Fahd Saúdskoarabský, celým jménem Fahd ibn ʿAbd al-ʿAzíz Āl Saʿūd, (narozen 1923, Rijád, Arábie – zemřel 1. srpna 2005, Rijád), král Saúdské Arábie v letech 1982-2005. Jako korunní princ a aktivní správce byl faktickým vládcem během předchozí vlády (1975-82) svého nevlastního bratra krále Chálida.
Fahd byl prvním synem Hassy Sudairi po jejím opětovném sňatku se zakladatelem království Ibn Saúdem. Dvorně vzdělaný v náboženství, rytířství a politice, byl Fahd v roce 1953 jmenován ministrem školství a zavedl systém veřejného základního a středního školství. Později se začal intenzivně věnovat programu sebezdokonalování, čímž si vynahradil nedostatek formálního vzdělání. V roce 1962 se stal ministrem vnitra a v roce 1967 také druhým místopředsedou vlády. Během vlády (1964-75) svého nevlastního bratra krále Fajsala předsedal Fahd několika nejvyšším radám, které se zabývaly například národní bezpečností, vzdělávací politikou a ropnými záležitostmi. Po Fajsalově zavraždění se Chálid stal králem, ale velkou část správy země přenechal Fahdovi, kterého jmenoval korunním princem. Fahd hodně cestoval jako mluvčí arabského světa a v roce 1977 se při své velmi medializované cestě do Spojených států setkal s prezidentem Jimmym Carterem, aby s ním jednal o míru na Blízkém východě a palestinském problému. V roce 1982 vystřídal Chálida ve funkci krále.
Fahd byl důsledným zastáncem modernizace a zřídil sbor techniků vyškolených na Západě, kteří dohlíželi na průmyslovou diverzifikaci země. V 70. a 80. letech byl také hlavním architektem zahraniční politiky Saúdské Arábie, která se snažila vyvažovat sovětský vliv na Blízkém východě poskytováním finanční pomoci umírněným státům, zejména Egyptu. V roce 1990, po irácké invazi do sousedního Kuvajtu, Fahd změnil dlouholetou politiku a pozval západní a arabské síly, aby se rozmístily v Saúdské Arábii na podporu saúdských obranných sil. (Viz Válka v Perském zálivu.)
Fahd utrpěl v roce 1995 mrtvici a 1. ledna 1996 předal vládu svému nevlastnímu bratrovi korunnímu princi Abdulláhovi. O necelé dva měsíce později se Fahd vrátil k moci, ačkoli Abdulláh nadále řídil každodenní záležitosti země. Po Fahdově smrti v roce 2005 byl Abdulláh jmenován králem.