Sňatky v rámci gotry (sňatky „sagotra“) nejsou podle pravidla exogamie v tradičním manželském systému povoleny. Složené slovo „sagotra“ je spojením slov „sa“ a „gotra“, kde „sa“ znamená stejný nebo podobný. Při přípravě hinduistického sňatku je běžnou praxí, že se před schválením sňatku zjišťuje kula-gotra (rodová linie) ženicha a nevěsty. Lidé v rámci gótry jsou považováni za sourozence a sňatek s takovou osobou by byl tabu. Téměř ve všech hinduistických rodinách se sňatky v rámci stejné gótry nepraktikují (protože se předpokládá, že pocházejí ze stejné rodiny). Podporují se sňatky mezi různými gótrami; upřednostňují se sňatky v rámci džátí.

Například Džátové a Rádžpútové mají 3000 gótů a Mudirádžové z Ándhrapradéše a Tamilnádu mají 2600 gótů. Gotra se u většiny hinduistů vždy předává z otce na děti. Mezi Tuluy se však předává z matky na dítě.

Tulská slova „sahodara“ a „sahodari“ (sestra) odvozují své kořeny od sanskrtského slova „saha udara“ (सहोदर), které znamená sourodá nebo zrozená ze stejného lůna. V komunitách, kde příslušnost ke gótře přechází z otce na děti, byly povoleny sňatky mezi ženou a jejím strýcem z matčiny strany, zatímco v matrilineárních komunitách, jako je Tuluva, kde se příslušnost ke gótře dědí z matky, byly takové sňatky zakázány.

Daleko běžnějším rysem jihoindické hinduistické společnosti je povolení sňatků mezi křížovými bratranci a sestřenicemi (dětmi bratra a sestry), protože jsou z různých gótr. Muž si tedy smí vzít dceru svého strýce z matčiny strany nebo dceru své tety z otcovy strany, ale nesmí si vzít dceru svého strýce z otcovy strany. Ta by byla považována za paralelní sestřenici ze stejné gótry, a proto by s ní mělo být zacházeno jako se sestrou.

Severoindická hinduistická společnost se při uzavírání manželství řídí nejen pravidly gótry, ale má také mnoho předpisů, které jdou nad rámec základní definice gótry a mají širší definici incestu. Některé komunity v severní Indii nedovolují sňatky s určitými jinými klany na základě přesvědčení, že oba klany jsou stejného patrilineárního původu. V jiných komunitách je zakázán sňatek v rámci gátry otce matky a případně některých dalších.

Možným řešením sňatků se ságotry je provést „dathu“ (adopci) nevěsty do rodiny z jiné gátry (obvykle se dathu dává strýci nevěsty z matčiny strany, který podle stejného pravidla patří do jiné gátry) a nechat je provést „kanyadanam“ („kanya“ (dívka) + „danam“ (dát)). Takovéto okliky se používají ve výjimečných případech a jejich přijatelnost je sporná.

Védský hinduismus uznává osm typů manželství, a tak se převážně řídí zásadami uvedenými v Manu Smriti, které se týkají 8 typů manželství, rolí a povinností manžela a manželky a účelu manželství. Osm typů manželství je následujících: (1) Brahma Vivaha, (2) Arsa Vivaha, (3) Daiva Vivaha, (4) Prajapatya Vivaha, (5) Gandharva Vivaha, (6) Asura Vivaha, (7) Rakshasa Vivaha a (8) Paishacha Vivaha. První čtyři typy sňatků odrážejí paradigma, které stojí za domluvenými sňatky. Poslední tři jsou podle Manu Smriti zakázány, z toho poslední dva jsou odsouzeny. Manželství Gandharva je obdobou moderního milostného manželství, kde si jedinci mohou svobodně vybrat svého partnera. Gandharvové manželství mělo sice v našich šáhstrách patřičný význam, ale s postupem času, kdy védský hinduismus ustoupil klasickému hinduismu, se do popředí dostala koncepce sjednaného manželství, která je dodnes převládajícím rituálem pro sňatek mezi dvěma jedinci.

Sňatek Sagotra není na škodu, pokud jedinci nejsou příbuzní v šesti generacích z matčiny i otcovy strany. To je vyjádřeno v 5. kapitole Manu smriti v mantře 60, která říká, सपिण्डता तु पुरुषे सप्तमे विनिवर्तते । समानोदकभावस्तु जन्मनाम्नोरवेदने, což znamená, že sapinda končí po sedmém pokolení. Oddíl 5(v) hinduistického zákona o manželství z roku 1955 také zakazuje vztah sapinda, ale neexistuje žádné omezení sňatku sagotra.

S nukleárními rodinami a rozsáhlou migrací za prací, obchodními příležitostmi nebo z jiných důvodů je možné, že člověk nezná svou gotru. I když je známa, neexistuje téměř žádný způsob, jak prokázat její pravost.

Právní situaceEdit

Ačkoli se gotry téměř všeobecně používají k určení vyloučení sňatků, které by byly tradičně incestní, nejsou jako takové právně uznávány, ačkoli ti, kteří se nacházejí ve „stupních zakázaného příbuzenství“ nebo jsou „sapindy“, nesmějí uzavírat manželství. Khap panchayaty v Haryaně vedly kampaň za právní zákaz sňatků v rámci stejné gotry. Svolavatel Kadyan Khap, Naresh Kadyan, podal k soudu žádost o změnu zákona o hinduistických sňatcích, která by takové sňatky právně zakázala. Petice však byla zamítnuta jako stažená poté, co byla uprázdněna, přičemž Nejvyšší soud v Dillí varoval, že khap bude čelit vysokým trestním nákladům za plýtvání časem soudu.

V případě Madhavrao vs. Raghavendrarao z roku 1945, který se týkal deshastha brahmínského páru, byla definice gotry jako potomka osmi mudrců a následného rozvětvení do několika rodin zamítnuta Bombajským nejvyšším soudem. Soud označil myšlenku, že brahmínské rodiny pocházejí z nepřerušené linie společných předků, jak to naznačují jména jejich příslušných gótrů, za „nepřijatelnou“. Soud konzultoval příslušné hinduistické texty a zdůraznil, že je třeba, aby hinduistická společnost a právo držely krok s dobou, přičemž zdůraznil, že se změnily představy o dobrém společenském chování a celková ideologie hinduistické společnosti. Soud také uvedl, že materiál v hinduistických textech je tak rozsáhlý a plný rozporů, že je téměř nemožné jej zredukovat do řádu a soudržnosti.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.