Před dvěma lety byla mému synovi diagnostikována velmi vzácná forma dětské rakoviny s názvem Anaplastický velkobuněčný lymfom. Tato forma rakoviny je ve Velké Británii diagnostikována méně než 10 dětem ročně. Jedná se o extrémně agresivní rakovinu na krevní bázi, neexistuje žádná možnost chirurgického zákroku ani radioterapie, jedinou formou léčby je extrémně „tvrdá“ chemoterapie. Slovem „tvrdá“ mám na mysli, že chemoterapie byla velmi silná a že neměl jen jeden typ chemoterapie – dostával šest různých chemoterapeutik současně po dobu mnoha měsíců.
Každý cyklus chemoterapie měl za následek týdenní pobyt v nemocnici, kdy byl 24 hodin denně napojen na kapačky, nemohl opustit oddělení, nemohl si sám dojít na záchod, nemohl sám nic dělat. Bylo mu pouhých devět let – dost starý na to, aby se chtěl osamostatnit, dost starý na to, aby věděl, že rakovina je vážná a často zabíjí, dost mladý na to, aby se bál a nenáviděl každý lékařský zákrok, každého lékaře, každou sestru, každou jehlu – protože mu všichni ubližovali.
Abychom mu pomohli zvládnout všechnu tu hroznou léčbu a lékařské procedury, které musel podstoupit, byl zařazen do programu s názvem „Korálky odvahy“. Malé pestrobarevné skleněné korálky dostávají děti během léčby, přičemž každá barva představuje určitý prvek léčby – pobyt v nemocnici přes noc, den chemoterapie, vyšetření magnetickou rezonancí nebo počítačovou tomografií, transfuzi krve atd.
Nejenže je zábavné je sbírat, ale vytvářejí velmi názornou představu o léčbě dětí. Sbírání korálků, které si můj syn „vysloužil“ během každé hospitalizace, bylo vrcholem jeho pobytu. Uspořádali jsme synovy korálky v chronologickém pořadí a umožňují mu vyprávět jeho „příběh“. Jasně ukazují, kdy byl v nemocnici na chemoterapii a kdy byl doma bez imunitního systému – kdy i ten nejmenší bacil mohl ohrozit jeho život a vést k hospitalizaci.
Naštěstí dosáhl remise a za pár dní nastupuje na střední školu – má přednést prezentaci o „sobě“ a rozhodl se mluvit o svém boji s rakovinou, protože tuto cestu může ilustrovat svými korálky. Stejně jako můj syn, i mnoho dětí s rakovinou si brzy vytvoří velkou sbírku korálků a potřebují je mít někde v bezpečí – k tomuto účelu slouží tyto malé sáčky na šňůrky. Můj syn patří mezi šťastlivce, kteří se dostali do remise – korálky stále sbírá, protože stále musí pravidelně docházet do nemocnice na kontroly a na snímky, aby se zjistilo, zda se rakovina vrátila, nebo ne.
Protože „Korálky odvahy“ pomohly mému synovi vyrovnat se s léčbou a protože mě baví šít, ve snaze vrátit něco charitě, která tyto korálky poskytuje, vyrábím tyto sladké malé taštičky a posílám je jak do nemocnice, která léčila mého syna, tak charitě, která tento program koordinuje, aby mohly být poslány do dalších nemocnic ve Velké Británii. Zatím jsem jich vyrobila necelou stovku.
Napadlo mě, že napíšu návod, jak je vyrobit, protože jsou to takové milé a užitečné taštičky, které se dají použít k nejrůznějším účelům. Moje dcera je používá na ukládání všech svých náramků a náhrdelníků, dají se použít jako taštička na prádlo nebo na kosmetiku, seznam využití je nekonečný.