co ostatní drogy?“

Jonah Engel Bromwich v článku „This Election, a Divided America Stands United on One Topic“ píše o rostoucí podpoře dekriminalizace drog ve Spojených státech:

Volební noc představovala významné vítězství tří sil prosazujících drogovou reformu z různých, ale vzájemně propojených důvodů. Je tu stále silnější konopný průmysl. Jsou tu vlády jednotlivých států, které se potýkají s rozpočtovými nedostatky a uprostřed pandemie touží naplnit státní pokladny.

A pak jsou tu zastánci reformy, kteří již desítky let tvrdí, že věznění, federální povinné minimální tresty a prohibitivní peněžité kauce za obvinění z drog ničí životy a komunity, zejména černošských Američanů.

Dekriminalizace je populární částečně proto, že se Američané domnívají, že ve věznicích a vazebních věznicích je příliš mnoho lidí, a také proto, že Američany osobně postižené pokračující opioidovou krizí v zemi přesvědčili, aby drogy považovali za problém veřejného zdraví.

Pak pan Bromwich zkoumá historii „války proti drogám“:

Válku proti drogám zahájil prezident Nixon, ale za Reaganovy vlády se stávala stále drakoničtější. Hlavní prioritou Nancy Reaganové byla protidrogová kampaň, kterou agresivně prosazovala, když její manžel podepsal řadu trestních opatření – opatření, která částečně formoval Joseph R. Biden mladší, tehdy senátor.

„Chceme, abyste nám pomohli vytvořit otevřenou netoleranci k užívání drog,“ řekla paní Reaganová v roce 1986. „V zájmu našich dětí prosím každého z vás, abyste byli neústupní a neoblomní ve svém odporu k drogám.“

Americký rozhlas zaplavily protidrogové iniciativy. V roce 1987 byla představena reklamní kampaň, v níž vystupoval muž smažící vejce a tvrdil, že „to je váš mozek na drogách“, a která se vysílala nepřetržitě. Varování dětí před drogami a bezpečností se ujala řada zvířecích maskotů, včetně lva Darena, který děti poučoval o drogách a šikaně, a kriminálního psa McGruffa, který učil děti, aby otevřely svá srdce a mysl autoritám.

V roce 1986 přijal Kongres zákon, který nařizoval přísné tresty odnětí svobody pro uživatele cracku, mezi nimiž bylo nepoměrně více černochů. V roce 1989, kdy počet vězňů rostl, 64 % Američanů v průzkumu uvedlo, že zneužívání drog je nejzávažnějším problémem Spojených států.

Soustředění na crack znamenalo, že když se tráva v 90. letech vrátila na titulní stránky novin, dostalo se jí poměrně komorní publicity. V roce 1996 kalifornští voliči schválili opatření umožňující užívání marihuany pro lékařské účely. O dva roky později schválili voliči iniciativy týkající se lékařské marihuany v dalších čtyřech státech.

Studenti, přečtěte si celý článek a pak nám řekněte:

  • Myslíte si, že by marihuana měla být ve Spojených státech legální? Myslíte si, že by země měla dekriminalizovat držení malého množství jiných drog, jako je heroin, kokain a metamfetamin, jak to v tomto volebním období udělal Oregon? Proč nebo proč ne?“

  • Jaká by podle vás mohla být potenciální nebezpečí dekriminalizace? Myslíte si, že zvýší počet lidí zneužívajících drogy? Bude zlehčovat hrozbu, kterou drogy představují zejména pro děti? Může představovat bezpečnostní rizika, jako jsou dopravní nehody a násilí? Kterého z těchto nebezpečí byste se obávali nejvíce a proč?“

  • Jaké by podle vás mohly být výhody dekriminalizace? Myslíte si, že to povzbudí lidi, aby se léčili ze závislosti? Sníží se tím násilí páchané na drogách nebo se díky tomu nedostane do vězení více lidí, kteří nepáchají násilí? Umožní vládě regulovat drogy podobně jako alkohol a tabák? Mohlo by to snížit vládní výdaje, stimulovat ekonomiku a vytvořit pracovní místa? Který z těchto přínosů by pro vás byl nejdůležitější a proč?“

  • Převažují podle vás přínosy dekriminalizace drog nad riziky? Proč nebo proč ne?“

  • Jaký máte názor na užívání drog ve vaší obci a státě? Víte, zda ve vašem regionu existuje obava ze závislosti nebo předávkování? Myslíte si, že by dekriminalizace vaší komunitě prospěla?“

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.