Tvrzení
Rutinní užívání inhibitorů protonové pumpy (PPI) – léků jako Nexium a Prilosec, které se používají k léčbě pálení žáhy, refluxní choroby jícnu nebo peptických vředů – může u starších osob způsobit nebo urychlit demenci.
FAKTA
Přímá souvislost mezi užíváním PPI a demencí zůstává neprokázána, ale vzhledem k vysilující povaze demence a nedostatku účinné léčby demence je tato souvislost pravděpodobná a zasluhuje si další zkoumání.
DETAILY
Jak bylo v únoru široce publikováno v médiích, němečtí vědci objevili možnou souvislost mezi užíváním PPI a demencí. Tým z německého Centra pro neurodegenerativní onemocnění a dalších pracovišť analyzoval záznamy o žádostech o zdravotní pojištění desítek tisíc starších osob, které získal od velkého poskytovatele povinného národního zdravotního pojištění v Německu. Zkoumali vyplněné recepty a diagnózy onemocnění u 73 679 osob, které byly v době zahájení studie v roce 2004 starší 75 let. Skupina zahrnovala 2 950 účastníků, kterým byly běžně předepisovány IPP, a 70 729 účastníků, kteří tyto léky neužívali.
Během sedmi let se u 29 510 účastníků vyvinula nějaká forma kognitivního poklesu, od blíže nespecifikované demence až po Alzheimerovu chorobu. Po zohlednění věku, pohlaví, potenciálně souvisejících onemocnění, jako je mrtvice nebo deprese, a užívání jiných léků na předpis tým zjistil, že diagnóza demence byla častější u osob, které pravidelně předepisovaly IPP. Podle článku zveřejněného v únoru online v časopise JAMA Neurology měli účastníci, kteří si alespoň jednou za tři měsíce nechali předepsat PPI, v průměru o více než 40 % vyšší pravděpodobnost vzniku demence než jejich protějšky, které PPI neužívaly.
Výsledky jsou potenciálně znepokojivé vzhledem k počtu starších osob, které PPI užívají (nedávné studie odhadují, že je užívá více než čtvrtina obyvatel amerických domovů důchodců), a k ničivým, obtížně léčitelným důsledkům demence, říká Lewis Kuller, epidemiolog z Pittsburské univerzity, který se na studii nepodílel. V souvisejícím redakčním článku ve stejném čísle Kuller odhaduje, že za předpokladu, že riziko uvedené ve studii je přesné, by se v Německu mohly vyskytnout tisíce případů demence, kterým by se jinak dalo předejít, i kdyby IPP užívala pouze 3 % starších lidí v zemi.
ZÁVĚRY
Je složité prokázat nebo vyvrátit navrhovanou souvislost mezi IPP a demencí pomocí observační studie. Výzkumníci například nebyli zasvěceni do informací, které by mohly nabídnout alternativní vysvětlení zhoršení kognitivních funkcí jedinců, včetně genetického rizika Alzheimerovy choroby, vysvětluje hlavní výzkumnice Britta Haenisch. Lidé s jinými rizikovými faktory demence, jako je kouření nebo pití alkoholu, mohou také častěji užívat IPP – a tyto faktory životního stylu nebyly součástí údajů. Tým nebyl schopen upravit ani vzdělání, které může ovlivnit diagnózu demence.
Haenischová a její kolegové se některými z těchto problémů zabývali v menší studii z roku 2015, která podrobně sledovala 3 327 osob a která zjistila téměř 40% zvýšení rizika demence u starších uživatelů PPI. Spolu s dřívějšími studiemi, které ukázaly skokový nárůst hladiny beta-amyloidního proteinu, výmluvného markeru Alzheimerovy choroby, v mozcích myší léčených PPI, Kuller říká, že nemůžeme smetávat zjištění z nejnovější práce.
„Neznáme příčinu , nerozumíme žádné specifické léčbě, způsobuje to mnoho postižení a máme lék, který je velmi široce používán,“ říká Kuller. „Takže je třeba být konzervativnější než obvykle.“ To může znamenat nejen plánování cílenějších studií, ale také opatrnost při předepisování léků starším pacientům.
Jak mohou IPP ovlivňovat mozek
PPI snižují kyselost žaludku tím, že snižují aktivitu enzymu, který přesouvá nabité ionty přes malá vrátka – tzv. protonové pumpy – na povrchu buněk vystýlajících žaludek. Odborníci předpokládají, že vzhledem k tomu, že přinejmenším některé IPP prokazatelně procházejí hematoencefalickou bariérou, mohou mít neočekávané účinky na podobné enzymy v mozku. Podpůrné nervové buňky zvané mikroglie spoléhají na organely obsahující kyseliny, které rozkládají nežádoucí bílkoviny; inhibice produkce kyselin by mohla narušit schopnost buněk rozkládat bílkovinné spleti, o nichž se předpokládá, že souvisejí s demencí.
Léky v mozku mohou ovlivňovat i další enzymy související s bílkovinami beta-amyloidu. Vzhledem k těmto pravděpodobným cestám, vysvětluje Haenisch, mohou léky neúmyslně přispívat k nezdravému hromadění bílkovin. Studie na myších léčených PPI potvrdily, že jejich mozky obsahují vyšší množství proteinů beta-amyloidu. Haenisch poukazuje i na další, jednodušší souvislost: Užívání PPI je spojeno s nižší dostupností vitaminu B12, který se sám podílí na zhoršování kognitivních funkcí.-A.A.