Každý člověk má jiné tempo běhu, což je doba, kdy naše tělo při běhu na určitou vzdálenost spotřebuje nejméně kyslíku. Pokud je vzdálenost krátká, běžíme rychlejším tempem. Průměrný člověk dokáže běžet rychlostí 8,3 km/h, takže by mohl uběhnout 100 m za 27 sekund. Žena může běžet rychlostí 6,5 km/h a 100 m uběhnout za 34 sekund.
Neelitní sportovec může 100 m uběhnout za 13-14 sekund nebo rychlostí 15,9 km/h. Olympijské kvalifikační časy jsou však mnohem nižší. Kvalifikační čas mužů pro Londýn 2012 byl 10,18 sekundy a žen 11,29 sekundy.
Přibližně před 100 lety by čas 10,6 sekundy v běhu na 100 m u mužů znamenal zisk zlaté medaile. Mysleli si, že není možné zaběhnout ho pod 10 sekund, dokud ho Jim Hines na olympijských hrách v roce 1968 nezaběhl za 9,95 sekundy. Tento rekord od té doby snížil Usain Bolt na mistrovství světa v roce 2009 na 9,58 sekundy. To dokázalo, že sportovní věda se vyvíjí a atleti se vyvíjejí, což znamená, že tento čas by mohl jít ještě níže. Studie ukázaly, že atleti zkoušejí nové techniky, které jim umožňují běžet rychleji, což by mohlo vést k tomu, že na olympijských hrách v roce 2020 bude světový rekord opět snížen.
Jedním z příkladů těchto technik je plyometrie neboli „skokový trénink“. Zejména jamajští atleti provádějí cvičení na překážkách, aby posílili lýtka a boky. Studie totiž dokazují, že existuje souvislost mezi velikostí lýtek a kvalitou sprinterského výkonu. Uvádějí, že lýtkový sval může atletovi pomoci více zrychlit v prvních metrech, kdy je nejpomalejší.
V budoucnu bychom se také mohli setkat s vyššími atlety. Usain Bolt měří 180 cm, takže jeho postava je pro sprint ideální. Délka kroku je často považována za důležitější než rychlost. Pokud je sportovec o něco vyšší, měl by kratší dobu kontaktu se zemí a běžel by pak rychleji. Jediným negativem je, že vyšší sprinteři spotřebují více energie na to, aby své delší končetiny vynesli vpřed.
Rekord v běhu na 100 m u mužů byl již mnohokrát překonán, ale v případě ženského rekordu je tomu jinak. Americká atletka Florence Griffith-Joynerová vytvořila rekord na 100 m časem 10,49 s na olympijských hrách v Soulu v roce 1988. Jediný, kdo se jí od té doby přiblížil, je další americká atletka Carmelita Jeterová s časem 10,64 sekundy v roce 2009.
K překonání světového rekordu musí vysocí sprinteři nadále posilovat boky a ti nižší musí rychleji kontaktovat svaly. Podle studií se však nesmí snížit pod 9,2 sekundy, jinak by atletům ztěžkly kosti a přibrali by na váze.
- Štítky: cvičení, svaly, olympiáda, běh, běh, sport, sprint