DANAE

Řecká mytologie >>Hrdinky >> Danae

DANAE byla princezna z Argosu na řeckém Peloponésu, jediné dítě krále Akrisia (Akrisia). Když se její otec dozvěděl věštbu, že má být zabit synem své dcery, zavřel Danae do podzemní bronzové komory. Do jejího vězení však pronikl bůh Zeus a v podobě zlatého deště ji oplodnil. Počala a porodila syna jménem Perseus. Jakmile se to dozvěděl její otec, uložil Danae i s nemluvnětem do truhly a nechal je unášet na moři. Díky prozřetelnosti bohů se bezpečně dostali na ostrov Serifos, kde jim rybář Diktys (Dictys) nabídl útočiště ve svém domě.

Později, když Perseus dospěl, hledal král Serifa Polydektes (Polydectes) Danae za manželku, a protože se chtěl zbavit jejího syna, přikázal Perseovi přinést Gorgoninu hlavu. Hrdina se vrátil jako vítěz, jen aby se dozvěděl, že jeho matka uprchla do Athénina chrámu a hledala útočiště před králem. V hněvu Perseus obrátil Polydekta a jeho spojence Gorgoninou hlavou v kámen. Poté se vydal s matkou do Argosu, aby si nárokoval dědečkův trůn.

Danae byla titulní „královnou“ Danaanů. Danaan byl synonymem pro Argive, ale někdy se používal pro označení Řeků obecně (např. v Homérově Iliadě).

CHRONOLOGIE MÝTU

V chronologii mýtu byla Danae potomkem Io – argijské dívky milované Diem, která byla nucena putovat až do Egypta v podobě krávy.Ioin pravnuk Danaus se vydal na zpáteční cestu do Argosu se svými padesáti dcerami, Danaidami, aby se ucházel o trůn. Danae byla pravnučkou Danaid Hypermnestry a jejího bratrance Lynkea.
Z Danaeiných potomků byli nejznámější Hérakles, její pravnuk, a král Eurystheus, její pravnuk
Je třeba poznamenat, že argijské rodokmeny byly dosti nabubřelé a nejsou dobře synchronizovány s rodokmeny ostatních mýtických královských rodů.

Rodina DANAE

Rodiče

AKRISIOS (Homérova Iliada 14. století).319, Aischylos, Hérodotos 6.53, Strabón 10.5.10, Diodorus Siculus 4.9.1, Pausanias 2.23.7, Hyginus Fabulae 155, Ovidius Metamorphoses 4.607, Nonnus Dionysiaca 30.264)
AKRISIOS & EURYDIKE (Apollodorus 2.26)
AKRISIOS & AGANIPPE (Hyginus Fabulae 63)

OFFSPRING

PERSEUS (u Dia) (Homér Iliada 14.319, Pindar Pythian 12. 16, Aischylos, Apollodorus 2.34, Strabón 10.5.10, Hérodotos 6.53 & 7.61, Diodorus Siculus 4.9.1, Hyginus Fabulae 63 & 155, Ovidius Metamorphoses 4.607, Nonnus Dionysiaca 2.286 a další)

ENCYCLOPEDIA

DANAE (Danaê). Věštkyně prohlásila, že Danaë, dcera Akrisia, porodí syna, který zabije svého děda. Proto Acrisius držel Danaë zavřenou v podzemním bytě nebo v měděné věži. Zde se však navzdory otcovým opatřením stala Perseovou matkou, podle některých vyprávění díky svému strýci Proétovi, podle jiných díky Diovi, který ji navštívil v podobě spršky zlata. Akrisius nařídil, aby matku s dítětem vystavili v truhle na širém moři; truhla však odplula k ostrovu Serifovi, kde oba zachránil Diktys, bratr krále Polydékta. (Apollod. ii. 2. § 1, 4. § 1; Paus. ii. 16. § 2, 25. § 6, iii. 13. § 6; Hygin. Fab. 63.) Podle pozdější nebo italské tradice byla truhla přenesena na pobřeží Itálie, kde se král Pilumnus oženil s Danaë a založil Ardeu (Virg. Aen. vii. 410; Serv. ad Aen. vii. 372); nebo prý Danaë přišla do Itálie se dvěma syny, Argem a Argem, které měla s Phineem, a usadila se na místě, kde byl později postaven Řím (Serv. ad Aen. viii. 345). Podle všeobecně rozšířeného vyprávění však Polydectes, král Serifův, učinil Danae svou otrokyní a ucházel se o její přízeň, ale marně; aby ji získal do nerušeného vlastnictví, vyslal Persea, který mezitím dospěl do mužného věku, ke Gorgonům, aby přinesl hlavu Medúzy, kterou prý dá Hippodamei jako svatební dar (Tzetz. ad Lyc. 838).

Zdroj: Slovník řecké a římské biografie a mytologie.

CITÁTY Z KLASICKÉ LITERATURY

Homer, Iliada 14. Srov. např. 319 a dále (přel. Lattimore) (řecký epos C8. př. n. l.) :
“ Zeus, který shromažďuje mraky, jí odpověděl : “ . . Nikdy předtím láska k žádné bohyni či ženě tak neroztála o srdce ve mně, nezlomila je k poddanosti, jako nyní: ne tenkrát… když jsem miloval Akrisiovu (Akrisiovu) dceru sladkobolnou Danaë, jež mi porodila Persea, předního mezi všemi muži.'“

Hesiodos, Héraklův štít 216 a násl. (přel. Evelyn-White) (řecký epos z 8. nebo 7. stol. př. n. l.) :
„Syn bohatýrské Danae, jezdec Perseus.“

Pindar, Pýthijská óda 12. (přel. Evelyn-White). 16 a násl. (přel. Conway) (řecká lyrika 5. stol. př. n. l.) :
„ten syn Danaë… ten, o němž lidé vyprávějí, že byl z tekoucího potoka zlata sázen.“

Pindar, Pýthijská óda 12., přel. 8 a násl :
„Když Perseus nad třetí z těch padlých sester spustil svůj triumfální pokřik a přinesl Sérifu u moře osudnou zkázu – zkázu tomu ostrovu a jeho lidu. Ano, neboť oslepil ponurého potomka Forkýsova (Phorcys) a hořký svatební dar přinesl Polydektovi (Polydectes), aby tak ukončil dlouhé otroctví své matky a vynucený sňatek“.

Aischylos, Síťodraci (ztracená satyrská hra) (řecká tragédie 5. stol. př. n. l.) :
První hra z Aischylovy Perseovy trilogie, Síťodraci (neboli Diktyoulkoi), byla satyrská hra, která popisovala příjezd truhly s Danae a jejím malým synem Perseem na ostrov Serifos. Síťodraci z názvu byli satyři, kteří truhlu vylovili na břeh.

Aischylos, Fragment 274 Síťodraci (z papyrů) (přel. Lloyd-Jones) :
„
? : Vidíš…?“
Diktys : Vidím. . .
? : Na co si mám dát pozor? …
Diktys : Pro případ, že by někde . . v moři. …
? : Žádné znamení; pokud vidím, moře je mlýnský rybník.
Diktys : Podívej se teď na zákoutí útesů u břehu.
? : Dobře, dívám se. . . Proboha, jak tomu mám říkat! Je to snad mořská obluda, která se mi setkává s očima, grampus nebo žralok nebo velryba (ketos)? Pane Poseidone a Dia hlubin, krásný dar poslat z moře…!
Diktys : Jaký dar moře skrývá tvá síť? Je pokryta chaluhami jako. . . Je to nějaký teplokrevný tvor? Nebo nám Stařec z ostrovů poslal něco v truhle? Jak je to nesmírně těžké! Práce nepokračuje! Budu křičet a vyhlásím poplach. Haló! Farmáři a příkopníci, všichni tudy! Pastýři a pastevci, kdokoliv na místě! Pobřežní lidé a vy všichni ostatní dělníci moře!“

Aischylos, Fragment 275 Síťodrazi (z papyru Oxyrhynchus) :
„
Silenos : Vzývám… ((lacuna)) a bohy, aby byli svědky toho, co nyní oznamuji celé společnosti. Ať však uděláš cokoli, nespěchej od nás lehkomyslně pryč; pochop konečně a přijmi mě jako nejlaskavějšího ochránce a podporovatele. Proč, podívej, ten chlapec mě vlídně vítá, jako by to dělal své vážené babičce. Nebude se ke mně chovat stále stejně, jak půjde čas?“
Danae : Řeky Argosu a bohové mých otců a ty, Zeus, jenž mé utrpení tak ukončuješ! Vydáš mě těm bestiím , aby mě rozzuřily svými divokými nájezdy, nebo abych v zajetí snášela ta nejhorší muka? Ať tak či onak, uniknu. Mám si tedy uvázat smyčku a použít zoufalý prostředek proti tomuto mučení, aby mě už nikdo nemohl dostat na moře, ani chlípná šelma, ani otec? Ne, toho se bojím! Diusi, pošli mi v této svízelné situaci nějakou pomoc, prosím tě, vždyť ty jsi se provinil víc, ale to já jsem zaplatil plnou cenu. Vyzývám tě, abys dal věci do pořádku! Slyšel jsi všechno, co jsem ti chtěl říci.
Chorus : Hle, ten malý se sladce usmívá, když se dívá na svou zářivou prokřehlou pleš. . .
Silenos : . … ((lacuna)) jestli se neraduju při pohledu na tebe. Proklatě si vezmi Diktýse (Dictyse), který se mě za mými zády snaží o tuto cenu ošidit! Pojď sem, můj drahý! (Vydává chechtavé zvuky.) Neboj se! Proč kňučíš? Sem k mým synům, abys mohl přijít do mé ochranné náruče, milý hochu – jsem tak laskavý -, a mohl najít potěšení v kunách a srnkách a mladých dikobrazech a mohl si udělat třetí v posteli se svou matkou a se mnou, svým otcem. A tatínek dá, malému jeho zábavu. A ty povedeš zdravý ţivot, takţe jednoho dne, aţ zesílíš, ty sám – neboť tvůj otec ztrácí vládu nad svou nohou zabíjející srnky – ty sám budeš chytat zvěř bez oštěpu a budeš ji dávat své matce k večeři po vzoru rodiny jejího muţe, mezi níţ si budeš vydělávat na ţivobytí.
Chorus : Pojďte, milí chlapci, pojďme a spěchejme na svatbu , neboť čas pro ni uzrál a beze slov pro ni mluví. Proč, vidím, že už nevěsta touží užít si naší lásky plnými doušky. Není divu : na lodi pod pěnou dlouhý čas celá osamělá chřadla. Nuže, teď, když má před očima náš mladistvý elán, raduje se a jásá; takový je ženich, jenž při jasném lesku Afroditiných pochodní.“

Euripides, Danae (ztracená hra) (řecká tragédie C5. př. n. l.) :
Řecký tragéd Euripides napsal hru o Danae.

Sofoklés, Danae (ztracená hra) (řecká tragédie 5. stol. př. n. l.) :
Sofoklés se svou hrou Danae vydal po stopách Aischyla a Eurípida.

Herodotos, Dějiny 6. 53. 1 (přel. Godley) (řecký historik C5. př. n. l.) :
„Řekové vyprávějí o těchto dórských králích až k Perseovi, synu Danaeovu – o bohu se nezmiňují – a dokazují, že tito králové byli Řekové; do té doby se totiž zařadili mezi Řeky. Řekl jsem až k Perseovi, a dál jsem se nedostal, protože nikdo není jmenován jako Perseův smrtelný otec, jako je Amfitryon jmenován otcem Hérakla. . . Danae dcera Akrisia (Akrisia).“

Herodotos, Dějiny 7. 61. 1 :
„Perseus syn Danae a Dia.“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 26 & 34 (přel. Aldrich) (řecký mythograf C2. po Kr.) :
„Akrisiovi (Akrisiovi) a Eurydice (Eurydice), Lakedaimonově (Lakedaemonově) dceři, se narodila dcera Danae . . . Když se Akrisios věštecky vyptával na problém otcovství synů, bůh mu oznámil, že syn narozený z jeho dcery ho zabije. Ve strachu Akrisios postavil pod zemí bronzovou komoru, kde Danae hlídal. Někteří tvrdí, že ji Proitos (Proetus) svedl, což vedlo k tvrdým vztahům mezi bratry, ale jiní tvrdí, že se s ní Zeus vyspal tak, že se proměnil ve zlato, které proudilo stropem dovnitř a dolů do jejího lůna. Když se Akrisios později dozvěděl, že porodila Persea, a nevěřil, že ji Zeus svedl, vyhnal svou dceru se synem na arše do moře. Archa vyplula na břeh u Seryfu, kde Diktys (Dictys) dítě vyzvedl a vychoval.“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 36 :
„Vládcem Seryfu byl Polydektes (Polydectes), Diktysův (Dictysův) bratr. Zamiloval se do Danae, ale nemohl s ní mít sex, když už byl Perseus dospělý muž, a tak svolal své přátele, mezi nimi i Persea, a řekl jim, že vybírá příspěvky, které nabídne za ruku Hippodamie, dcery Oinomaa (Oenomaa). Od ostatních žádal koně, ale protože od Persea žádné koně nedostal a protože Perseus řekl, že Polydektovi neodepře ani hlavu Gorga, pověřil ho úkolem přivést právě tento předmět.“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 45 :
“ Když Perseus dorazil do Sérifu, zjistil, že jeho matka spolu s Diktysem (Diktysem) hledala útočiště u oltářů před násilím Polydekta (Polydekta), a tak vstoupil do královského paláce, kde Polydektes bavil své přátele, a s vlastní tváří odvrácenou stranou ukázal Gorgovu hlavu. Když se na ni podívali, každý z nich zkameněl a držel pózu, kterou náhodou v tu chvíli zaujímal.“

Pseudo-Apollodorus, Bibliotheca 2. 47 :
„Perseus s Danae a Andromedou spěchal do Argosu, aby se podíval na Akrisia (Akrisia). Jakmile se to však Akrisios dozvěděl, opustil Argos, stále se obávaje věštby.“

Apollonius Rhodius, Argonautica 4. 1090 a dále (přel. Seaton) (řecký epos C3. př. n. l.) :
„Neboť otcové jsou až příliš žárliví na své děti…. Jaké strasti snášela Danae na širém moři kvůli šílenému hněvu svého otce!“

Lykofron, Alexandra 838 (přel. Mair) (řecká báseň C3. př. n. l.) :
„Orlí syn zlatého Sira.“

Strabo, Geografie 10.

. 5. 10 (přel. Jones) (řecký geograf C1. př. n. l. až C1. n. l.) :
„Sérifos, dějiště bájného příběhu o Diktýsovi (Dictysovi), který svou sítí vytáhl na pevninu truhlu, v níž byli zavřeni Perseus a jeho matka Danae, kterou potopil v moři Akrisios (Akrisius), otec Danae; Perseus tam totiž prý vyrůstal, a když tam přinesl hlavu Gorgony, ukázal ji Sérifům a všechny proměnil v kámen. To udělal, aby pomstil svou matku , protože král Polydektes (Polydectes) se za jejich spolupráce chystal provdat jeho matku proti její vůli. Ostrov je tak skalnatý, že komedianti říkají, že jej takto vytvořil Gorgo.“

Diodorus Siculus, Knihovna dějin 4. 9. 1 (překl. Oldfather) (řecký historik 1. stol. př. n. l.) :
„Perseus byl synem Danaé, dcery Akrisia (Akrisia), a Dia.“

Pausanias, Popis Řecka 2. „Perseus byl synem Danaé, dcery Akrisia, a Dia. 18. 1 (přel. Jones) (řecký cestopis 2. stol. po Kr.) :
„Diktys (Dictys) a Klymene (Klymene), kteří se nazývají Perseovi zachránci.“

Pausanias, Popis Řecka 2. stol. 23. 7 :
„Argivané mají i jiné věci, které stojí za vidění; například podzemní stavbu, nad níž se nacházela bronzová komora, kterou kdysi Akrisios (Akrisius) nechal zhotovit na ochranu své dcery. Perilaus , když se však stal tyranem, ji strhl.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 63 (přel. Grant) (římský mythograf 2. stol. po Kr.) :
„Danae byla dcera Akrisia a Aganippe. Proroctví o ní říkalo, že dítě, které porodí, Acrisia zabije, a Acrisius ji ze strachu zavřel do vězení obehnaného kamennou zdí. Ale Jupiter , proměněný ve zlatý déšť, ležel s Danae a z tohoto objetí se narodil Perseus. Kvůli jejímu hříchu ji otec zavřel s Perseem do truhly a hodil ji do moře. Z Jupiterovy vůle ji odnesl na ostrov Serifus, a když ji našel rybář Diktys a rozlomil ji, objevil matku s dítětem. Odvedl je ke králi Polydectovi, který si vzal Danae a vychoval Persea v Minervině chrámu .
Když Akrisius zjistil, že se zdržují na Polydectově dvoře, vydal se pro ně, ale při jeho příchodu se za ně Polydectes přimluvil a Perseus přísahal svému dědovi, že ho nikdy nezabije. Když se tam Akrisius zdržel kvůli bouři, Polydectes zemřel a při jeho pohřebních hrách vítr odfoukl Disk z Perseovy ruky na Akrisiovu hlavu, který ho zabil. A tak to, co neudělal z vlastní vůle, vykonali bohové. Když byl Polydectes pohřben, Perseus se vydal na cestu do Argosu a zmocnil se dědečkova království.“

Pseudo-Hyginus, Fabulae 155 :
„Synové Jova…. Perseus od Danae, dcery Akrisiovy.“

Ovidius, Metamorfózy 4. 607 a dále (přel. Brookes More) (římský epos C1. př. n. l. až C1. n. l.) :
„Ale Akrisius, syn Abasův, z rodu kadmského, zůstal, aby vyhnal Bakcha z hradeb Argosu a pozvedl nepřátelské zbraně proti tomu božstvu, které popíral, že se narodilo Jovovi. Nechtěl ani připustit, že Perseus z beder Jupiterových byl získán od Danae ve spršce zlata. Tak mocná je skrytá síla pravdy, že Akrisius brzy oželel tu urážku Bakcha a že navždy odmítl vlastnit svého vnuka.“

Ovidius, Metamorfózy 4. 697 a násl. :
„Já , jenž jsem synem královského Jova a té, kterou objal ve sprškách zlata, zanechav ji těhotnou v její měděné cele.“

Ovidius, Metamorfózy 5. 11 :
„Jupiter , rozpuštěný ve sprškách napodobenin zlata.“

Ovidius, Metamorfózy 5. 250 :
“ její bratr zplozený ze zlata.“

Ovidius, Metamorfózy 6. 113 :
„Dvořil se krásné Danae a vábil ji jako třpytivý déšť zlata.“

Ovidius, Metamorfózy 11. 117 a násl :
„Když si myl ruce v tekutých proudech, lesklé kapky na jeho rukou mohly být těmi, které kdysi ohromily Danae.“

Statius, Thebaid 7. 163 a násl. (přel. Mozley) (římský epos z 1. stol. po Kr.) :
„Ne v takové náladě bys šel do města Danaë nebo do Parrhaského háje , nebo do Amyklé, domova Lédy.“

Nonnus, Dionysiaca 7. 110 a dále (přel. Rouse) (řecký epos C5. stol. po Kr.) :
„Erós (Láska)… vytáhl božský toulec, v němž bylo odděleně uloženo dvanáct ohněm živených šípů pro Dia, když se jeho touha obrátila k té či oné smrtelné ženě za nevěstu. Přímo na hřbet svého toulce šípů lásky nechal zlatými písmeny vyrýt veršovanou větu pro každý z nich. Přímo na hřbet svého toulce s milostnými střelami nechal zlatými písmeny vyrýt větu ve verších pro každou z nich:
První odvádí Kronion (Kronion) do ohbí jalovicovitého Ió.
Druhou si Europa namlouvá pro únos smělého býka.
Třetí k Ploutově (Plutonově) nevěstě přivádí vládce vysokého Olympu.
Čtvrtý přivolá k Danaé zlatou ložní družku.
Pátý nabídne Semelé hořící ohnivou svatbu.
Šestý přivede králi nebes orla k Aigině (Aegině).
Sedmý spojí Antiopu s předstíraným Satyrem (Satyrem).“

Nonnus, Dionysiaca 8. 124 a násl :
„Zeus a jeho déšť podruhé s Danaé nespali; po pečetích železného vězení nevěsta se vydala na plavbu a musela svou zlatou svatbu obvinit z milostného daru slaného – její chýše plující s ní po moři pluly tam, kam vanuly proměnlivé větry!“

Nonnus, Dionysiaca 8. 286 a násl. :
„Při bohatýrských námluvách Danaë prosím, dej mi tuto milost…. I já bych se rád dočkal svatby ze zlata, Zeus deště, kdyby ti Perseova matka tu čest nejprve neukradla.“

Nonnus, Dionýsika 30. 264 a násl :
„Akrisiova (Akrisiova) dcera porodila Gorgonožce , syna hodného mého Dia.“

ANCIENTNÍ ŘECKÉ UMĚNÍ

SOURCES

ŘECKÝ

• Homer, Iliada – řecký epos C8. př.Kr.
• Hesiodos, Héraklův štít – řecký epos C8. – 7. př. n. l.
• Pindar, Ódy – řecká lyrika C5. př. n. l.
• Aischylos, Fragmenty – řecká tragédie C5. př. n. l.
• Apollodorus, Knihovna – řecká mythografie C2. po Kr.
• Apollonius Rhodius, Argonautika – řecká epika C3. př. n. l.
• Lykofron, Alexandra – řecká poezie C3. př. n. l.
• Diodorus Siculus, Knihovna dějin – řecké dějiny C1. př. n. l.
• Strabo, Geografie – řecká geografie C1. př. n. l.Kr. až C1. po Kr.
• Pausanias, Popis Řecka – řecký cestopis C2. po Kr.
• Nonnus, Dionýsika – řecký epos C5. po Kr.

ROMAN

• Hyginus, Fabulae – latinská mytografie C2. po Kr.Kr.
• Ovidius, Metamorfózy – latinský epos C1. př. n. l. – C1. n. l.
• Statius, Thebaid – latinský epos C1. n. l.

BIBLIOGRAFIE

Úplná bibliografie překladů citovaných na této stránce.

.