10. ledna 201726. října 2019Viktor RouăIn HistorieStředověkSeverská mytologieNormaniVikingové

Drak byl od pradávna důležitým tvorem a symbolem spojeným se severskou mytologií a později začleněným a popsaným v lidových pověstech skandinávských zemí.

Umělecký dojem dračí hlavy nad zasněženými horami. Zdroj obrázku: www..com

Také draci byli zmiňováni a zobrazováni v různých legendách, ságách, kronikách a skaldských básních během vrcholného středověku na Islandu i v Dánsku. Mezi taková významná literární díla z uvedeného období, která podrobně popisují roli přisuzovanou drakům v severské mytologii, patří Völuspá (jedna z nejstarších a nejznámějších básní napsaných ve staré norštině), cyklus Völsung (řada proslulých severských legend zaznamenaných v literární podobě na středověkém Islandu a jako skalní rytiny v dnešním Norsku, Švédsku a Anglii) nebo Gesta Danorum (kronika z 12. století, jejímž autorem je Saxo Grammaticus a která líčí dějiny Dánů).

Dlouhá loď z doby vikingské zdobená dračí hlavou na přídi. Ilustrace z tapiserie z Bayeux. Zdroj obrázku: www.commons.wikimedia.org

Daleko nejznámějšími severskými draky, o nichž vypovídají výše uvedené prameny, jsou Níðhǫggr (neboli Nidhogg v angličtině a moderní norštině), Jǫrmungandr (obecně známý jako Midgardský had), Fáfnir (bájný drak zabitý Sigurdem) a jistý drak zabitý Frothem I., legendárním králem Dánů vyobrazeným v Gesta Danorum.

Níðhǫggr (v češtině doslova „útočník zloby“, neboť staroseverský výraz „níð“ znamenal v severské společnosti ztrátu cti, respektive „höggr“ útočník) se ve staroseverských textech objevuje jako krutý tvor, který ohlodává kořeny stromu světa, totiž Yggdrasilu. Následně byl takto pojmenován vzhledem ke svému vzhledu a děsivému chování vůči nečestným obyvatelům Helu (říše nečestných mrtvých v severské kosmologii).

Nidhogg, jak je vyobrazen v islandském rukopise ze 17. století. Zdroj obrázku: www.commons.wikimedia.org

Jǫrmungandr (doslova „velké zvíře“), jeden z potomků obryně Angrboðy (Angrbrody) a boha šibalů Lokiho, je humózní mořský had, který sídlí v oceánu obklopujícím Midgard (říši lidí v severské kosmologii). Jeho nemesis představuje Thor, bůh blesků a hromů, ochránce lidstva.

Umělecké vyobrazení Thora bojujícího s mořským hadem z „Asgardských příběhů“: Foster, Mary H. (1901), strana 105. Zdroj obrázku: www.commons.wikimedia.org

Fáfnir, původně syn krále trpaslíků Hreiðmarra (Hreidmara), byl prý kdysi proklet kouzelným prstenem vyrobeným kouzelníkem trpaslíkem jménem Andvari, který ho proměnil v draka. Následně ho zabije Sigurd, legendární severský hrdina.

Zajímavé je, že mohl být základem pro fantasy draka Šmaka z prvního vrcholného fantasy románu J. R. R. Tolkiena „Hobit“ vydaného v roce 1937, což dále vysvětluje tzv. dračí nemoc na zlato.

Ve skutečnosti bylo mnoho informací o trpaslících pocházejících ze severské mytologie převzato do Tolkienova díla, zejména v ‚Hobitovi‘, kde někteří trpaslíci sami vykazují mnoho charakteristických rysů k těm vznešeným, které najdeme ve Völsunga sáze nebo v Prose Edda Snorriho Sturlusona.

Sigurd bojující s Fafnirem, jak si ho představoval anglický ilustrátor Arthur Rackham. Zdroj obrázku: www.commons.wikimedia.org

V neposlední řadě, podobně jako v případě Fáfnira a jeho zlatého pokladu, je legendární dánský král Frode I. (anglicky Frotho I.) v Gesta Danorum (doslova „Skutky Dánů“) Saxo Grammatica z 12. století líčen jako člověk, který v určitou dobu cestoval na ostrov, kde v jeskyni hory žil drak a střežil hojné bohatství obrovského pokladu.

Pro obranu proti jeho jedu se Frotho musel před střetem vybavit speciálním štítem z kravských kůží. Stejně jako u trpaslíků mohl i Frotho inspirovat Tolkiena při tvorbě hobita Froda (i když to může být s ohledem na jejich jména pouhá shoda).

Pokud jde o skutečné využití draka v severské kultuře, je třeba zmínit, že nejbohatší z pověstných dlouhých lodí byly na přídi a zádi ozdobeny dračími hlavami jako znakem síly, moci a statečnosti. Kromě toho mávali Seveřané (a také Anglosasové) někdy na bitevním poli dračími prapory, aby zastrašili své nepřátele. Drak byl tedy rozhodně hlavním symbolem, který určoval dobu Vikingů.

Dokumentační zdroje a externí odkazy:

  • Severský drak na ww.wikipedia.org (v angličtině)
  • Nidhogg na www.norse-mythology.org
  • Jormungand na www.norse-mythology.org
  • Prsteny, trpaslíci, elfové a draci: R. R. Tolkiena na www.uhi.ac.uk (University of Highlands and Islands)
  • Dračí hlava z doby vikinské nalezená v Birce na www.su.se (Stockholmská univerzita)
  • Fafnir v ‚Encyclopedia of Beasts and Monsters in Myth, Legend and Folklore‘, strana 122 od Theresy Bane (na Google Books)
  • Beowulf and the Dragon: Paralely a analogie, Dračí epizoda, strana 42-43 od Christine Rauer (na Google Books)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.