Firma rizikového kapitálu CIA, stejně jako její sponzor, působí ve stínu

In-Q-Tel napumpoval peníze, Forterra vyvinula některé nástroje užitečné pro armádu a začaly přicházet vládní zakázky.

Stejně jako agentura, která ji založila, působí firma rizikového kapitálu financovaná CIA převážně ve stínu. Představitelé In-Q-Tel ji považují za nezávislou, přesto má mimořádně úzké vazby na CIA a téměř všechna investiční rozhodnutí řídí špionážní agentura. Firma zveřejňuje jen málo informací o tom, jakým způsobem vybírá společnosti, do nichž bude investovat, nikdy neříká, kolik, a někdy investice nezveřejňuje vůbec.

Ještě méně známé jsou potenciální střety zájmů, které toto uspořádání s sebou nese, jak je vidět na tomto příkladu společnosti Forterra a dalších, které pokračují až do současnosti. Téměř polovina správců společnosti In-Q-Tel je tak či onak finančně propojena se společností, kterou společnost In-Q-Tel financovala, jak zjistil průzkum jejích investic, který provedl deník Wall Street Journal.

Honba společnosti In-Q-Tel za slibnými technologiemi vedla firmu nejméně v 17 případech k financování podniků, které byly nějakým způsobem finančně propojeny se správcem společnosti In-Q-Tel. Ve třech případech byl správce členem správní rady společnosti, do níž In-Q-Tel investoval, jako v případě společnosti Forterra, jak vyplývá z šetření deníku, které bylo založeno na přezkoumání investičních záznamů a rozhovorech s bývalými i současnými představiteli rizikového kapitálu a společnosti In-Q-Tel.

In-Q-Tel se od ostatních firem s rizikovým kapitálem liší v jednom důležitém ohledu: Je to nezisková společnost. Místo toho, aby se snažila vydělat peníze, snaží se podnítit vývoj technologií užitečných pro misi CIA, kterou je shromažďování zpravodajských informací.

V podnikání s rizikovým kapitálem, kde je pro úspěch nezbytná důvěrná znalost odvětví, jsou endemické spletité vazby. Jiné firmy rizikového kapitálu však hrají s vlastními penězi nebo s penězi soukromých investorů.

In-Q-Tel používá veřejné peníze, na které se vztahují přísná pravidla střetu zájmů – nejméně 120 milionů dolarů ročně, tvrdí lidé obeznámení s finančními údaji firmy. Někdy tento kapitál využívá způsoby, které, i když ne záměrně, mají potenciál přinést prospěch vlastním správcům firmy na základě jejich dalších rolí v technologickém průmyslu.

In-Q-Tel investice často přitahují další finanční prostředky. Každý dolar, který In-Q-Tel investuje do malého podniku, je obvykle dorovnán 15 dolary odjinud, zjistila firma. Díky tomu je pravděpodobnější, že malý podnik uspěje, a opce na jeho akcie jsou cennější pro toho, kdo nějaké má.

In-Q-Tel uvedl, že pokud doufá v nalezení slibné technologie, musí spolupracovat s lidmi, kteří mají kontakty v průmyslu. Někteří z jejích správců jsou podle ní natolik zapleteni do světa technologií, že by bylo těžké vyhnout se vazbám, které by mohly být vykládány jako konfliktní. Kromě technologií pocházejí správci z různých oblastí, včetně akademické sféry, národní bezpečnosti a rizikového kapitálu.

„Společnost In-Q-Tel zavedla přísná pravidla, aby ochránila prostředky daňových poplatníků, zabránila možným střetům zájmů a soustředila se na vývoj technologií, které splňují požadavky mise,“ uvedl mluvčí CIA Ryan Trapani. „Jsme potěšeni, že jak model společnosti In-Q-Tel, tak zavedená ochranná opatření fungují tak dobře.“

Firma povoluje svým správcům doporučovat investice do podniků, na které mají vazby, pokud o nich informují interně a CIA. Správci jsou povinni se po takových doporučeních z přezkumů a hlasování omluvit.

Chcete-li uspět, „chcete mít správní radu, která ví, co dělá,“ řekl Jeffrey Smith, který pomáhal navrhnout In-Q-Tel, když byl generálním poradcem CIA, a nyní je jejím externím poradcem a také vedoucím poradcem v advokátní kanceláři Arnold & Porter. „Je to do jisté míry rovnováha a my to víme.“

V případě společnosti Forterra se Charles Boyd, čtyřhvězdičkový generál letectva ve výslužbě, stal v roce 2006 členem představenstva společností Forterra i In-Q-Tel. Následující rok společnost In-Q-Tel vložila peníze do společnosti Forterra, jak se uvádí v tehdejší tiskové zprávě společnosti In-Q-Tel. Částka nemohla být určena.

Generál Boyd uvedl, že dal společnosti In-Q-Tel počáteční doporučení k investici, ale nepodílel se na jejím rozhodnutí. Uvedl, že od společnosti Forterra neobdržel žádnou odměnu za to, že společnosti In-Q-Tel doporučil investovat do tohoto startupu.

„Z našeho pohledu bylo rozhodně výhodné mít Charlese v představenstvu a otevřít nám tyto dveře,“ řekl Chris Badger, který byl viceprezidentem společnosti Forterra pro marketing. Podle něj se ve společnosti Forterra diskutovalo o tom, zda „model financování společnosti In-Q-Tel skutečně přináší dobrý užitek pro daňové poplatníky.“

Peníze od společnosti In-Q-Tel a následné federální zakázky se ukázaly jako nedostatečné. Forterra nedokázala přilákat komerční zájem a v roce 2010 po prodeji svých částí ukončila činnost.

Kupujícím se stala jiná společnost, v jejíž správní radě působil pověřenec společnosti In-Q-Tel.

Investoři do společnosti Forterra, včetně společnosti In-Q-Tel, utrpěli podle lidí zapojených do likvidace velké ztráty. Generál Boyd neměl ve společnosti Forterra žádné osobní investice, uvedla společnost In-Q-Tel.

Měl však nekvalifikované akciové opce, podle společnosti In-Q-Tel, která uvedla, že držitelé těchto opcí za ně po ukončení činnosti společnosti Forterra nic nedostali. Generál Boyd uvedl, že jediná kompenzace, kterou od malého podniku obdržel, byla 5 000 dolarů, když se ukončoval jeho provoz. V roce 2013 opustil správní radu společnosti In-Q-Tel.

Pro CIA je firma s vlastním rizikovým kapitálem způsobem, jak podpořit a formovat technologický vývoj, aniž by zabředla do byrokracie.

Počátky společnosti In-Q-Tel mají původ v plánu, který koncem 90. let 20. století vymyslel George Tenet, tehdejší ředitel CIA, který vyjádřil frustraci z toho, že přístup k průkopnickým technologiím brzdí spletitá pravidla vládních zakázek.

Kongres schválil vytvoření In-Q-Telu tím, že souhlasil s tím, že do organizace budou směřovat peníze, a v pozdějších letech se objem jejího financování výrazně zvýšil.

Firma rizikového kapitálu začala v roce 2000 investovat do podniků, které vyráběly satelity, analyzovaly data, překládaly jazyky a ukládaly data, a získala tak možnost formovat technologie.

In-Q-Tel občas získala prostředky na investice od jiných agentur, mimo jiné od Národní bezpečnostní agentury, Federálního úřadu pro vyšetřování a ministerstva obrany, ale CIA zůstává hlavním zdrojem jejího financování.

V jednom případě In-Q-Tel investovala do podniku, který analyzoval chemické sloučeniny v kobercích, což vedlo k metodě detekce smrtících chemikálií v Afghánistánu a Iráku, uvedl šéf firmy rizikového kapitálu Christopher Darby.

Jindy zase vložila peníze do výrobce satelitních antén, což nakonec vedlo k vývoji přenosných satelitních antén, které mohou pomoci vojákům nebo agentům zpravodajských služeb komunikovat na vzdálených místech, dodal pan Darby.

„Naši zákazníci mi řekli, že technologie, kterou jsme dodali, zachránila nespočet životů,“ řekl.

Příkladem finančních vazeb některých správců v technologickém světě je skutečnost, že pan Darby je také členem správní rady ziskové technologické společnosti.

In-Q-Tel neinvestuje do této společnosti, která se jmenuje Endgame Inc. Tato společnost však konkuruje jiným firmám ve svém oboru – kybernetické bezpečnosti – které někdy usilují o peníze společnosti In-Q-Tel. Pokud se tak stane, pan Darby se podle svých slov na posuzování žádostí o financování nepodílí.

V představenstvu společnosti Endgame působí pan Darby jako nevýkonný předseda. Řekl, že akciové opce, které dostává, jsou „de minimis“ vedle zhruba dvou milionů dolarů ročně, které vydělává jako generální ředitel In-Q-Tel.

CIA přezkoumala jeho roli v Endgame a podepsala jeho práci tam, uvedli lidé obeznámení s touto dohodou.

Z asi 325 investic, které In-Q-Tel uvádí, že provedl od svého založení, jich více než 100 nebylo oznámeno, ačkoli identita některých z těchto společností unikla na veřejnost. Důvodem nezveřejnění mohou být obavy o národní bezpečnost nebo prostě to, že startupová společnost nechce, aby byly zveřejněny její finanční vazby na zpravodajské služby, uvedli lidé obeznámení s těmito dohodami.

Ačkoli vydělávání peněz není cílem In-Q-Tel, když se tak stane, například když jím financovaný startup vstoupí na burzu, In-Q-Tel si může zisk ponechat a vložit ho do nových projektů. Nezískává práva na technologie nebo vynálezy.

V sídle společnosti In-Q-Tel zastrčeném v zadní části kancelářského parku v Arlingtonu ve státě Washington je vstupní hala řídká, se třemi prázdnými digitálními obrazovkami na zdi a americkou vlajkou ve stojanu. Někteří vedoucí pracovníci nosí džíny, což odráží étos Silicon Valley. Vazby na špionážní svět jsou patrné také z matných oken a skenování otisků prstů, které je nutné pro vstup do některých místností.

In-Q-Tel investoval mimo jiné v loňském roce do společnosti CyPhy Works, která vyrábí malé sledovací drony v Massachusetts.

V představenstvu společnosti CyPhy je Anita Jonesová, počítačová vědkyně a bývalá úřednice ministerstva obrany. Je také členkou správní rady společnosti In-Q-Tel, do níž byla jmenována v roce 2002.

Paní Jonesová nespojovala společnost CyPhy se společností In-Q-Tel, uvedla šéfka společnosti CyPhy Helen Greinerová. Návrh usilovat o financování ze strany In-Q-Tel přišel od jiného investora. Ve společnosti In-Q-Tel se paní Jonesová neúčastnila diskusí o tom, zda investovat, uvedla firma.

Poté, co společnost In-Q-Tel vložila peníze, navrhla určité úpravy jednoho ze sledovacích dronů společnosti CyPhy, modelu, který může zůstat ve vzduchu stovky hodin, protože je napájen prostřednictvím mikrovláknového lana. Výsledný nový dron, nazvaný Persistent Aerial Reconnaissance and Communications neboli PARC, používá americká vláda a je k dispozici ke komerčnímu nákupu.

In-Q-Tel „viděl vojenskou příležitost,“ řekla paní Greinerová. „Pracují se svou zákaznickou základnou a říkají: „Tohle ti lidé dělají teď, ale co by bylo nejužitečnější?“

Na otázku, zda investice společnosti In-Q-Tel zvýšila hodnotu případných akciových opcí v držení paní Greinerové, odpověděla: „Ne. Jonesové, ona i společnost CyPhy v písemném prohlášení uvedly, že „transakce mohla, ale nemusela mít vliv na hodnotu opcí, které držela“.

Podle společnosti rizikového kapitálu byl případ společnosti In-Q-Tel jediným případem, kdy společnost In-Q-Tel financovala podnik, který byl doporučen správcem, jenž byl členem představenstva tohoto podniku. Uvedla, že v ostatních případech, kdy financovala podniky, kde byl správce ředitelem, nebyl správce tím, kdo navrhoval investici.

Vazby mezi správci a financovanými podniky jsou často nepřímé, například paralelní investice společnosti In-Q-Tel a hlavního zaměstnavatele správce společnosti In-Q-Tel.

Tři z 12 správců společnosti In-Q-Tel pracují pro jiné, větší firmy rizikového kapitálu. Společnost In-Q-Tel investovala nejméně do 13 podniků, v nichž tyto jiné firmy již držely podíly.

Správce společnosti In-Q-Tel Peter Barris je spoluvedoucím generálním partnerem společnosti New Enterprise Associates, jedné z největších firem rizikového kapitálu.

Pan Barris se stal členem správní rady společnosti In-Q-Tel v roce 2006. O čtyři roky později společnost In-Q-Tel investovala do startupu na ukládání dat, v němž již New Enterprise měla podíl, do společnosti Cleversafe.

Pan Barris podle něj a dalších představitelů společnosti In-Q-Tel tuto investici nedoporučil ani o ní nehlasoval.

O několik let později společnost New Enterprise Associates zvýšila svůj podíl ve společnosti Cleversafe na 25 % a pan Barris se stal členem představenstva společnosti Cleversafe.

Později se podílel na restrukturalizaci společnosti Cleversafe, v jejímž rámci byl podnik na ukládání dat připraven k prodeji za 1,3 miliardy dolarů. V době prodeje v roce 2015 byl pan Barris členem představenstva společnosti Cleversafe i představenstev dvou jejích investorů: In-Q-Tel a Northwestern University.

Pan Barris uvedl, že toto trojí spojení bylo neobvyklé, ale že zájmy všech investorů byly v souladu. „Mohl bych tvrdit, že společnost In-Q-Tel z toho měla spíše prospěch než naopak.“

Pan Barris dodal, že nejméně třikrát doporučil společnosti In-Q-Tel, aby se podívala na investice do společností, na které měla společnost New Enterprise Associates vazbu, ale společnost In-Q-Tel neinvestovala.

Ronald Gilson, profesor právnické fakulty Kolumbijské univerzity, který psal o správě a řízení rizikového kapitálu, řekl, že jedinečný polostátní model společnosti In-Q-Tel ji staví do situace, kdy potřebuje odborné poradenství a zároveň se snaží vyhnout příliš útulným finančním vztahům.

„Na jedné straně, kdybyste chtěli skutečně nedotknutelnou nezávislost, znamená to, že budete potřebovat lidi, kteří nemají obchodní vazby na dané odvětví,“ řekl pan Gilson. „Na druhou stranu, pokud budete mít lidi bez komerčních vazeb na průmysl, nebudou vám moc platní.“

„Podle mého názoru je to tak.