Charlieho Wardova cesta ke hvězdám NBA v týmu Knicks se nepodobala žádné jiné v historii tohoto sportu. Vítěz Heismanovy trofeje na Floridské státní univerzitě si ho New York vybral v draftu NBA v roce 1994 jako 26. hráče v celkovém pořadí.
Teď, když jeho hráčské dny skončily, je jen příznačné, že Ward uzavřel kruh a vrátil se k fotbalu jako hlavní trenér křesťanské školy Westbury v Texasu.
Je požehnáním mít možnost takto ovlivňovat mladé děti a já si této příležitosti vážím, řekl vždy skromný a nenápadný Ward. To, co děláme na hřišti, není nic ve srovnání s tím, jaký dopad máme mimo něj.
Ward strávil čtyři sezony hraním basketbalu na Floridě, ale na titulní stránky celostátních novin se dostal jako hvězdný QB týmu Seminoles. Místo na hřiště se však tento 190 cm vysoký rodák z Georgie vydal na hardwood. Ward strávil deset ze své jedenáctileté kariéry v NBA v týmu Knicks, kde v 580 zápasech základní části zaznamenal v průměru 6,5 bodu, 4,2 asistence a 1,2 krádeže. V historii klubu mu patří třetí místo v počtu trefených trojek (598), páté místo v počtu krádeží (744) a sedmé místo v počtu asistencí (2 451).
Důležitější než jakákoli statistika je hmatatelný vliv, který měl jako vůdce během deseti let, kdy oblékal oranžovomodré dresy. Ward byl tvrdý, drsný obránce s vysokým basketbalovým IQ a během jeho prvních osmi sezon na Broadwayi se Knicks dostali do play-off, které vyvrcholilo účastí ve finále NBA v roce 1999.
To bylo zvláštní období a skutečný světlý bod během mého působení v New Yorku, řekl s úsměvem při vzpomínce na magickou jízdu týmu. Bohužel jsme neuspěli, ale pouto, které mám se svými spoluhráči, je velmi silné a je to něco, co nikdy nezmizí. Nevidím je tak často, ale když vidím kluky jako Allan (Houston), je to výjimečné. Je pro mě jako bratr.
Po krátkém působení v San Antoniu Spurs a Houstonu Rockets Ward ukončil kariéru a okamžitě se stal asistentem bývalého trenéra Jeffa Van Gundyho v Houstonu. Na hřišti byl přirozeným generálem na palubovce a tyto instinkty podle svých slov využil při formování své trenérské filozofie.
V NBA jsem se naučil, co to znamená být lídrem, který dokáže zvednout své spoluhráče a stmelit je kolem věci a cíle. Trenérství není o moc jiné.
V důsledku toho byl Ward rychle považován za nadějného trenérského zázraku mezi hráči NBA. Proč se tedy po dvou sezónách všeho vzdal?
Chtěl jsem trávit více času s rodinou a příležitost formovat mysl mladých lidí byla velmi lákavá, řekl.
Tato příležitost se ukázala být na jednom z posledních míst, kde byste čekali, že najdete bývalou hvězdu NBA, na malé Westbury Christian School v Houstonu, což je škola, která se může pochlubit jen několika stovkami studentů od mateřské školy až po 12. třídu. Přestože Ward ukončil profesionální kariéru, pracoval neúnavně a bral svou práci velmi vážně. První rok v roce 2008 strávil jako asistent basketbalového i fotbalového družstva, než se začal věnovat výhradně fotbalu jako hlavní trenér týmu.
Nejde o sport, ale o vliv, který máme na myšlení mladých lidí, odpověděl na otázku, proč se vrátil k fotbalu. Když se naskytne taková příležitost, jakou jsem dostal já, je to požehnání a něco, čeho si vážím. Nejde o výsledky na hřišti, ale o to, jací mladí muži se z nich stávají.
Ačkoli je Ward pevnou součástí minulosti Knicks, sdílí také určité pouto s členem budoucnosti týmu Toneym Douglasem, dalším hrotovým hráčem Floridy, který se narodil a vyrostl v Georgii.
Je to prostě jeden z těch kluků, kteří hrají tvrdě, řekl Ward, když sledoval Douglase v akci. Musí si tu najít svou niku a naučit se svou roli. Hrát v obraně a hrát důrazně a tvrdě je něco, co bychom měli dělat všichni, a pokud dokáže trvale dělat to, co dělá, najde si místo na soupisce.
To jsou silná slova, která pronesl jako opravdový trenér, i když se ten trenér teď náhodou vrátil k fotbalu.