Definice kritické eseje
V rozporu s doslovným názvem „kritická“ není tento typ eseje pouze interpretací, ale také hodnocením literárního díla. Je psán pro specifické publikum, které je dostatečně akademicky vyspělé na to, aby pochopilo body, které jsou v takových esejích vzneseny. Literární esej se může točit kolem hlavních motivů, témat, literárních prostředků a termínů, směrů, významů a především – struktury literárního díla.
Vývoj kritického eseje
Kritické eseje v angličtině začal psát Samuel Johnson. Ten se v kritických esejích omezil na svůj osobní názor, zahrnující chválu, obdiv a odsouzení předností a nedostatků literárních děl, o nichž se v nich pojednává. Byl to však Matthew Arnold, kdo stanovil kánony literárněkritických esejů. Tvrdil, že kritické eseje by měly být interpretační a že v kritice by neměla být žádná zaujatost ani sympatie.
Příklad kritického eseje v literatuře
Příklad č. 1: Jack a Gill: Posměšná kritika (autor Joseph Dennie)
„The personages being now seen, their situation is next to be discovered. O tom jsme informováni hned v následujícím řádku, kdy se dozvídáme,
Jack a Gill
Šli na kopec.Zde je obraznost výrazná, popis však stručný. Okamžitě si představíme dvě osoby putující vzhůru po stoupání, které můžeme přizpůsobit svým představám o svažitosti, neúrodnosti, skalnatosti, písčitosti atd. to vše, jak to cvičí představivost, jsou krásy vysokého řádu. Čtenář mi jistě odpustí mou troufalost, když se zde pokusím o nový princip, o němž se dosud žádný kritik, kterého znám, nezmínil. Jde o to, že básnické krásy lze rozdělit na negativní a pozitivní, přičemž ty první spočívají v pouhé absenci chyby, ty druhé v přítomnosti dokonalosti; ty první jsou nižšího řádu, ale vyžadují značnou kritickou bystrost k jejich odhalení, ty druhé jsou vyššího řádu, ale jsou zřejmé i těm nejprůměrnějším schopnostem.“
Toto je úryvek z kritické eseje Josepha Dennieho. Jedná se o interpretační typ eseje, v němž Dennie vyložil strukturu a obsah Jacka a Jill.
Ukázka č. 2: O klepání na bránu v Macbethovi (Thomas De Quincey)
„Abych se však vrátil od této odbočky, můj rozum mi nemohl poskytnout žádný důvod, proč by klepání na bránu v Macbethovi mělo vyvolat nějaký účinek, přímý nebo odražený. Ve skutečnosti můj rozum kladně říkal, že nemůže vyvolat žádný účinek. Ale já to věděl lépe; cítil jsem, že ano, a čekal jsem a lpěl na problému, dokud mi další poznatky neumožní ho vyřešit. Nakonec v roce 1812 pan Williams debutoval na scéně Ratcliffe Highway a provedl ony nevídané vraždy, které mu zajistily tak skvělou a nehynoucí pověst. K těmto vraždám musím mimochodem poznamenat, že v jednom ohledu měly neblahý účinek, neboť způsobily, že znalec vražd je ve svém vkusu velmi vybíravý a nespokojený se vším, co bylo od té doby v tomto oboru provedeno.“
Toto je úryvek z knihy Thomase De Quinceyho o jeho kritice hry Macbeth od Williama Shakespeara. Tento esej osvětluje Macbetha a lady Macbeth a jejich myšlení. Jedná se o interpretační typ eseje.
Příklad č. 3: Ukázka kritické eseje o Hemingwayově románu Slunce také vychází (autor Richard Nordquist)
„Aby se Jake Barnes v románu Slunce také vychází opilý, najedený, čistý, pohyblivý a roztržitý, zaměstnává Ernest Hemingway početnou družinu drobných funkcionářů: služky, drožkáře, barmany, nosiče, krejčí, obuvníky, holiče, policisty a jednoho vesnického idiota. Ze všech služebníků, kteří v románu tiše pracují v pozadí, je však zdaleka nejznámější postavou číšník. V kavárnách od Paříže po Madrid, od jednoho východu slunce do druhého, více než dva tucty číšníků roznášejí nápoje a předávají zprávy Barnesovi a jeho krajanům. Tito různí číšníci, jak často jsou přítomni a jak jsou od sebe k nerozeznání, jako by se v průběhu románu spojili v jedinou symbolickou postavu. Tato postava, nezaujatý pozorovatel lidské marnivosti, dělá víc než jen to, že podává jídlo a pití: slouží k osvětlení charakteru Jakea Barnese.“
Toto je výňatek z eseje napsané o Hemingwayově románu Slunce také vychází. V tomto odstavci jsou interpretačním způsobem zmíněny všechny postavy románu. Zdůrazňuje také hlavní motiv eseje.
Funkce kritické eseje
Kritická esej má za cíl zprostředkovat specifické významy literárního textu konkrétnímu publiku. Těmito specifickými posluchači jsou znalí lidé. Ti se dozvídají nejen o přednostech a nedostatcích literárního textu, ale také o různých odstínech a nuancích významů. Hlavní funkcí literární eseje je přesvědčit lidi, aby si literární text z popsaných důvodů přečetli.
.