ObvodEdit
Hepatocyty metabolizují cholesterol na kyselinu cholovou a chenodeoxycholovou. Tyto v lipidech rozpustné žlučové kyseliny jsou konjugovány (reverzibilně navázány) především na molekuly glycinu nebo taurinu za vzniku ve vodě rozpustných primárních konjugovaných žlučových kyselin, někdy nazývaných „žlučové soli“. Tyto žlučové kyseliny putují během mezitrávicí fáze do žlučníku k uskladnění a během trávení do sestupné části dvanáctníku společným žlučovodem přes hlavní papilu dvanáctníku. 95 % žlučových kyselin, které se dostanou do dvanáctníku, bude recyklováno enterohepatálním oběhem.
Vzhledem k pH tenkého střeva je většina žlučových kyselin ionizována a většinou se vyskytuje jako jejich sodné soli, které se pak nazývají „primární konjugované žlučové soli“. V dolní části tenkého a tlustého střeva bakterie dehydroxylují některé z primárních žlučových solí za vzniku sekundárních konjugovaných žlučových solí (které jsou stále rozpustné ve vodě). Podél proximálního a distálního ilea jsou tyto konjugované primární žlučové soli aktivně reabsorbovány do jaterního portálního oběhu. Bakterie dekonjugují některé primární a sekundární konjugované žlučové soli zpět na žlučové kyseliny rozpustné v tucích, které se pasivně vstřebávají do jaterního portálního oběhu. Nakonec se pasivně vstřebávají konjugované žlučové kyseliny, které zůstaly neionizovanými konjugovanými žlučovými kyselinami.
Žilní krev z ilea jde přímo do portální žíly a poté do jaterních sinusoid. Tam hepatocyty velmi účinně extrahují žlučové kyseliny a jen málo jich uniká ze zdravých jater do systémové cirkulace.
Celkovým efektem enterohepatální recirkulace je, že každá molekula žlučových solí je znovu použita asi 20krát, často několikrát během jedné fáze trávení.
FunkceEdit
Přítomnost žlučových kyselin ve střevech napomáhá vstřebávání tuků a dalších látek.
Přítomnost žlučových kyselin ve střevech napomáhá vstřebávání tuků a dalších látek.