Prohlédněte si otevřené nabídky práce ve zdravotnictví a lékařství
Empatie může být docela nejasný pojem. Ve skutečnosti většina lidí, kteří v hodnocení v oblasti empatie dosahují vysokých výsledků, často vůbec netuší, co dělají; vědí jen, že mají rádi lidi, rádi s nimi pracují a pomáhají jim a váží si lidí jako osobností.
Při nedávné prezentaci pro zdravotníky na téma empatie v New Yorku se posluchači shodli, že zdravotníci skutečně projevují empatii většinou vůči svým pacientům. Když byli dotázáni na používání empatie vůči kolegům nebo rodině – nebo dokonce vůči sobě samým – zdálo se, že posluchači jsou si celkem jisti, že by mohli odvést lepší práci.
Co je to empatie?
Empatie je schopnost vžít se do situace druhého člověka. Definice pozitivní psychologie zní: Kvalita cítit a chápat situaci druhého člověka v přítomném okamžiku – jeho perspektivy, emoce, akce (reakce) – a sdělit mu to. Tedy víte, co dotyčný cítí, nebo alespoň tušíte, že víte, co prožívá, a sdělujete to, abyste vyvolali další diskusi nebo objasnění.
Empatie je kompetence emoční inteligence (EI). V oblasti emoční inteligence existují čtyři skupiny kompetencí a osmnáct kompetencí. Tyto čtyři klastry jsou:
- Sebeuvědomění
- Řízení sebe sama
- Sociální uvědomění
- Řízení vztahů
Empatie spadá pod sociální uvědomění. Tato dovednost odráží schopnost člověka navázat kontakt s druhými a navázat s nimi vztah, což je základní dovednost při budování a řízení zdravých vztahů. Bez schopnosti porozumět tomu, co druhý prožívá, zůstávají naše vztahy povrchní a bez hloubky a bohatství, které se objevuje při sdílení citového spojení. Příležitost je ztracena.
Proč je empatie důležitá?
Bez empatie mají lidé tendenci procházet životem, aniž by brali v úvahu, jak se druzí lidé cítí nebo co si možná myslí. Každý z nás má odlišný pohled na věc. Všichni prožíváme nálady, bolest a zranění, radost a smutek. A když vidíme jen svou vlastní perspektivu, jsme velmi omezení. Aniž bychom si udělali chvilku na posouzení druhého, snadno si vytvoříme domněnky a děláme ukvapené závěry. To často vede k nedorozuměním, špatným pocitům, konfliktům, špatné morálce, a dokonce k rozvodu. Lidé se necítí být vyslyšeni nebo pochopeni.
Jeden klient uvedl, že v nedávném rozhlasovém pořadu dělal průzkum mezi svými posluchači, jak poznají, že jsou milováni, a ti odpověděli, že poznají, že jsou milováni, když se cítí vyslyšeni. V průzkumech mezi zaměstnanci o tom, co dělá dobrého manažera, lidé chtějí mít pocit, že jim jejich manažer naslouchá. To je obrovský problém. Když vedoucí pracovníci, rodiče a učitelé naslouchají, skutečně naslouchají, používají empatii, aby pochopili, co si dotyčný myslí nebo co cítí, aniž by se ho snažili změnit, napravit nebo vyřešit jeho problém, cítí se dotyčný ceněn jako lidská bytost. A když se lidé cítí ceněni, cítí se bezpečně. Mají pocit, že na nich záleží. A to znamená, že mohou být sami sebou a vykonávat svou práci. Jinými slovy, zaměstnanci jsou produktivnější, když se cítí oceňováni.
Moc empatie
Když pomocí empatie pochopíte, proč se někdo zlobí nebo když například dítě vyvádí, můžete se dozvědět, že se doma stalo něco, co ho rozrušilo, například jeho matka je nemocná nebo dítě nemá doma co jíst a má hlad. Místo toho, abyste na emoce druhého reagovali nebo se začali bránit, můžete se na jeho chování nebo emocionální stav ptát. Stále může být potřeba použít kázeň nebo důsledky jejich chování, ale díky tomu, že nejprve použijete empatii, se dotyčný cítí oceněn a vyslechnut, a proto snáze přijme odpovědnost za své činy.
Empatie je chybějícím článkem v rodinách, v našich školách i na pracovištích. Jak vyrůstáme, děti na sebe mohou být často zlé. Kdybychom začali učit empatii už na základní a střední škole, možná bychom vyrostli v láskyplnější, tolerantnější a chápavější jedni k druhým.
Výzvy k empatii
Co je třeba udělat, abychom byli empatičtější? Proč to neděláme častěji?
1. Za prvé to vyžaduje, abychom věnovali pozornost. Příliš často jsme ve své vlastní hlavě, máme svůj vlastní program. Jsme zaneprázdněni. Nevěnujeme tedy pozornost tomu, co si myslí nebo cítí druzí. Abychom se zlepšili, musíme si více uvědomovat sami sebe a více vnímat druhé. Například až se příště někoho zeptáte, jak se mu daří, poslechněte si jeho odpověď. Věříte jim? Jsou opravdu v pořádku? Zeptejte se sami sebe, zda máte zájem dozvědět se více. Pokud ano, pak jim položte otázku nebo se s nimi podělte o svůj postřeh.
2. Chce to čas. V našem rychlém světě se lidé stále pohybují. Empatie vyžaduje, abychom se zastavili a věnovali čas zájmu. „Co se vám děje, vypadáte, že máte něco na srdci?“
3. Vaše sebeúcta vám překáží. Když je vaše mysl tak zaměstnána negativními myšlenkami o vás, pak nemáte prostor být skutečně přítomni pro druhého člověka. Lidé si často myslí, že jsou empatičtí, ale když se zamyslíte nad tím, na co myslíte, když člověku nasloucháte, můžete zjistit, že jste zaměstnáni myšlenkami na sebe – jak si o vás dotyčný myslí, jestli vás má rád, že byste měli dělat něco jiného nebo že mu nedokážete pomoci… bla, bla, bla…
4. Existuje mezi vámi historie, kterou si nesete jako zavazadlo. Čím déle člověka znáte, tím více historie s ním máte, tím těžší je odložit to stranou a prostě s ním být. Vytvořili jste si předem podmíněnou reakci, kterou si budete muset uvědomit a zastavit, abyste skutečně otevřeli spojení s touto osobou. Podívejte se na ně novýma očima. Nechte svá zavazadla za dveřmi. Vyprávějte nový příběh o vašem vztahu. Ten není snadný.
Empatie je volba. Musíme se rozhodnout, že se zlepšíme, že nám bude záležet na tom, abychom ustoupili ze své vlastní cesty a překonali rozdíly mezi námi – mezi generacemi, kulturami, náboženstvími, socioekonomickými poměry atd. Empatie nám umožňuje být plně lidmi a dává ostatním povolení k témuž.
Vyhledejte si novou pracovní příležitost ve zdravotnictví ještě dnes!
- Nezbytné „měkké dovednosti“ pro lékaře
- 8 životně důležitých vlastností ideálního lékaře
- Poslouchejte zde:
Julie Fuimano, RN, MBA, CSAC, certifikovaná koučka, spisovatelka a motivační řečnice, Julie posiluje vaše osobní kvality a učí vás jednoduché, praktické strategie pro plnění vašich cílů, efektivní komunikaci, stanovení správných hranic, zvládání emocí a šťastný život. Je autorkou příručky pro život a budování sebedůvěry Cesta zvaná VY: Plán na cestu k sebepoznání a přijetí. Navštivte stránky NurturingYourSuccessBlog.com, kde se dozvíte více informací o koučování, nebo kontaktujte [email protected].