Nakonec se dostáváme k dalšímu domu, na který se specializuji: desátému.
Otázka „co chci dělat, až vyrostu?“ mě pronásleduje i nyní, po třicítce. Jaký bude můj vliv na svět? Jaká práce je mou dharmou, pro nedostatek lepšího slova?“
Strávíme obrovské množství času snahou rozeznat odpověď na tuto otázku. Scénáře, které nám předávají předchozí generace pro to, jak vypadá „smysluplná práce“ nebo „úspěšná kariéra“, jsou stejně nejasné a rozmanité jako vrstvy mraků usměrňující světlo zapadlého slunce poté, co klesne pod obzor. Jasná odpověď neexistuje.
Konverzace v mém světě, zejména v době mého dospívání, tuto otázku často rámovala vířivým jazykem povolání: „K čemu tě Bůh volá?“. Byl to samozřejmě předpoklad, že každý jednotlivý člověk má ve svém životě úžasně jedinečné povolání. V evangelickém prostředí jistě existovala hierarchie povolání: misionáři byli na prvním místě, těsně následováni duchovními a pak, však víte, lidmi od bible. Přednášející v kapli a hostující misionáři nám bez okolků říkali, že pokud neuvažujeme o misionářské službě, tak jsme se otázkou povolání vlastně nezabývali.
Společná očekávání přikládala získání odpovědi na tuto otázku obrovskou psychickou váhu: muselo to být správně, jinak by ti Bůh ztrpčoval život, dokud bys neudělal, co chce (a vždycky se tak chovala mužská verze Boha).
Mnohé noci jsem se modlil s burcujícími ulitami a požadoval, aby mi Bůh přesně ukázal, jaká má být moje cesta, a aby mi to potvrdil nějakým znamením. Se sychravou závistí jsem sledoval, jak se moji vrstevníci, statní a pevní, hlásí jako misionáři, důstojničtí kandidáti v armádě, učitelé hudby, účetní nebo seminaristé – každý ujištěn o práci, která je čeká, každý ujištěn, že jeho cesta je správná.
Mě mezitím tápání a tápání na cestě k mému povolání, tápání a tápání po deset let, jen abych zjistil, že už na to přišel Augustin z Hippo:
āma deum et fāc quod vīs.
„Miluj Boha a dělej, co chceš.“
Pravoslavná Barbara Brown Taylorová, spisovatelka a biskupská kněžka, vypráví podobný příběh o tom, jak jí Bůh konečně nabídl odpověď:
„… Už si nepamatuji, které noci to bylo, kdy Bůh konečně odpověděl na mou modlitbu. Nemyslím si, že to bylo hned na začátku, když jsem své modlitby ještě vyslovovala slovy. Myslím, že to přišlo později, když už jsem přešel k inchoativním zvukům. Nahoře na požárním schodišti jsem se naučil modlit tak, jak vyje vlk. Naučila jsem se modlit způsobem, jakým Ella Fitzgeraldová zpívala scat.
„Jednou v noci, když jsem měla celé srdce otevřené tomu, abych od Boha slyšela, co mám se svým životem dělat, Bůh řekl: „Cokoli, co se ti líbí.“
„Cože?“ zeptala jsem se. Řekl jsem a znovu jsem se uchýlil ke slovům. ‚Co je to za odpověď?“
„Dělej cokoli, co se ti líbí,“ řekl opět hlas v mé hlavě, „a patři mi.“
… Ulevilo se mi tak, že jsem tu noc sáňkoval ze schodů. Ať už jsem se rozhodl dělat cokoli, co mě živí, nezáleželo na tom, co dělám, ale jak to dělám.“ (Oltář ve světě, 110).
To je ten velký vtip povolání. Jakmile z něj odstraníme všechny vrstvy společenského tlaku, obnaží se jako perla v ústřici, pokrytá měkkým živočichem našich úzkostí a pevně uzavřená v tvrdé skořápce očekávání: nikdo z nás nemá povolání dělat něco jiného než být plně sám sebou, přesně takovým, jakým jsme měli být.
(Prosím, nahraďte zde „milovat Boha“ jakoukoli praxí, která kultivuje dobrotu a velkorysost, pokud vám řeč o Bohu stále dělá potíže.)
Toto je nejvyšší nota, na kterou se snažím udeřit při všech svých konzultacích o povolání se svými klienty, kteří ke mně přicházejí na všech úrovních vzdělání a zkušeností. Často stojí před otázkou ani ne tak „co mám dělat?“, ale spíše „co chci?“. A skutečně, milý čtenáři, co chceš ty?“
Po stovkách profesních konzultací jsem dospěl k názoru, že když se učíme vykládat desátý dům, je třeba vést dva zásadní rozhovory. Prvním je rozdíl mezi povoláním a profesí. Toto rozlišení je poměrně snadné: to, co děláte, a to, za co jste placeni, jsou dva kruhy ve Vennově diagramu, které se mohou, ale nemusí v různé míře překrývat. Pokud se stejné planety podílejí na záležitostech 2. i 10. domu, je pravděpodobné, že se povolání a profese do značné míry překrývají.
Druhým a důležitějším rozhovorem je otázka praxe: toho, co děláme.
Desátý dům jako praxe
V řečtině je slovo, které v astrologii popisuje desátý dům, „praxis“, z něhož pochází anglické slovo „practice“ (nebo název zkoušek Praxis pro nové učitele ve Spojených státech). V řecko-římském starověku historici své životopisné monografie často titulovali nějakou variantou slova „Skutky“: například „Skutky císařovy“, „Skutky Domiciánovy“ nebo „Skutky apoštolů“, což je název jedné z knih Nového zákona. Řecké slovo, které se v těchto názvech překládá jako „činy“, je zároveň řeckým slovem „praxis“.
Pokud vezmeme v úvahu povahu „činů“ jako literární formy, můžeme o praxis, a tím i o desátém domě v astrologii, uvažovat takto:
Desátý dům popisuje příběhy, které se o vás vyprávějí.
Klasičtí autoři se v otázce vlivu středního nebe neobvykle shodují. Firmicus Maternus, římský astrolog ze 4. století n. l., tvrdí, že středové nebe ovlivňuje veškeré naše jednání a jednání s ostatními: „V tomto domě se nachází život a vitální duch, veškeré naše jednání, země, domov, veškeré naše jednání s ostatními, profesní kariéra a vše, co nám volba povolání přinese.“ (Matheseos Libri VIII II.xix, přel. Bram, 50-51). Všechny tyto záležitosti by skončily v každém standardním životopise.
Praxe je vzhledem k povaze samotného desátého domu nutně veřejná. Stupeň středního nebe, který je v kvadrantových systémech domů cuspem desátého domu, je nejvznešenější částí horoskopu. Planety se zde nacházejí v nejvyšším bodě svého denního putování – což je obzvláště zřejmé, pokud tyto planety vidíte v noci, neboť je lze snadno spatřit.
Protože je desátý dům úhlovým domem, je efektivní, což znamená, že planety zde umístěné mají dostatek příležitostí k uskutečnění akcí vzhledem ke své povaze a k tématům, kterým podle domu vládnou. Planety v desátém domě jsou jasné, hlasité a viditelné (s výjimkou rušivých vlivů Slunce), ale to ne vždy znamená, že působí tím nejkonstruktivnějším způsobem. Stejně jako u všeho posuzujte stav planety a podle toho se zařiďte.
Pokud používáte celé domy znamení, je důležité si uvědomit, že desátý celý dům znamení není vždy v souladu se stupněm středního nebe. Jedním ze způsobů, jak k tomuto tématu přistupovat, je podívat se jak na povahu planety, která vládne střednímu nebi, tak na planetu, která vládne desátému znamení, abychom získali více informací o povaze individuální praxe.
(Nebo můžete, však víte, přejít na kvadrantové domy.)
Než se dostaneme příliš daleko, měl bych poznamenat, že desátý dům se netýká pouze kariéry a povolání. Klasičtí autoři se na desátý dům dívali také proto, aby rozeznali záležitosti týkající se úsudku a autority, například vztah člověka ke králi nebo k místním správcům. V horoskopu je postižený desátý dům překážkou pro pozitivní výsledky. Desátý dům opět odpovídá na otázku: „Jaké příběhy se o této situaci vyprávějí?“
„Ale co mám dělat se svým životem?“
Viděl jsem lidi ve třech různých fázích hádanky „co mám dělat se svým životem?“
První fází je člověk, který prostě netuší, co by chtěl dělat, a nemá představu, v čem by podle horoskopu byl dobrý nebo k čemu by přirozeně tíhl. Většina mých klientů v této situaci je před návratem Saturna (mladší než 29 let), někdy dokonce před druhým návratem Jupitera (mladší než 24 let). U těchto věkových skupin jsem zjistil, že je důležité prozkoumat rozdíl mezi povoláním a profesí a strategicky s nimi probrat, jak efektivně prožít svůj příběh v desátém domě – zejména pokud existují nápravné zásahy, které by mohly být užitečné.
Například mladý člověk s Venuší vládnoucí MC v Kozorohu v konjunkci s hrotem pátého domu, uplatňující se na kvadraturu Marsu v Beranu s recepcí? Mně to připadá jako někdo, kdo by mohl najít úspěch jako hudebník ve vojenském uměleckém souboru.
Druhou fází je člověk, který už žije v nějakém nevědomém projevu umístění vzhledem k desátému domu, který možná nepracuje v prostředí, jež by dávalo plně zaznít všem příběhům, které tyto planety chtějí vyprávět, nebo který je vlivem okolností v poněkud mizerné pracovní situaci.
Například znuděný lékárník s konjunkcí Mars/Venuše v Kozorohu v šestém domě si možná vede skvěle jako šiml pro velkou farmacii, ale pokud jeho vládce ascendentu Luna není vyživována tím, že má možnost exaltovat se v pečujících společenstvích z místa, kde tranzituje začátkem Býka v desátém domě kvadrantu, je něco v nepořádku. Zde se pak podíváme na celý obraz – Slunce, Luna, ascendent, Fortuna, Syzygy, MC, & jejich vládci, abychom posoudili, co zůstává nenaplněno.
Třetí fází je člověk, který vnitřně chápe, co chce dělat, ale potřebuje nějaké vnější potvrzení prostřednictvím výkladu horoskopu, který mu umožní vidět, že ano, ve skutečnosti to smí dělat a půjde to dobře, a ano, načasování je správné.
Ten jeden člověk s Jupiterem vládnoucím MC z jeho detrimentu v Blížencích v konjunkci s IC a v konfiguraci s uplatňujícím se sextilem 9. vládce Marsu v Beranu? A je to rok profekce Jupitera ze světla sekty a blíží se jim profekce Merkura z ascendentu? Je na čase, aby se trochu rozepsali o duchovnu a zmáčkli pár knoflíků.
Znovu opakuji, že moje rada vždy zní: „Miluj Boha a dělej si, co chceš“. Každá z těchto tří fází řeší otázku „co chci?“ jiným způsobem a vyžaduje jiné odpovědi.
Signifikátor umění nebo řemesla
Jedna dodatečná úvaha zde, pro přeborníky v publiku: Lilly posuzuje povolání člověka nejen podle povahy středního nebe a jeho vládce, ale také podle planety známé jako signifikátor magie nebo umění, když říká,
„Máš vzít v úvahu Mars, Venuši a Merkur; Merkur ukazuje moudrost a části mysli; Mars sílu těla, aby vydrželo; Venuše rozkoš: Pokud je tedy některá z nich umístěna na místech nebes vhodných k označení magie, tj. na 10., 1. nebo 7. místě, v jejich vlastních důstojnostech, bez spalování nebo pod slunečními paprsky, bude mít takto umístěná planeta nebo tyto planety význam umění, povolání nebo magie, k nimž má rodák sklony.“ (Křesťanská astrologie, 625-626),
Lilly chrlí další seznam úvah a pokračuje:
„Neobstojí-li žádná z těchto úvah, vezměte tu ze tří planet, která podle prvního hybatele předchází Slunce , a dejte jí vládu nad povoláním…“.“
Na závěr dodává,
„Vždycky jsem shromáždil mnoho vědomostí o Řemesle každého, kdo ke mně přišel, ze Signe desáté, ze Signe a domu, v němž byl umístěn Pán desáté.“
Jestliže se tedy cítíme rozšafní při vlastním výkladu svého horoskopu, můžeme použít signifikátor umění k doplnění dalších informací pro talenty, které by mohly být obzvláště relevantní pro náš praxový příběh. (Například se sem hodí moje úhlová Venuše, od níž bychom očekávali, že bude znamenat hudebnost – a tak tomu také je, i když to není mé hlavní povolání.)
Jedna poznámka na závěr
Modalita znamení středního nebe a znamení, v němž se nachází jeho vládce, často naznačuje, kolik rolí bude člověk ve svém životě zastávat. Kardinální znamení naznačují, že osoba má podnikatelský přístup k práci a může být ve firmě nebo v prostředí první, kdo se něčeho ujme. Pevná znamení naznačují stabilitu, dělání jedné věci po dlouhou dobu a v závislosti na dalších ukazatelích i zvládnutí nějakého řemesla. Mutabilní znamení (neboli znamení s dvojím tělem) naznačují, že mají několik různých povolání nebo plní několik různých rolí. Nejdůležitější je pro ně flexibilita (a je nejméně pravděpodobné, že budou pracovat 40 let ve stejné firmě a pak odejdou do důchodu – je zázrak, když zůstanou na stejném místě čtyři roky).
Jak interpretovat desátý dům v horoskopu
Když začneme interpretovat praxový příběh člověka, zabýváme se následujícími otázkami:
- Jaké jsou základní rysy povolání, ke kterým má tato osoba přirozené sklony?
- Jak přímočarý bude úspěch této osoby?
- Jaká bude její celková stabilita na různých pozicích?
- Jaké tendence naznačuje samotná povaha znamení středního nebe? Planeta, která mu vládne? Umístění této planety?
- Bonusové body: jaký je jejich signifikátor umění nebo řemesla?
Projdu s vámi příklad diagramu, který by měl být poměrně známý: Claude Debussy!
Tady je jeho diagram v domech Placidus:
Pro ty, kteří ho neznají, Claude Debussy byl skladatelem vážné hudby a je asi nejznámější pro svou svěží a chlípnou impresionistickou hudbu, jako je jeho skladba pro klavír Clair de Lune ze suity Masques et Bergamasques. (Tuto skladbu jste již někdy slyšeli, i když vám její název nic neříká – za to ručím.)
Proč si neposlechnout tento klip, zatímco budeme pokračovat?
Monsieur Debussy’s MC is at 10°08′ Taurus. Pluto prozatím z úvah vynecháme. Pro začátek se zamysleme nad přirozenými významy Venuše: estetická krása, harmonie, rovnováha, a zvláště zde, protože Býk je zemské znamení, uměřenost. Je přirozeným významem hudby a harmonie, takže víme, že mluvíme o někom, pro koho je nejdůležitější dokonalost estetických forem: to je přirozenost Býka.
Podíváme se tedy na Venuši, vládkyni Býka. Zde se Venuše nachází na 00°58′ Lva, ve 12. domě. Venuše je také planetou, která vychází bezprostředně před Sluncem, takže splňuje přinejmenším jednu z podmínek, aby byla signifikátorem umění. Debussy se také narodil před východem Slunce, a proto je Venuše dobrodějkou této sekty. Nevytváří žádné aspekty s jinými planetami a nemá žádnou důstojnost.
V klasickém modelu bychom ji nazvali „divokou“, podobně jako divokou kočku: prostě si tak nějak dělá po svém, nikomu se nezodpovídá. Dvanáctý dům je říší symbolů a stínů a Debussyho hudební estetika byla silně ovlivněna symbolistickým hnutím, jak je patrné z jeho souboru 24 preludií, napsaných tak, aby sugerovaly jediný obraz, například „stopy ve sněhu“ nebo „potopená katedrála“.“
Shrneme-li to, Venuše jako desátý vládce přitahuje záležitosti Debussyho profese k záležitostem dvanáctého ve stylu performativního Lva s prudkou nezávislostí.
Debussy byl hudebník, který, ač ne zcela divoký, dosáhl slávy tím, že si dělal své vlastní zatracené věci. Zatímco se vzdělával na pařížské konzervatoři, proslul tím, že se odmítal řídit přijatými kompozičními pravidly a přiváděl své profesory k šílenství. Přesto v roce 1884 získal Prix de Rome, prestižní ocenění pro mladé skladatele, které mu poskytlo možnost odcestovat do Říma a pobývat ve vile Medici, kde pracoval na nové hudbě.
To se však příliš nepovedlo. Jeho institucionální sponzor mu vytkl, že jeho hudba je „bizarní, nesrozumitelná a neproveditelná“. To vše je samozřejmě umocněno skutečností, že Debussyho ascendent je ve Lvu a nacházíme tam Slunce mimo sekt a Debussyho Mars tvoří trin na cusp 5. domu (přičemž aflikuje Debussyho 9. dům – byl velmi kritický k církevní hudbě).
Ačkoli Debussyho život vyjadřoval jeho umění prostřednictvím hudby, tento horoskop by mohl být určen pro malíře, choreografa nebo jakéhokoli jiného svérázného umělce pařížské avantgardy konce 19. století (možná, že kvadratura Saturn-Uran hovoří o tomto kulturním momentu šířeji). Kdyby si zvolil jinou profesi, jeho povolání by bylo stejným příběhem, přičemž Slunce a Luna by silně svědčily o jeho bytostné povaze sebevědomého veřejného činitele, o němž by se vyprávěly příběhy jako o zuřivě nezávislém nositeli vysokého umění, který se odmítal omezit na něčí očekávání.
Toto je bohatství, které je k dispozici, když začneme zkoumat příběhy praxí v našich kartách, a já vám doporučuji, abyste se začali zabývat těmi svými.
Pro shrnutí:
- Podoba znamení na středním nebi popisuje obecný druh příběhu, který vaše práce ve světě vypráví. Jednotlivé planety vnášejí své významy do znamení, kterým vládnou.
- Povaha planety, která vládne danému znamení, a planety umístěné v desátém domě informují o samotné práci a vnímání veřejnosti. Například šestý vládce v desátém domě může naznačovat práci v oblasti medicíny.
- Příběh se nikdy netýká pouze profese nebo zaměstnání: vždy je zde větší složka, která se pravděpodobně projeví v jakékoliv práci, kterou člověk vykonává.
Jak jsem již zmínil, specializuji se na desátý dům a mám také zkušenosti z praxe jako profesní poradce, který se zabývá niternou stránkou výběru povolání a vzdělávání. Velkou ironií ovšem je, že jsem nikdy nepřišel na to, co přesně mám dělat, jak je psáno ve velkém. Bylo pro mě užitečné přemýšlet o životě v kapitolách: Na otázku: „Co mám dělat v této kapitole?“ je mnohem snazší odpovědět.
Na prožití horoskopu je koneckonců potřeba celý život.
Featured image by Adeolu Eletu via Unsplash
.