BIBLIOGRAFIE
Drávidové byli před druhým tisíciletím většinovou populací na celém indickém subkontinentu. Důkazy o prvních Drávidech pocházejí ze studia indoárijské kultury, jazyků a nálezů na mnoha mohylách, z nichž přední jsou Mohendžodaro v Paňdžábu a Harappa v okrese Larkana v Sind. Tyto prameny ukazují na ranou indickou civilizaci s vývojem paralelním s Mezopotámií a Sumerem. Při vykopávkách z 20. let 20. století byla nalezena řemeslná výroba, která definuje indickou (nebo harappskou) kulturu z doby před 5 000 lety. Přítomnost oštěpů, luků a dobytka naznačuje přechod společnosti od matriarchátu k patriarchátu. K transakcím používali pečetě jako mince, z nichž některé zobrazují prototyp boha Šivy.
Dravidové měli vyspělou městskou kulturu starší než Árjové, kteří, jak vyprávějí indické legendy a někteří o tom polemizují, vtrhli do Indie ze střední Asie v několika vlnách kolem roku 1500 př. n. l.. Rig Véda, starověké hinduistické písmo, zaznamenává zničení Harappy, tehdy nazývané Harijopija (5.27.5). Árijští nájezdníci se zaměřili zejména na vyhubení kmene Dásíů, kteří měli tmavou pleť – drávidský rys. Podle jiného názoru se harappská kultura rozpadala již v době příchodu Árjů, možná z přírodních příčin, například v důsledku povodní.
Mezi džunglemi v údolí Indu žili kmeny Bhilů, Kolů, Santalů, Kukiů, Tódů a Oraů, z nichž někteří byli Drávidové. Jedna z teorií říká, že Drávidové po první árijské invazi uprchli do kopců, díky čemuž se kopce staly pro Drávidy bezpečnou půdou. Árjové, kteří znali zemědělství a chov dobytka, měli podnět k tomu, aby ve spolupráci s Drávidy vyčistili nížiny. Savany a bažiny se tak proměnily v rýžová pole. Při tomto budování civilizace Árjové přispěli harappské volské síle, mědi a těžko definovatelnému drávidskému jazyku znalostí koňské síly, železa a odlišného sanskrtu.
Spojení harappského jazyka s drávidštinou je sporné. Jedna teorie tvrdí, že Harappané používali znakový jazyk, který není založen na abecedě jako sanskrt, zatímco jiní tvrdí, že harappský jazyk je blízký drávidštině. Proto-dravidský jazyk byl umístěn na místo vzniku harappské kultury. Významnými jazykovými skupinami dnešních Drávidů jsou brahujština na severu, gondština v severní a střední Indii, kannadiganština v Karnátace a Mahárástře, malajština v Kérale, tamilština na jihu a telugština v Ándhrapradéši. Nápisy na harappských nalezištích naznačují podobnost se starou tamilštinou, kterou dnes mluví Drávidové v jižní Indii. Genetici nyní zkoumají příbuznost mezi mluvčími více než 20 různých jazykových skupin spojených s Drávidy.
PŘEHLÉDNĚTE SI TAKÉ Antropologie; Antropologie, lingvistika; Archeologie; Árijci; Kasty, antropologie
BIBLIOGRAFIE
Allchin, Bridget a Raymond Allchin. 1982. Vzestup civilizace v Indii a Pákistánu. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press.
Bose, Abinash Chandra. 1954. Volání véd. Bombaj: Bharatiya Vidya Bhavan.
Crooke, William. 1899. The Hill Tribes of the Central Indian Hills [Horské kmeny středoindických kopců]. Journal of the Anthropological Institute of Great Britain and Ireland 28 (3/4): 220-248.
Griffith, Ralph T. H., trans. 1976. Hymny Rig Védy, vyd. J. L. Shastri. Delhi: Motilal Banarsidass.
Krishnamurth, Bhadriraju. 2003. Dravidský jazyk. Cambridge, Velká Británie: Cambridge University Press.
Slater, Gilbert. 1924. The Dravidian Element in Indian Culture [Drávidský prvek v indické kultuře]. London: Earnets Benn.
Wheeler, Mortimer. 1962. Indická civilizace. Suppl. vol. of The Cambridge History of India. Vyd. 2. Cambridge, U.K.: Cambridge University Press.
Lall Ramrattan
Michael Szenberg
.