Raná kariéraEdit
Glenn Danzig se s hudbou začal seznamovat už v dětství, kdy se učil hrát na klavír a klarinet. Později se sám naučil hrát na kytaru. V hudební branži začal Danzig působit v 11 letech, nejprve jako bubeník a poté hrál v místních garážových kapelách. Nikdy nechodil na hodiny zpěvu, ale díky svým pěveckým schopnostem samouka si získal pozornost místní scény. Během dospívání zpíval v několika místních kapelách, například Talus a Koo-Dot-N-Boo-Jang, z nichž většina hrála napůl původní písně a napůl skladby Black Sabbath.
Misfits a Samhain (1977-1987)Edit
V polovině 70. let Danzig založil skupinu Misfits, jejíž nahrávky vydával u svého vlastního vydavatelství (původně známého jako Blank, později jako Plan 9). Danzig se pokoušel Misfits upsat několika nahrávacím společnostem, jenže mu bylo řečeno, že hudební kariéru nikdy neudělá. Podnět k názvu kapely pochází z posledního filmu Marilyn Monroe v kombinaci s tím, že Danzig sám sebe považuje za „společensky nepřizpůsobivého“. V říjnu 1983, po vydání několika singlů a tří alb a získání malé undergroundové popularity, Danzig skupinu Misfits rozpustil kvůli rostoucí nevraživosti vůči ostatním členům kapely a nespokojenosti s jejich hudebními schopnostmi. Danzig své rozhodnutí vysvětlil: „Bylo pro mě těžké s těmi kluky pracovat, protože nebyli připraveni věnovat hodiny cvičení. Chtěl jsem věci posunout dopředu a zdálo se, že oni nemají stejný pohled na věc. Takže nastal čas, abych šel dál.“
Po skončení Misfits začal pracovat na novém projektu kapely Samhain. Vznik Samhain začal, když Danzig začal zkoušet s Eerie Von, dříve členkou Rosemary’s Babies. Danzig převzal název kapely od starověkého keltského nového roku, který ovlivnil vývoj moderního Halloweenu. Původně byl Samhain koncipován jako punkrocková „superskupina“. V kapele krátce působili členové skupin Minor Threat a Reagan Youth, kteří se podíleli na debutu Samhain Initium z roku 1984. Poté se skupina ustálila na sestavě, kterou tvořili Eerie Von na basu, Damien na kytaru a Steve Zing na bicí (později ho nahradil London May). V roce 1985 vyšlo EP Unholy Passion, po němž v roce 1986 následovalo album November-Coming-Fire.
Samhain nakonec začali přitahovat zájem velkých vydavatelství včetně Epicu a Elektry. Rick Rubin, hudební producent a šéf labelu Def American, měl na radu tehdejšího baskytaristy skupiny Metallica Cliffa Burtona vidět kapelu vystupovat na semináři New Music Seminar v roce 1986. Danzig připsal Burtonovi i frontmanovi Metalliky Jamesi Hetfieldovi zásluhu na tom, že pomohli zvýšit povědomí o jeho hudbě: „Poprvé jsem je potkal na koncertě Black Flag a pak jsme se tak trochu spřátelili. Často jsme na sebe naráželi na cestách… James a Cliff mi pomohli rozšířit povědomí o mně a já jim za to byl velmi vděčný.“
DanzigEdit
„Klasická“ éra (1987-1994)Edit
V roce 1987, po dvou albech a jednom EP, podepsal Samhain smlouvu s velkým vydavatelstvím Rubin a název kapely byl změněn na Danzig, aby si kapela mohla zachovat své jméno v případě změn v sestavě. Danzig hovořili o důvodech změny názvu: „Rick mě přesvědčil, že je to správná cesta, která mi navíc poskytne mnohem větší uměleckou svobodu. Koneckonců jsem teď měl na starosti, kam se budeme hudebně ubírat, takže když jsem něco nechtěl dělat, bylo mnohem jednodušší to říct.“
Danzigovým záměrem v té době bylo, aby každé album, které natočí, tvořila jiná nahrávací sestava, což mu umožnilo neustále pracovat s různými hudebníky. Původní kapelu tvořili kytarista John Christ, baskytarista Eerie Von a bývalý bubeník Circle Jerks-DOA-Black Flag Chuck Biscuits.
V roce 1987 byl Danzig díky svému spojení s Rubinem požádán, aby napsal píseň pro Roye Orbisona. Výsledkem byla skladba „Life Fades Away“, která se v roce 1987 objevila ve filmu Less than Zero. Danzig se také podílel na soundtracku k filmu skladbou „You and Me (Less than Zero)“. Danzig byl původně požádán, aby píseň napsal pro zpěvačku, ale když Rubin nemohl najít vhodnou zpěvačku, Danzig nahrál vokály sám. Píseň je připsána skupině „Glenn Danzig and the Power Fury Orchestra“, která měla stejné složení jako původní sestava Danzig, s výjimkou Eerie Von. Protože se Vonovi nelíbilo, jakým způsobem chtěl producent Rubin v písni hrát na baskytaru, hrál místo něj George Drakoulias.
V roce 1988 vydala nově vzniklá skupina Danzig svůj eponymní debut. V jeho zvuku byl patrný posun od gothic-deathrockového zvuku skupiny Samhain k pomalejšímu, těžšímu, více bluesovému heavy metalovému zvuku.
V roce 1990 přišel druhý počin skupiny Danzig II: Lucifuge, který znamenal okamžitou změnu hudebního směru. Celkově bluesovější tón a poněkud mírnější pojetí alba znamenaly odklon od Danzig a obsahovaly baladu ve stylu 50. let („Blood & Tears“) a plně akustické blues („I’m the One“).
Další projekty v roce 1990 zahrnovaly poslední album Samhain Final Descent. Album začalo vycházet pod názvem Samhain Grim již několik let předtím. Album obsahovalo dříve nevydané studiové nahrávky, z nichž přinejmenším některé byly určeny pro album Samhain Grim, než bylo přerušeno.
V roce 1992 Danzig opět změnili hudební směr a vydali temnější album Danzig III: How the Gods Kill. V několika skladbách se mezi rychlými, dominantními kytarovými riffy objevoval strukturovanější, pomalejší zvuk.
Také v roce 1992 si Danzig vyzkoušel skládání vážné hudby na albu Black Aria. Album debutovalo na prvním místě žebříčku Billboard v oblasti klasické hudby.
V roce 1993 Danzig vydal album Thrall: Demonsweatlive, EP obsahující jak studiové nahrávky, tak živé skladby. Danzig pronikli do mainstreamu, když se živé video k písni „Mother ’93“ stalo hitem na MTV a vysloužilo si rotaci Buzz Bin, šest let po nahrání původní písně. V této době kapela dosáhla svého komerčního vrcholu, a to jak s debutovým albem, tak s albem Thrall: „Mother“ se stala nejlépe prodávaným singlem kapely. Danzig i Thrall: V roce 1994, po vydání alba Danzig 4, se kapela posunula k temnějšímu a experimentálnějšímu zvuku. Na albu došlo také k dalšímu rozvoji vokálního stylu a rozsahu; nejvýrazněji v písních jako „Let It Be Captured“ a k bluesovějšímu přístupu v písních jako „Going Down to Die“.
V roce 1994 také Danzig napsal píseň „Thirteen“ pro Johnnyho Cashe, která vyšla na albu American Recordings.
Pozdější léta (1995-2004)Edit
V roce 1996 prošla skupina kompletní obměnou. Původní sestava se rozpadla, stejně jako vztah Glenna Danziga s jejich nahrávací společností American Recordings, přičemž účast majitele labelu Ricka Rubina jako producenta se s každým dalším albem snižovala. Danzig se později s Rubinem pustil do soudního sporu o nevyplacené honoráře a práva na nevydané písně kapely. Danzig získal nové spoluhráče, především Joeyho Castilla, který zůstal bubeníkem kapely až do roku 2002.
Znovu prozkoumal nový hudební směr a nahrál desku Blackacidevil; tentokrát prolnul heavy metal s industriálním rockem. Danzig dále podepsal smlouvu s Hollywood Records, což vedlo k tomu, že několik náboženských skupin bojkotovalo její mateřskou společnost Disney kvůli podpisu smlouvy s kontroverzní „satanistickou“ kapelou. V důsledku toho vydavatelství stáhlo podporu pro Blackacidevil a nahrávací smlouva byla přerušena.
V září 1999 podepsal Danzig smlouvu s vydavatelstvím E-Magine Records a stal se tak prvním umělcem této značky. Tato smlouva vedla také k vydání box setu Samhain a reedici alba Blackacidevil.
Danzigova následující tři alba, 6:66 Satan’s Child (1999), I Luciferi (2002) a Circle of Snakes (2004), se hudebně i textově vyvíjela směrem k odosobněnějšímu, těžšímu gothic metalovému zvuku. S každým albem se sestava Danzigu nadále měnila, zatímco na Danzigově hlase se po letech koncertování začaly projevovat změny.
V roce 1999 se během amerického turné k albu 6:66 Satan’s Child Danzig znovu spojil se Samhain spolu s bubeníky Stevem Zingem a Londonem Mayem. Tehdejší kytarista Danzigu Todd Youth byl Glennem Danzigem pozván na pozici kytaristy pro reunionové turné Samhain, kde nahradil původního kytaristu Samhainu Peta „Damiena“ Marshalla, který se vzdal účasti na turné s Iggy Popem. Eerie Von nebyl k návratu do Samhain přizván kvůli osobním problémům v kapele. Zing i May se starali o baskytaru a v přestávkách mezi „Blood Show“ přešli z bicích na baskytaru.
V roce 2003 Danzig založil turné Blackest of the Black, aby poskytl platformu pro temné a extrémní kapely podle svého výběru z celého světa. Na turné se představily kapely jako Dimmu Borgir, Superjoint Ritual, Nile, Opeth, Lacuna Coil, Behemoth, Skeletonwitch, Mortiis a Marduk.
Nedávné aktivity (2005-2011)Edit
V roce 2005 se na Danzigových turné na podporu alba Circle of Snakes a na turné Blackest of the Black objevil jako zvláštní host kytarista Misfits Doyle Wolfgang von Frankenstein. Doyle se připojil k Danzigu na pódiu a odehrál dvacetiminutový set klasických písní Misfits: „Abychom to udělali správně, pozval jsem Doyla, aby se na ‚Blackest of the Black‘ připojil k Danzigu na pódiu a odehrál speciální hostující set. Je to poprvé po dvaceti letech, co spolu vystoupíme na pódiu. Je to nejbližší věc k reunionu Misfits, jakou kdy kdo uvidí.“
17. října 2006 vydal své druhé sólové album Black Aria II. Album se dostalo do první desítky žebříčku klasické hudby Billboard.
V listopadu 2006 absolvoval Danzig turné po západním pobřeží s bývalým bubeníkem skupiny Samhain Stevem Zingem na baskytaru. Zahráli tři skladby skupiny Samhain včetně „All Murder All Guts All Fun“. V Los Angeles a Las Vegas se Doyle připojil ke kapele na pódiu na přídavek a zahrál dvě písně Misfits, „Skulls“ a „Astro Zombies“.
V roce 2007 Danzig produkovali debutové album metalem ovlivněné kapely bývalého kytaristy Misfits Doylea, Gorgeous Frankenstein.
V červenci 2007 vydala skupina Danzig kompilaci dříve nevydaných písní The Lost Tracks of Danzig. Dokončení projektu trvalo devět měsíců, přičemž Glenn Danzig musel k nedokončeným písním přidat další vokální a nástrojové stopy. Album obsahovalo kontroverzní skladbu „White Devil Rise“, nahranou během sessions pro Danzig 4 v reakci na pobuřující komentáře Louise Farrakhana a jeho používání termínu „Bílý ďábel“. Píseň je Danzigovou domněnkou, co by se stalo, kdyby Farrakhan podnítil pasivní bílou rasu k povstání a zahájení rasové války: „Nikdo nechce vidět rasovou válku. Bylo by to hrozné, takže ta píseň říká: ‚Dávej si pozor, co si přeješ‘.“ Sám Danzig jakákoli obvinění z rasismu bez obalu odmítl: „Pokud jde o to, že jsem árijec nebo rasista, každý, kdo mě zná, ví, že je to blbost.“
V říjnu a listopadu 2007 absolvoval Danzig spolu s kapelami Gorgeous Frankenstein, Horrorpops a Suicide City turné po západních Spojených státech. Toto „3 Weeks of Halloween“ turné bylo na podporu jeho posledního alba The Lost Tracks of Danzig a také nejnovějšího vydání grafického románu z nakladatelství Verotik, Drukija: Countessa of Blood. Dne 23. října 2007 Danzig vystupoval v Baltimoru s písní „How the Gods Kill“ a spadl z pódia, přičemž si poranil levou ruku. Ten večer neodehrál set Misfits, ale pokračoval v turné a jako přídavek zahrál klasické skladby Misfits s Doylem na pódiu s prakem na levé ruce po zranění.
V roce 2008 Danzig potvrdil, že nahrál první duet své kariéry, a to s Melissou Auf der Maur. Píseň s názvem „Father’s Grave“, v níž Danzig zpívá z pohledu hrobníka, se objevila na albu Auf der Maur Out of Our Minds z roku 2010. Auf der Maur se o setkání a spolupráci s Danzigem vyjádřila velmi pochvalně.
Danzigovo deváté album Deth Red Sabaoth vyšlo 22. června 2010.
V rozhovoru pro Metal Injection z července 2010 byl Glenn Danzig dotázán, zda se po Deth Red Sabaoth chystá natočit další desku Danzig. Jeho odpověď zněla: „Nevím, uvidíme. S tím, jak se teď prodávají desky… nebudu dělat nějakou hloupou profi desku v něčím obýváku, kde jsou všechny bicí ukradené od někoho a jen tak zmačkané dohromady… a nebudu to dělat, pokud nemůžu udělat desku tak, jak chci, a pokud to není finančně proveditelné, tak ji prostě neudělám.“
V pozdějším čtvrtletí roku 2011 Danzig odehráli šňůru jednorázových reunionových koncertů nazvanou „Danzig Legacy“ tour. Vystoupení se skládala ze setu Danzig, následovaného setem Samhain, a na závěr Danzig a Doyle zahráli písně Misfits.
Během třetího termínu koncertů k 30. výročí založení skupiny Metallica ve Fillmore Theater v San Franciscu; Danzig vystoupil na pódium společně s Metallicou a zahrál písně Misfits „Die, Die My Darling“, „Last Caress“ a „Green Hell“.
Současné aktivity (2012-současnost)Edit
Danzig prohlásil, že se chce v budoucnu vyhnout rozsáhlému a vyčerpávajícímu koncertování a raději se soustředí na své různé hudební, filmové a komiksové projekty: „Opravdu nechci jezdit na turné. Můj důvod, proč to nedělám, je ten, že mě to nudí. Rád jsem na pódiu, ale nerad sedím celý den a nic nedělám. Mohl bych být doma a pracovat.“ Danzig začal pracovat na třetím albu Black Aria a do konce roku 2013 by mělo vyjít album coververzí. Danzig doufá, že natočí album temného blues, na kterém se budou podílet Jerry Cantrell a Hank III. V současné době pracuje na novém materiálu Danzig s Tommym Victorem a Johnnym Kellym.
V roce 2014 podal Danzig žalobu na baskytaristu Misfits Jerryho Onlya, v níž tvrdí, že Only si v roce 2000 za Danzigovými zády zaregistroval ochranné známky na vše, co souvisí s Misfits, a přivlastnil si tak výhradní vlastnictví ochranných známek pro sebe, včetně ikonického loga kapely „Fiend Skull“, čímž porušil smlouvu z roku 1994, kterou spolu měli. Danzig tvrdí, že po registraci ochranných známek Only tajně uzavřel smlouvy s různými prodejci zboží a připravil ho tak o případné zisky. Dne 6. srpna 2014 americký okresní soudce v Kalifornii Danzigovu žalobu zamítl.
Dne 21. října 2015 Danzig v rozhovoru pro Loudwire uvedl, že jeho současné turné se Superjoint by mohlo být jeho posledním.
Dne 12. května 2016 Danzig, Only a Frankenstein oznámili, že poprvé po 33 letech vystoupí společně jako Misfits na dvou hlavních koncertech na Riot Festu v Chicagu a Denveru v září 2016. Později poznamenal, že by byl „otevřený případným dalším koncertům“. Znovusjednocení Misfits odehráli další koncerty a Danzig na reunionových vystoupeních prosadil zásadu „žádný mobilní telefon“. Danzig se na Riot Fest vrátil v roce 2017 se svou kapelou Danzig.
Nejnovější album Danzig Black Laden Crown vyšlo 26. května 2017.
.