Larry E. Robinson, Ph.D. a Stuart Reeves, Ph.D., ARCS, Scientific Affairs
Úvod
Imunitní systém je klíčový pro lidské zdraví a je definován jako „tělesný systém, který chrání tělo před cizorodými látkami, buňkami a tkáněmi…“. Pokud není imunitní systém v rovnováze, nejenže nedokáže tělo chránit, ale může na něj dokonce útočit a zaměňovat „vlastní“ buňky za napadající patogeny, což vede k vysilujícím autoimunitním onemocněním, jako je lupus a revmatoidní artritida. Alergie může vzniknout, když si imunitní systém splete neškodnou částici (např. pyl) s invazivním parazitem. Kromě toho mohou roky trvající chronické záněty na nízké úrovni, které jsou dalším ukazatelem nerovnováhy imunitního systému, přispět ke vzniku nemocí, jako je rakovina a kardiovaskulární onemocnění. Imunitní systém je také velmi citlivý na stresy běžného života; cestování, osobní problémy, náročné cvičení a změna stravy mohou způsobit nerovnováhu v imunitním systému a ovlivnit celkový zdravotní stav.
Obecně se imunitní systém popisuje jako složený ze dvou částí: vrozené a adaptivní imunitní reakce. Vrozený systém je primitivnější (z evolučního hlediska je však poměrně složitý a sofistikovaný) a méně specifický. Je to první linie obrany organismu proti cizorodým látkám, které mohou vést k onemocnění.
Adaptivní systém, který se vyskytuje pouze u obratlovců, je mnohem specifičtější, opožděná reakce a k jejímu spuštění je třeba zásah vrozeného systému. Ačkoli je každý z nich považován za oddělený, vzájemně se ovlivňují kritickým a složitým způsobem. Základní pochopení obou reakcí pomáhá vysvětlit a dále zdůvodnit význam imunitní rovnováhy.
Vrozené imunitní reakce
Vrozený systém se skládá z mnoha částí. Zahrnuje fyzické bariéry proti infekci, jako je kůže a sliznice. Kromě toho existují chemické bariéry, jako je kyselé prostředí, které ničí buňky nebo brání jejich růstu, a enzymy, jako je lysozym obsažený v slzách, které ničí bakteriální buňky. Důležitou součástí vrozené imunity je také komplementový systém, což je skupina sérových proteinů, které mohou patogeny přímo usmrtit (lýza) nebo je označit (opsonizace) pro pozdější zničení (fagocytóza) určitými imunitními buňkami. Tyto imunitní buňky, nazývané fagocyty, jsou také nedílnou součástí vrozené odpovědi, která působí internalizací a usmrcením patogenů. Důležité je, že tytéž buňky jsou také schopny produkovat chemické signální proteiny zvané cytokiny a chemokiny, které mají důležité účinky na vrozený i adaptivní systém.
Další důležitou součástí vrozeného systému jsou buňky přirozených zabíječů (NK). Tyto buňky jsou schopny účinně zasahovat a zabíjet buňky infikované viry i nádorové buňky. Kolektivní odpověď vrozeného systému dává vzniknout zánětu v místě infekce. To je příklad „dobrého“ zánětu, který podporuje aktivaci fagocytů a NK buněk (zvyšuje jejich schopnost zabíjet patogeny) a dopravuje je do místa infekce. Vrozený systém je mnohem rozsáhlejší a složitější, než je popsáno, ale výše uvedené naznačuje, jak vrozený systém funguje.
Adaptivní imunitní reakce
Adaptivní reakce je opožděná a její aktivace závisí na vrozeném systému. I když se zpočátku jedná o opožděnou odpověď, adaptivní systém má paměť a při druhém vystavení organismu stejnému patogenu je odpověď téměř okamžitá. Hlavními buňkami adaptivní odpovědi jsou T lymfocyty a B lymfocyty. Většina T buněk jsou buď cytotoxické T lymfocyty (CTL), nebo pomocné T buňky (TH buňky). CTL mohou rozpoznat buňky infikované virem a usmrtit je. TH buňky slouží k aktivaci dalších buněk imunitního systému produkcí cytokinů. Ty mohou pomoci podpořit zánětlivou odpověď (podporují vrozenou imunitu) a mohou také podpořit adaptivní odpověď aktivací B buněk.
Je třeba poznamenat, že existují různé podskupiny TH buněk, jejich klasifikace závisí na typech vylučovaných cytokinů. Mezi hlavní podskupiny patří TH1 buňky, TH2 buňky a TREG buňky. Například při převaze TH1 buněk se tělo lépe brání bakteriím a virům, při převaze TH2 buněk se tělo lépe brání parazitárním a slizničním infekcím. Dobře vyvážený imunitní systém rozpozná a poskytne správnou odpověď na imunitní výzvu.
Buňky B produkují protilátky (imunoglobuliny). Jedná se o bílkoviny, které jsou velmi specifické pro určitý antigen (molekulu nebo část molekuly). Když protilátka naváže antigen na patogenu, může být patogen zničen. Aby se protilátky staly účinnými, musí buňky T a B nejprve interagovat se specifickým antigenem. Existuje několik typů protilátek exprimovaných B buňkami. Typ produkovaných protilátek ovlivňují cytokiny.
Imunitní rovnováha
Nedostatečně aktivní nebo oslabený imunitní systém vystavuje tělo zvýšené náchylnosti k infekcím a nemocem. Imunitní systém může oslabit mnoho věcí, včetně běžného každodenního fyzického nebo emocionálního stresu (Segerstrom a Miller, 2004). Při nachlazení virového původu jsou možné sekundární bakteriální infekce, protože imunitní systém může být některými viry oslaben. Biologické látky mohou poškodit imunitní systém tím, že zničí pomocné T-buňky (nazývané také buňky CD4). UV záření může potlačit imunitní systém, což má za následek větší náchylnost k rakovině (Moodycliffe et al., 2000).
Existuje celá řada léčiv a nutraceutik vyvinutých a prodávaných jako posilovače imunity. Obecně se má za to, že imunitní systém by neměl zůstávat ve stavu neustálé stimulace, k jaké by docházelo při dlouhodobém, každodenním užívání. Při diskusi o potřebě „dosažení imunobalance“ Percival a Milner v nedávném článku uvedli: „Snížením rizika rakoviny při nadměrném používání doplňků může dojít ke špatným důsledkům. Lze si tedy představit, že zatímco riziko rakoviny se může snížit, riziko jiných onemocnění se může zvýšit; například nadměrně stimulované T-buňky mohou posílit patologii spojenou se zánětlivým onemocněním střev,“ (Percival a Milner, 2005). Logicky se tato obava může rozšířit i na osoby trpící alergiemi, autoimunitními a jinými zánětlivými onemocněními.
Druhou stranou rovnice imunitní rovnováhy je nadměrně aktivní nebo hyperreaktivní imunitní systém. Trpícím autoimunitním onemocněním, zánětlivým onemocněním a alergiemi může prospět potlačení jejich hyperaktivní imunitní reakce. Nefunkční (hyperaktivní) imunitní systém může vést k alergiím tím, že zaměňuje neškodné látky z prostředí, jako je pyl, za útočícího parazita. V tomto případě by stimulovaná TH2 reakce mohla způsobit, že B buňky zvýší produkci protilátek (IgE) a způsobí alergickou reakci interakcí s žírnými buňkami, bazofily a eozinofily, které následně uvolní histamin způsobující alergickou reakci (a potřebu volně prodejných antihistaminik).
Proč by se imunitní systém stal hyperaktivním a způsobil alergii? Jedna z obecně přijímaných teorií se nazývá „hygienická hypotéza“. Ta v podstatě tvrdí, že lidé vyrůstající v dnešním čistém prostředí nejsou vystaveni mikroorganismům tak, jako tomu bylo v minulých desetiletích (a stále je tomu tak v zemích třetího světa, kde jsou alergie mnohem vzácnější). Jejich imunitní systém proto nebyl řádně vycvičen, což jim v dospělosti umožňuje nevhodnou stimulaci. Jak se uvádí v nedávném článku: „Indukce robustní protizánětlivé regulační sítě trvalou imunitní výzvou nabízí sjednocující vysvětlení pozorované inverzní asociace mnoha infekcí s alergickými poruchami.“ (Yazdanbakhsh et al., 2002)
Daleko horší je, že nefunkční imunitní systém může rozpoznat „vlastní“ buňky jako cizí a zahájit útok. To by mělo za následek autoimunitní onemocnění. Autoimunitní onemocnění, někdy nazývaná zánětlivá onemocnění, jsou také způsobena hyperaktivním imunitním systémem, který není v rovnováze. Například když imunitní systém napadne tělesné klouby, výsledkem je revmatoidní artritida (RA). Imunosupresivní léky jsou standardní léčbou RA, ale mohou mít nežádoucí vedlejší účinky. Protizánětlivé steroidy jsou často předepisovány k léčbě onemocnění, jako je astma, artritida a lupénka.
Naneštěstí je známo, že dlouhodobé užívání kortikosteroidů způsobuje komplikace, jako je šedý zákal, přibývání na váze, zvýšený cholesterol a křehké kosti. Dokonce i těžké alergie mohou vyžadovat dlouhodobou léčbu intranazálními kortikosteroidy, i když možné komplikace a jejich závažnost nejsou tak významné.
Je tedy potřeba vyrovnávat imunitní systém; ne ho posilovat nebo potlačovat. Přírodní produkty mají šanci udržet rovnováhu u zdravých jedinců. Bohužel tvrzení a výzkumy téměř všech přírodních produktů se zaměřují pouze na posílení imunity.
U zcela přírodního produktu EpiCor, vyráběného společností Embria Health Sciences, LLC, bylo klinicky prokázáno, že vyrovnává reakce imunitního systému. Několik publikovaných studií ukazuje schopnost přípravku EpiCor pomáhat udržovat zdravý imunitní systém v rovnováze. Ve dvou randomizovaných dvojitě zaslepených, placebem kontrolovaných klinických studiích na lidech EpiCor snížil výskyt a trvání příznaků nachlazení a chřipky (Moyad et al., 2008 a Moyad et al., 2010). Aby byla prokázána vyváženost, bylo v následné randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii prokázáno, že stejný přípravek snižuje také některé příznaky spojené se sezónními alergiemi (Moyad et al, 2009). A konečně bylo prokázáno, že přípravek EpiCor snižuje zánět na dvou dobře zavedených zvířecích modelech (Evans et al, 2012). Protože tedy bylo prokázáno, že přípravek EpiCor podporuje imunitní obranu a zároveň snižuje nepřiměřené imunitní reakce (včetně nadměrného zánětu), lze říci, že se jedná o skutečný přípravek vyrovnávající imunitní systém.
Shrnem lze říci, že udržování imunitního systému v rovnováze je pro udržení zdraví klíčové. Imunitní systém je velmi složitý a je třeba dbát na to, aby zůstal v rovnováze. V ideálním případě by měl člověk vést zdravý životní styl. Cílem by měla být strava bohatá na zeleninu, ovoce a celozrnné výrobky a zároveň s nízkým obsahem červeného masa a zpracovaných potravin. To by mělo být spojeno s pravidelným cvičením, snížením stresu a u těch, kteří nemají optimální stravu, s doplňky stravy včetně multivitamínu a přípravku EpiCor.
Moodycliffe, A.M., Nghiem, D., Clydesdale, G., and Ullrich, S.E. (2000), Immune suppression and skin cancer development: (2005), Opportunities for research in immunonutrition, Journal of Nutrition, v. 135, s. 2921S-2923S
Segerstrom, S.C. and Miller, G.E. (2004), Psychological stress and the human immune system: (2002), Allergy, parasites, and the hygiene hypothesis, Science, v. 296, č. 5567, s. 490-494
Moyad, M.A., Robinson, L.E., Kittelsrud, J.M., Reeves, S.G., Weaver, S.E., Guzman, A.I., and Bubak, M.E. (2009), Immunogenic yeast-based fermentation product reduces allergic rhinitis-induced nasal congestion: Advances in Therapy, v. 26, s. 795-804
Moyad, M.A., Robinson, L.E., Zawada, Jr. E.T., Kittelsrud, J.M., Chen, D.G., Reeves, S.G., and Weaver, S.E., Effects of a modified yeast supplement on cold/flu symptoms, (2008), Journal of Urologic Nursing, v. 28, s. 50-55
Moyad, M.A., Robinson, L.E., Zawada, Jr, E.T., Kittelsrud, J.M., Chen, D.G., Reeves, S.G. a Weaver, S.E. (2010), Imunogenic yeast-based fermentate for cold/flu-like symptoms in non-vaccinated individuals, Journal of Alternative and Complementary Medicine, v. 16, s. 213-218
Evans, M., Reeves, S.G. a Robinson, L.E. (2012) A dried yeast fermentate preventents and reduces inflammation in two separate experimental immune models, Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, v. 2012 , Article ID 973041
.