Kryštof Kolumbus (22. srpna 1451 – 20. května 1506) se narodil otci Domenicu Colombovi a matce Susanně Fontanarossové. O rodině Kryštofa Kolumba existuje mnoho zajímavých faktů.
Jeho otec byl tkalcem v Janově a poté, když se přestěhovali do Savony, vlastnil krčmu. Byl to zřejmě vynalézavý muž a měl dobrou obchodní hlavu, protože vlastnil každý z těchto podniků v době, kdy to bylo těžké.
Domenico a Susanna měli mimo nechvalně proslulého Kryštofa Kolumba ještě tři další děti: Bartolomea, Giovanniho Pellegrina a Giacoma, kteří byli všichni bratři.
Krištofův bratr Bartolomeo byl po část svého života úspěšným tkalcem v Lisabonu.
Raný život a úspěchy
Krištof Kolumbus začal svou plavební kariéru ve věku 10 let. Díky tomu získal zkušenosti již v mladém věku.
Vzhledem k tomu, že se v tak raném věku vydal na moře, Kolumbus nikdy neuměl psát ve svém rodném jazyce.
V roce 1470 se Kolumbovi rodiče s rodinou přestěhovali do Savony, kde jeho otec založil krčmu. V tomto roce se také Kolumbus spolu s dalšími pokusil zaútočit na Neapolské království.
V roce 1473 Kolumbus nastoupil do učení u nejvlivnějších rodin v Janově. Během této doby podnikl cesty do Anglie, Irska a možná i na Island.
V roce 1479 se oženil s Filipou Moniz Perestrelo, která byla dcerou portugalského guvernéra a šlechtice. O rok později se mu narodil první syn Diego Kolumbus.
V roce 1485 Filipa buď zemřela, nebo ji Kolumbus opustil kvůli dvacetileté sirotkyni Beatriz Enriquez de Arana. Je jisté, že kdyby Filipa nezemřela, našel by si v roce 1485 ve Španělsku milenku. O ní však nejsou žádné další informace.
Mezi lety 1482 – 1485 získal Kolumbus další znalosti o oceánu, když obchodoval kolem pobřeží Afriky. Plavil se až do Guineje.
Kolumbus byl po celý svůj život ctižádostivým žákem. Hovořil plynně latinsky, kastilsky a portugalsky.
Studoval také astronomii, navigaci, zeměpis a historii, k nimž patřily Cesty Marca Pola, Cesty sira Johna Mandevilla a Ptolemaiovy spisy. Každé z těchto děl mělo v jeho životě vliv.
Columbus byl sebevzdělaný muž, který si v této době vytvořil hluboké přesvědčení. Některá z těchto přesvědčení byla mylná a některá by změnila svět. Kolumbus byl vášnivým čtenářem Bible a zejména biblických proroctví. Na konci svého života sepsal Knihu proroctví, v níž interpretoval svou kariéru objevitele jako součást biblického proroctví.
Plány na plavbu do Asie
V době Mongolské říše si Evropa užívala období označované jako Pax Mongolica. V celé Evropě i Asii panoval mír a průjezd po tzv. hedvábné stezce byl snadný a výnosný.
Po pádu Konstantinopole do rukou osmanských Turků se cesta značně ztížila. To vedlo k tomu, že se Evropané snažili najít alternativní cesty do Indie a Číny.
Portugalci věřili, že mohou obeplout Afriku a dostat se do Indie a Číny. Tato víra se ještě prohloubila, když Bartolomeu Dias v roce 1488 obeplul mys Dobré naděje. Během této doby začal Kryštof a jeho bratr věřit, že existuje jiná cesta, jak dosáhnout Indie.
Oblíbeným mýtem, který Kolumba obklopuje, je, že lidé nechtěli financovat jeho cestu kvůli přesvědčení, že Země je placatá. Tato nepravdivá informace pochází ze spisů Washingtona Irvinga, v nichž uvedl, že Kolumbus měl problémy s finančními prostředky, protože katolická církev trvala na tom, že Země je placatá.
Nebylo tomu tak a kniha A Voyage Long and Strange:
Kolumbův rozdíl nespočíval v tom, že on věřil, že Země je koule, a všichni ostatní věřili, že je čtvercová.
Kolumbus věřil, že Země je koule, a všichni ostatní věřili, že je čtvercová.
Kolumbův rozdíl nespočíval v tom, že on věřil, že Země je koule, a všichni ostatní věřili, že je čtvercová. Kolumbus věřil, že může dosáhnout Indie na základě tří mylných přesvědčení.
- Jeho hrubý omyl v odhadu velikosti Země
- Jeho vysoký odhad velikosti Asie
- Jeho přesvědčení, že Japonsko a další obydlené ostrovy jsou daleko na východ od Číny.
Všechna tři tato přesvědčení byla mylná a proti přesvědčení většiny tehdejších učenců. Proto měl potíže s financováním, a ne proto, že by Země byla placatá.
Ačkoli se Kolumbus ve svých výpočtech mýlil, byl výjimečným mořeplavcem a možná nejlepším mořeplavcem v dějinách. Znal pasáty v Atlantiku a věděl, jak se podle nich orientovat. To měl být jeden z důvodů, proč byl úspěšný.
Kolumbus cestoval do Evropy a hledal někoho, kdo by jeho plavbu sponzoroval. Navštívil krále Jana II. v Portugalsku, ale byl odmítnut, protože se domnívali, že jeho výpočty jsou chybné. Poté navštívil krále Jindřicha VII, který to zvážil a nakonec se rozhodl Kolumba vyslat, avšak jeho rozhodnutí přišlo pozdě, protože Španělsko se rozhodlo jeho cestu sponzorovat.
Ferdinand II. aragonský a Isabela I. Kastilská byli Kolumbem osloveni v roce 1486. Ti jeho žádost zamítli, ale Kolumbus i nadále lobboval za jejich podporu. V roce 1492 Kolumbus konečně získal jejich podporu po důležitém vítězství v Granadě, která byla poslední muslimskou pevností.
První plavba
Kolumbus vyplul do Indie z přístavu v Palos de la Frontera 3. srpna 1492 na svých třech lodích:
Vyhlídka na Pintě, Rodrigo de Triana, spatřila 12. října ve dvě hodiny ráno pevninu. Dostal by od Ferdinanda doživotní penzi, kdyby si ji Kolumbus nevyžádal pro sebe tím, že po návratu do Španělska podkopal Rodriga tvrzením, že zemi viděl o dvě hodiny dříve.
Kolumbus přistál na dnešních Bahamách. Nazval ho San Salvador, ačkoli místní obyvatelé mu říkali Guanahani.
Domorodci zde měli mnoho jizev, a když se jich Kolumbus zeptal, odkud pocházejí, řekli mu, že si je přišel podmanit a odvést kmen z jiného ostrova.
Kolumba napadlo, že by z nich mohli být výborní sluhové a že by se dali snadno obrátit na křesťanství, a tak jich 6 vzal s sebou do Evropy.
28. října 1492 prozkoumal Kolumbus pobřeží Kuby. Zde loď Santa Maria najela na mělčinu a musela být opuštěna. Kolumbus byl přijat domorodci, kteří na Kubě žili, a ti mu povolili, aby zde zanechal 39 svých mužů a vybudoval zde osadu.
Na jediný odpor narazil v místě, které je dnes známé jako Dominikánská republika. Domů se vrátil 15. března 1493. Jeho první plavba byla dokončena. Zpráva o jeho objevech se rychle rozšířila po celé Evropě.
Další plavby
Druhá Kolumbova plavba byla mnohem sofistikovanější. Namísto tří lodí jich měl 17 a 1500 lidí, s nimiž měl kolonizovat Indii. Do Indie vyplul se svou velkou karavanou 24. září 1493. Při této plavbě se vydal severnější cestou. Cestou objevil a pojmenoval mnoho nových ostrovů.
-
- Montserrat
- Antigua
- Redonda
- Nevis
- Saint Kitts
- St. Eustachia
- Saba
- Saint Martin
- Saint Croix
- Virgin Islands
Plavil se pak na Hispaniolu, kde v roce 1492 založil malou kolonii o 39 mužích. Když se vrátil, viděl ji v troskách. Zničili ji Tainové.
Co Kolumbus dělal potom, není potvrzeno. Možná se k domorodcům choval brutálně, nebo zvolil diplomatičtější přístup. Ať už udělal cokoli, není to doloženo a jde o spekulace. Z tohoto období se nedochovalo mnoho primárních pramenů.
Po Hispaniole prozkoumal pobřeží Kuby. Po prozkoumání Kuby se 20. srpna 1494 vrátil do Španělska.
Poté se Kolumbus vydal na další dvě plavby a měl jen malé úspěchy.
Pozdější život a smrt
Kristus Kolumbus požadoval, aby mu španělská koruna dávala 10 % ze všech zisků dosažených v Novém světě.
Koruna od své původní nabídky v kapitulaci Sante Fe ustoupila, protože se necítila povinna plnit jeho příkazy poté, co byl zbaven místodržitelství.
Kolumbus zemřel 20. května 1506 ve věku asi 54 let na infarkt. Zemřel v domnění, že dosáhl Asie.