„Poznávat moudrost a poučení, rozumět slovům prozřetelnosti, přijímat poučení o moudrém jednání, o spravedlnosti, právu a rovnosti“ (vv. 2-3).
– Přísloví 1,1-7
Dnes začínáme naše celoroční studium starozákonních básnických knih, tedy kategorie, do níž patří Jób, Žalmy, Přísloví, Kazatel a Píseň písní. Tato díla jsou obvykle sdružována dohromady kvůli hojnému používání hebrejské poezie, ale to není vše, co mají společného. Tradičně se těmto pěti knihám říká také literatura moudrosti, protože kladou důraz na pochopení a dosažení moudrosti pro všechny oblasti života, včetně našich vztahů s Bohem a mezi sebou navzájem.
Ačkoli dnešní úryvek je úvodem ke knize Přísloví, to, co se v něm říká o účelu tohoto díla, má význam pro naše studium všech knih moudrosti. Zítra budeme uvažovat o tom, co znamená, že „počátkem moudrosti je bázeň před Hospodinem“ (Př 9,10), ale dnes se podíváme na to, proč byla kniha Přísloví – a potažmo všechny Knihy moudrosti a vlastně celé Písmo – dána.
V Příslovích 1,2-3 čteme, že Hospodin dal literaturu Moudrosti, aby zjevil pravou moudrost a poskytl poučení „v moudrém jednání, ve spravedlnosti, právu a rovnosti“. Důraz na naši potřebu „poznávat“ a na přijetí „slov prozření“ naznačuje, že to, co Hospodin zjevil v Knihách moudrosti, není maličkost, ani informace, která nikdy nemusí proniknout do nitra naší bytosti. Naopak, čtenáři a posluchači literatury Moudrosti jí mají věnovat velkou pozornost a studovat tyto moudré výroky tak, aby dospěli k hlubokému pochopení toho, co znamená žít život moudře neboli dobře. Knihy Moudrosti k nám samozřejmě přicházejí v kontextu Boží smlouvy s jeho lidem, takže tato skutečnost musí vždy ovlivňovat naše chápání toho, co Hospodin zjevil v Příslovích a v ostatní literatuře Moudrosti. I když náš Stvořitel není výslovně zmíněn, nikdy nesmíme zapomínat na pravdu, že nás vykoupil, abychom mu přinášeli slávu ve všech věcech (Ef 2,8-10). Knihy moudrosti často pojednávají o věcech, které svět považuje za malé, dokonce všední, ale skutečnost, že se jimi zabývají v kontextu Boží smlouvy s námi, nám ukazuje, že Hospodinovi záleží i na těch nejmenších věcech.
Podle Přísloví 1,3 není cílem moudrosti to, abychom druhým ukázali, jak jsme chytří, ale abychom dostali poučení „ve spravedlnosti“. Moudrá literatura nám ukazuje, co to znamená líbit se Bohu; všichni z ní tedy mohou mít užitek. Mladí i staří, vzdělaní i nevzdělaní – každý, kdo věnuje pozornost biblické moudrosti, se stane moudrým (v. 4-6).
Coram Deo
Jak 1,5-8 obsahuje neuvěřitelné zaslíbení, že Pán dá moudrost všem, kdo ho o ni s vírou upřímně prosí. Nakonec Kristus je naší moudrostí a nikdy nezavrhne nikoho, kdo k němu přichází pouze vírou (1K 1,30-31). Bůh nám dal Krista, moudrost svého spasení; dává nám však také moudrost, abychom zvládali své každodenní úspěchy a neúspěchy. Když budeme studovat literaturu Moudrosti a hledat Pánovu tvář, On nás učiní moudrými.
Úryvky k dalšímu studiu
1 Kr 3,1-15
Přísloví 2,1-5
Daniel 1
1 Kor 2,6-16